Na konci léta dozrávají na zahradě semena, která většina lidí každé jaro znovu kupuje. Přitom je stačí posbírat, usušit a uskladnit, a máte osivo na příští rok zdarma. Je tu ale jedno pravidlo, které rozhoduje o úspěchu. Semena se vyplatí sbírat jen z takzvaných pevných odrůd, ne z hybridů F1. Z hybridu vyroste potomstvo, které se rozejde do různých vlastností a původní rostlinu už nepřipomíná. Kdo tohle ví a sbírá ve správnou dobu za sucha, získá z jedné rostliny desítky semen a rok od roku si množí osvědčené odrůdy sám.
Sběr vlastních semen je jedna z nejstarších zahradnických činností a zároveň způsob, jak ušetřit a zachovat oblíbené odrůdy. Rostlina, kterou jste celou sezónu pěstovali a která se osvědčila, vytvoří na konci vegetace semena, ze kterých lze vypěstovat další generaci. Konec léta a začátek podzimu jsou pro sběr klíčové, protože právě tehdy semena dozrávají. Podle britské Královské zahradnické společnosti je sběr vlastního osiva zábavný, ale vyžaduje trochu porozumění a plánování, hlavně co se týče správného načasování a výběru rostlin.
Nejdřív pravidlo hybridů: proč z F1 sbírat nemá smysl
Zásadní věc, kterou je potřeba vědět předem, je rozdíl mezi pevnou odrůdou a hybridem F1. Podle Univerzity v Minnesotě je vhodné volit pevné, takzvané open-pollinated odrůdy, ne hybridy. Pevné odrůdy nesou podobné plody a jejich semena dají rostliny podobné rodičům.
Hybrid F1 vzniká křížením dvou rodičovských linií. Rostlina z jeho semene se ale v další generaci geneticky rozejde a potomstvo bývá nevyrovnané a často horší než původní hybrid. Kdo sesbírá semena z hybridního rajčete nebo papriky, může příští rok sklidit rostliny, které se té původní vůbec nepodobají.
Jak poznat, z čeho se sbírat vyplatí:
- Pevné odrůdy a staré krajové odrůdy, často označované jako heirloom, se pro sběr hodí. Semena dají rostliny podobné rodičům.
- Hybridy F1, označené na sáčku zkratkou F1, se pro sběr nehodí. Potomstvo se rozejde.
- Když sáček od původního osiva nemáte, vodítkem je, že staré a krajové odrůdy bývají pevné, zatímco moderní vysoce šlechtěné bývají hybridy.
Nejsnáze se sbírá z rostlin, které se opylují samy. Podle University of Minnesota Extension jsou pro začátek nejlepší rajčata, papriky, fazole a hrách, protože mají samosprašné květy a semena nepotřebují téměř žádnou úpravu před skladováním.
Kdy semena sbírat
Načasování je u sběru semen to nejdůležitější. Semena se sbírají teprve po úplném dozrání, ne dřív. Semeno se vytváří zhruba dva měsíce po odkvětu a nezralá semena po sběru už nedozrají.
Obecná vodítka podle typu rostliny:
- Lusky a suchá pouzdra, jako u fazolí, hrachu, máku nebo hrachoru, se nechají zaschnout přímo na rostlině a sbírají se, když jsou suché a chrastí. U fazolí a hrachu je klíčové úplné zaschnutí.
- Dužnaté plody, jako rajčata, okurky a papriky, se nechají plně dozrát, u papriky ideálně až zčervená. Semena se vyberou ze zralého plodu.
- Květy a semenné hlavičky okrasných rostlin, jako měsíček, cínie nebo slunečnice, se sbírají, když hlavička zhnědne a zaschne.
- Listová zelenina, jako salát a špenát, nejdřív vybíhá do květu a pak nasazuje semena na dlouhém stonku. Sbírá se, až semena zaschnou.
Podle Oregonské univerzity platí základní pravidlo, že se sbírá za suchého dne. Vlhkost při sběru zvyšuje riziko plesnivění během sušení a skladování. Semenné hlavičky, které praskají a rozmetají semena, je potřeba hlídat a sklidit včas, ideálně přes ně převázat sáček, který spadaná semena zachytí.
Sušení a čištění semen
Po sběru je potřeba semena důkladně vysušit, jinak při skladování zplesniví. Nedostatečné sušení je jedna z nejčastějších příčin, proč uložená semena příští rok nevzejdou.
Postup pro suchá semena z lusků a hlaviček:
- Rozložit semena nebo celé hlavičky v jedné vrstvě na papír, síto nebo tác na teplém, suchém a vzdušném místě.
- Nechat několik dní dosychat. Suchá pouzdra pak snadno pustí semena, případně se jemně rozdrtí.
- Oddělit semena od plev a zbytků. Přebrat a odstranit úlomky, prázdné slupky a nečistoty, ve kterých se drží vlhkost.
Dužnatá semena, jako rajčata a okurky, vyžadují krok navíc. Semena z dužnatých plodů získají rozmačkáním v jemném sítu a opláchnutím dužniny ve studené vodě, pak se nechají několik dní schnout na papíře. U rajčat pomáhá takzvaná fermentace, kdy se semena i s rosolovitým obalem nechají pár dní kvasit ve vodě, čímž se obal uvolní. Poté se propláchnou a usuší.
Semena se vloží do sklenice s vodou. Životaschopná semena klesnou ke dnu, mrtvá vyplavou na hladinu. Tímto testem se před výsevem vyřadí semena, která by stejně nevzešla.
Skladování, aby semena vydržela
Sesbíraná a usušená semena potřebují ke skladování chladno, sucho a tmu. Vlhko a teplo semena znehodnocují a zkracují jejich životnost.
Zásady skladování:
- Papírové sáčky nebo obálky, ne igelit. Suchý papír propouští případnou zbytkovou vlhkost, zatímco v uzavřeném plastu semena při sebemenší vlhkosti plesniví.
- Chladno, sucho a tma. Ideální je spíž, sklep nebo dobře uzavřená nádoba v lednici. Kolísání teploty a vlhkosti semenům škodí.
- Pohlcovač vlhkosti. Podle University of Minnesota Extension pomůže do nádoby přidat malý sáček silikagelu nebo lžíci sušeného mléka, které pohltí vzdušnou vlhkost.
- Popsat a datovat. Na každý sáček napsat druh, odrůdu a rok sběru. Bez popisu se semena po roce těžko rozeznávají.
Životnost semen se liší podle druhu. Většina zeleninových semen vydrží při správném skladování dva až pět let, některá déle. Postupně ale klíčivost klesá, takže starší semena je vhodné před výsevem otestovat.
Semena z vlastní zahrady se hodí nejen k výsevu, ale i k výměně s ostatními zahrádkáři. Kdo si po sklizni uvolní záhony, může je hned znovu osázet. Jak z prázdného záhonu po letní úrodě získat ještě podzimní sklizeň, jsme rozebrali v článku o tom, jak prázdný záhon zachrání druhá vlna výsevu na konci července.
Nejčastější chyby při sběru semen
Několik chyb se opakuje a všechny vedou k tomu, že uložená semena příští rok nevzejdou nebo dají zklamání.
- Sběr z hybridu F1. Potomstvo se geneticky rozejde a nepodobá se původní rostlině.
- Sběr nezralých semen. Nezralá semena po sběru nedozrají a nevzejdou. Musí dozrát na rostlině.
- Sběr za vlhka. Vlhkost spouští plesnivění při sušení i skladování.
- Nedostatečné sušení. Vlhká semena ve skladu zplesniví. Sušit důkladně.
- Skladování v igelitu. Uzavřený plast drží vlhkost. Papír je lepší.
- Chybějící popis. Nepopsaná semena se po čase nedají rozeznat a datovat.
Kdo tyto chyby odstraní, promění konec zahradní sezóny v zásobu osiva na několik let a postupně si vyšlechtí rostliny přizpůsobené vlastní zahradě.
Co si z toho odnést
Sběr vlastních semen ušetří peníze a zachová oblíbené odrůdy. Rozhodující pravidlo je sbírat jen z pevných, open-pollinated odrůd, ne z hybridů F1, protože z hybridu se potomstvo geneticky rozejde. Nejsnáze se sbírá z rajčat, paprik, fazolí a hrachu, které se opylují samy.
Semena se sbírají po úplném dozrání, zhruba dva měsíce po odkvětu, a vždy za suchého dne. Suchá semena z lusků a hlaviček se dosuší na papíře, dužnatá semena z rajčat a okurek se vymyjí z dužniny a usuší. Životaschopnost ověří test ve vodě, kdy dobrá semena klesnou a mrtvá plavou. Skladuje se v papírových sáčcích na chladném, suchém a tmavém místě, ideálně s pohlcovačem vlhkosti a s popisem druhu a roku. Nejčastější chyby jsou sběr z hybridu, sběr nezralých semen, sběr za vlhka a nedostatečné sušení.
