Domů BydleníOcet a jedlá soda při úklidu nefungují tak, jak si většina lidí myslí. Chemie vysvětluje proč

Ocet a jedlá soda při úklidu nefungují tak, jak si většina lidí myslí. Chemie vysvětluje proč

od Romana Krátká
Šumící pěna vzniklá smícháním jedlé sody a octa ve sklenici
Doba čtení: 4 minut

Nalít ocet na jedlou sodu a sledovat bouřlivé šumění pěny patří k nejrozšířenějším domácím radám. Mnoho lidí věří, že tato směs vyčistí připálený pekáč, zašlé spáry i ucpaný odpad v kuchyni. Z pohledu chemie jde však o naprostý omyl. Kyselina se zásadou se navzájem okamžitě zneutralizují a výsledkem je obyčejná slaná voda s nulovou čisticí silou.

Ekologický úklid domácnosti bez drahé drogerie zažívá obrovský zájem. Chemické rozbory chemických fakult VŠCHT v Praze, metodická doporučení pro spotřebitele německého ekologického institutu Umweltbundesamt i nezávislé testy spotřebitelského magazínu dTest se však shodují v elementárním pravidle. Zásady a kyseliny fungují skvěle pouze tehdy, když je používáte odděleně. Jejich smícháním v jedné sklenici zničíte čisticí schopnost obou látek dříve, než se stihnou dotknout jakékoli mastnoty nebo usazeniny.

Fyzika a chemie ve dřezu: Proč šumění neznamená čistotu

Jedlá soda neboli hydrogenuhličitan sodný představuje slabou zásadu s hodnotou pH kolem 8,5. Ocet je naopak roztok kyseliny octové s kyselým pH kolem 2,5. Když tyto dvě suroviny nalijete na jednu hromádku, dojde k bleskové neutralizační reakci. Kyselina zneutralizuje zásadu a zásada neutralizuje kyselinu. Výsledkem této reakce je octan sodný, voda a plynný oxid uhličitý.

Efektní pěna a syčení, které v lidech vyvolává dojem drtivé čisticí síly, je pouze unikající oxid uhličitý. Jde o naprosto stejný plyn, jaký bublá ve sklenici sycené minerálky. Šumění může nepatrně uvolnit mechanicky uvolněné smítko, ale mastnotu ani vodní kámen nerozpustí. Jakmile reakce po několika vteřinách utichne, zbude v misce nebo sifonu jen mírně slaná voda s téměř neutrálním pH. Připravili jste se tak o odmašťovací schopnost zásadité sody i o odvápňovací sílu kyselého octa.

Kdy sáhnout po zásadě: Mastnota, připáleniny a odpady

Zásadité látky představují bezkonkurenčního pomocníka v boji proti organickým nečistotám. Vysoké pH spouští v kontaktu s rostlinnými i živočišnými tuky proces zvaný zmýdelnění. Zásada rozbije vazby v molekulách mastnoty a přemění je na ve vodě rozpustné mýdlo, které jednoduše spláchnete houbičkou. Kyseliny naopak v kontaktu s tukem vůbec nereagují.

Pokud potřebujete vyčistit připálený pekáč, mastné sklo trouby nebo usazeniny kolem plotýnek, použijte samotnou jedlou sodu. Smíchejte ji s několika kapkami teplé vody a kapkou běžného saponátu, aby vznikla hustá čisticí pasta. Tuto směs naneste na připáleninu a nechte působit klidně třicet minut. Zásada tuk spolehlivě zvláční a pekáč umyjete bez namáhavého drhnutí drátěnkou.

Ještě účinnější variantu představuje prací soda neboli uhličitan sodný. Má hodnotu pH kolem 11 a vykazuje mimořádnou odmašťovací sílu. Horká lázeň s prací sodou dokáže během patnácti minut zcela rozpustit zažloutlý lepkavý film na hliníkových filtrech digestoře, který běžným saponátem prakticky nelze smýt. Stejně dobře poslouží samotná soda v odpadu. Nasypte půl hrnku do suchého sifonu, nechte působit a poté prolijte litrem vroucí vody. Horký zásaditý roztok uvolní mastné nánosy mnohonásobně lépe než studená octová směs. Stejně jako vyžaduje pravidelnou péči hygiena kuchyňské houbičky a prkénka, správný postup v dřezu udrží kuchyň bez zápachu.

Kdy potřebujete kyselinu: Vodní kámen, baterie a konvice

Kyseliny jsou naopak specialisty na anorganické usazeniny. Nízké pH chemicky reaguje s nerozpustným uhličitanem vápenatým a hořečnatým, což jsou hlavní složky vodního kamene. Kyselina tyto sloučeniny přemění na snadno rozpustné soli a vodu. Na mastnotu však kyselina neplatí, tukový nános kyselé prostředí pouze zakonzervuje.

Při odstraňování vodního kamene se vyplatí vyměnit ocet za obyčejnou potravinářskou kyselinu citronovou. Kyselina octová má sice nízkou cenu, ale její pronikavý štiplavý pach zamoří celý byt. Ocet navíc dlouhodobým působením naleptává gumová těsnění ve spotřebičích a může zmatnit lesklý chrom moderních vodovodních baterií.

Kyselina citronová nezapáchá, je k materiálům výrazně šetrnější a odvápňuje ještě rychleji. Dvě lžíce prášku rozpuštěné v konvici horké vody odstraní nánosy vápníku během pěti minut. Skvěle poslouží také v rozprašovači na skleněné zástěny sprchových koutů nebo zanesené kachličky. Jak potvrzuje také zkušenost při nahrazení chemické aviváže kyselým máchadlem z citronu, slabý kyselý roztok spolehlivě vypláchne zbytky pracích solí a uvolní vlákna bez mastného povlaku.

Vodní roztok kyseliny citronové připravený pro šetrný úklid a odvápnění
SuSanA Secretariat / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
Vodní roztok kyseliny citronové pro ekologické odvápnění povrchů.

Třetí tajná zbraň: Perkarbonát sodný pro zářivou bělost

V českých domácnostech zůstává neprávem opomíjený perkarbonát sodný. Jde o bílý sypký prášek, který v sobě spojuje výhody prací sody a peroxidu vodíku. Funguje na principu aktivního kyslíku. Jakmile perkarbonát nasypete do horké vody o teplotě nad šedesát stupňů Celsia, začne se rozkládat na sodu a peroxid, který okamžitě uvolňuje atomy aktivního kyslíku.

Tento aktivní kyslík funguje jako mimořádně silné a přitom ekologické bělidlo. Dokáže bez námahy odstranit zažloutlé skvrny od potu, stopy od kávy, čaje nebo červeného vína. Pokud máte v koupelně zašlé a zašedlé spáry mezi kachličkami, kašička z perkarbonátu a horké vody jim vrátí původní světlý odstín bez nutnosti používat páchnoucí chlorové přípravky. Po dokončení reakce z perkarbonátu zbyde pouze voda a obyčejná soda, která nezatěžuje domácí čistírnu odpadních vod ani životní prostředí.

Srovnání domácích čisticích látek a jejich využití

ProstředekChemická povaha a pHHlavní čisticí účinekNa co ho nikdy nepoužívat
Jedlá soda (hydrogenuhličitan)Slabá zásada (pH 8,5).Odmaštění, připáleniny, zápach, jemný abrazivní účinek.Mytí hliníkového nádobí bez povrchové úpravy.
Prací soda (uhličitan sodný)Silná zásada (pH 11).Těžká mastnota, filtry digestoře, změkčení tvrdé vody.Přírodní vlna, hedvábí a citlivé lakované povrchy.
Kyselina citronováOrganická kyselina (pH 2).Vodní kámen, rychlovarné konvice, baterie, máchání.Mramor, travertin a vápencové kamenné obklady.
Perkarbonát sodnýZásada s aktivním kyslíkem.Bělení zašedlého prádla, skvrny od ovoce, spáry kachliček.Barevný textil náchylný k pouštění barev.

Jednoduchý tahák pro úklid bez chemických omylů

  • Pravidlo oddělení: Zásady a kyseliny nikdy nemíchejte dohromady, jejich spojením vytvoříte pouze neúčinnou slanou vodu.
  • Mastnota a jídlo: Na vše mastné, připálené nebo lepkavé použijte zásaditou sodu s horkou vodou.
  • Vodní kámen a rez: Na minerální usazeniny a kapky od tvrdé vody volte kyselinu citronovou v teplé lázni.
  • Pozor na přírodní kámen: Kyseliny nikdy nepoužívejte na mramor a vápenec, kyselé pH by povrch kamene nevratně naleptalo.
  • Bělení bez chlóru: Pro zářivě bílé prádlo a čisté spáry sáhněte po perkarbonátu sodném v horké vodě nad šedesát stupňů.
  • Úspora financí: Tyto čtyři základní suroviny pořídíte v kilových baleních za zlomek ceny drahých komerčních čističů v pestrých lahvích.

Mohlo by se vám líbit