Když v červenci sklidíte ředkvičky, hrách, raný salát nebo cibuli, zůstane po nich prázdný záhon. Většina zahrádkářů ho nechá ležet ladem až do jara, nebo ho rovnou zaplní plevel. Přitom právě konec července a začátek srpna je poslední okno pro druhou vlnu výsevu, která ze stejné plochy přinese ještě jednu úrodu do podzimu. Rychle rostoucí druhy jako špenát, rukola, ředkvičky nebo polníček stihnou do prvních mrazů dorůst. Kdo záhon osází teď, sklízí čerstvou zeleninu ještě v říjnu a listopadu, místo aby kupoval v obchodě.
Zahradní sezóna má v Česku dvě hlavní vlny výsevu, ale většina lidí využije jen tu jarní. Na jaře se všechno vysází, přes léto sklidí a záhon se pak nechá odpočívat. Přitom řada rychle rostoucích druhů má tak krátkou vegetační dobu, že se z jednoho záhonu stihne sklidit dvakrát za sezónu. Tomuto postupu se říká postupný nebo návazný výsev a podle Královské zahradnické společnosti se venkovní výsevy dají provádět v intervalech od poloviny jara až do konce léta
Konec července a srpen jsou pro tuto druhou vlnu klíčové. Kdo prázdný záhon po rané zelenině znovu osází, získá ze stejné plochy druhou úrodu, aniž by potřeboval víc místa. Druhá vlna výsevu je logické pokračování stejné úvahy jako péče o zahradu v parnu. Nenechat plochu ani vodu ležet ladem.
Proč konec července rozhoduje
Klíčem k úspěchu druhé vlny je vegetační doba, tedy počet dní od výsevu do sklizně. U rychlých druhů jde o tři až osm týdnů. Když počítáte zpět od prvních podzimních mrazíků, které v Česku přicházejí obvykle v druhé polovině října, vyjde vám poslední možný termín výsevu.
Praktické pravidlo zní. Čím dřív po sklizni rané zeleniny záhon znovu osejete, tím širší je výběr druhů a tím jistější je úroda. Na konci července je výběr nejširší. V polovině srpna se zužuje na nejrychlejší druhy a listovou zeleninu, která snese chlad. Po polovině září už jde spíš o výsev na přezimování než na letošní sklizeň.
Roli hraje i to, že řada listových druhů roste na podzim lépe než v létě. Špenát a polníček nemají rády horko a dlouhý den, kdy vybíhají do květu a hořknou. Naopak zkracující se den a klesající teplota jim svědčí, takže podzimní výsev dává často kvalitnější úrodu než jarní.
Co vysít na konci července a v srpnu
Výběr druhů se řídí délkou vegetační doby. Na obalu semen bývá uvedená, takže před nákupem stačí zkontrolovat, jestli se druh do podzimu stihne.
Nejrychlejší, sklizeň za tři až pět týdnů:
- Ředkvičky, u letních odrůd
- Rukola
- Řeřicha
- Baby listy salátu na opakovanou sklizeň
Střední, sklizeň za šest až deset týdnů:
- Listový a trhací salát
- Špenát pro podzimní sklizeň
- Mangold
- Kedlubny raných odrůd
- Čínské a pekingské zelí, pak choi
- Červená řepa na malé bulvy
- Raná mrkev kratších odrůd
Na přezimování a časnou jarní sklizeň:
- Polníček, který snese mráz a sklízí se přes zimu
- Ozimý špenát
- Ozimá cibule ze sazečky
- Česnek, spíš od září
Listová zelenina je pro druhou vlnu nejvděčnější, protože klíčí rychle a snáší i méně ideální podmínky. Kořenová zelenina potřebuje rané nebo velmi rané odrůdy, jinak do podzimu nedoroste.
Střídání plodin, aby druhá úroda nebyla slabá
Druhou vlnu nelze vysít bezmyšlenkovitě na stejné místo, kde právě dorostla stejná čeleď rostlin. Střídání plodin, odborně osevní postup, je zásada, která brání vyčerpání půdy a hromadění chorob a škůdců specifických pro danou čeleď. Jak popisuje zahradnická poradna Univerzity v Connecticutu, návazný výsev v praxi znamená vysévat po sobě do stejného místa různé plodiny, například po sklizni rychlých ředkviček zasít keříčkové fazole a po nich pozdní letní salát.
Základní pravidlo je nesázet po sobě druhy ze stejné čeledi. Konkrétně:
- Po cibuli a česneku dobře poroste listová zelenina nebo kořenová zelenina
- Po ředkvičkách a jiných brukvovitých je lepší vyhnout se dalším brukvovitým, kam patří i ředkev, zelí a rukola, a zvolit salát nebo fazole
- Po hrachu a fazolích, které půdu obohatily o dusík, ocení místo náročnější listová zelenina
- Po saláty se hodí kedlubny nebo kořenová zelenina
Tématu odčerpávání živin z půdy a přírodního hnojení jsme se věnovali v článku o tom, jak funguje kopřivový výluh jako hnojivo zdarma, který se hodí právě pro rychlé přihnojení záhonu před druhou vlnou.
Příprava záhonu po sklizni
Půda je v druhé polovině léta vyčerpaná první úrodou. Bez doplnění živin bude druhá vlna slabá. Příprava záhonu zabere chvíli a rozhoduje o výsledku.
Postup:
- Odstranit zbytky předchozí plodiny i s kořeny a plevel.
- Prokypřit půdu do hloubky, aby semena dobře zakořenila.
- Doplnit živiny. Listové zelenině stačí kompost, náročnějším košťálovinám je potřeba dodat víc, ideálně vyzrálý kompost nebo organické hnojivo.
- Půdu před výsevem prolít vodou, pokud je vyschlá, aby semena měla vláhu ke klíčení.
- Vysévat mělce podle druhu a řádky označit, aby se daly odlišit od plevele.
Jak zvládnout výsev v letním horku
Hlavní překážka srpnového výsevu je horko a sucho. Semena vyseta do suché a rozpálené půdy nevzejdou, nebo vzejdou nerovnoměrně. Několik opatření to řeší.
- Vysévat za oblačného dne nebo večer, kdy je půda chladnější
- Volit polostín u druhů, které špatně snáší přímé letní slunce, jako je špenát a salát
- Udržovat půdu trvale vlhkou až do vzejití, klidně zalévat dvakrát denně v největším horku
- Zastínit výsev netkanou textilií, která udrží vláhu a sníží teplotu půdy. Textilie zároveň chrání mladé rostliny před škůdci.
- Mulčovat kolem vzešlých rostlin, aby půda tak rychle nevysychala
Ředkvičky v létě mají tendenci vybíhat do květu a dřevnatět, když trpí suchem. Pravidelná zálivka a mírné zastínění tomu zabrání a kořeny zůstanou křehké.
Postupný výsev pro průběžnou sklizeň
Užitečná technika pro listovou zeleninu a ředkvičky je postupný výsev. Místo aby se celý balík semen vysel najednou, vysévá se po malých dávkách s odstupem jednoho až dvou týdnů. Výsledkem je průběžná sklizeň rozložená na několik týdnů, ne jedna velká najednou, kterou nestihnete spotřebovat.
Tahle technika se hodí hlavně u salátu, rukoly, ředkviček a špenátu. Vysejete jeden krátký řádek, za deset dní další a máte čerstvou zeleninu postupně, ne všechnu v jednom týdnu.
Postupný výsev je také pojistka proti výkyvům počasí. Když jednu dávku poškodí horko nebo přívalový déšť, další už může vzejít za lepších podmínek.
Prázdný záhon po rané zelenině není konec sezóny, ale příležitost k druhé úrodě. Konec července a srpen jsou poslední okno pro výsev rychle rostoucích druhů, které do podzimu dorostou. Výběr se řídí délkou vegetační doby uvedenou na obalu semen. Nejrychlejší jsou ředkvičky, rukola a řeřicha se sklizní za tři až pět týdnů, dále listový salát, špenát, mangold a raná kořenová zelenina.
Špenát a polníček rostou na podzim často lépe než na jaře, protože jim svědčí chlad a krátký den. Před výsevem je potřeba záhon zbavit zbytků, prokypřit a doplnit živiny, protože letní půda je vyčerpaná. Dodržet střídání plodin a nesázet po sobě stejnou čeleď. Hlavní překážkou je letní horko, které se řeší výsevem za oblačna, zastíněním netkanou textilií a pravidelnou zálivkou až do vzejití. Postupný výsev po malých dávkách zajistí průběžnou sklizeň místo jedné velké najednou.
