Prázdný záhon po sklizni nemusí až do jara zarůstat plevelem. Zelené hnojení vyseté v září rychle zakryje povrch, zachytí část živin a kořeny pomohou chránit půdu před zimními dešti. Pro většinu zeleninových záhonů je bezpečnou volbou svazenka, u hořčice je nutné hlídat osevní postup.
Po sklizni cibule, brambor nebo fazolí zůstává často jen holá hnědá plocha. Přes podzim a zimu do ní dopadá déšť, povrch se může utužovat a volné místo rychle obsadí plevel. Jedním z řešení je vysít rostliny, které se nepěstují pro sklizeň, ale pro ochranu a zlepšení půdy.
Zelené hnojení není náhrada obsahu sáčku s průmyslovým hnojivem. Jde o rychle rostoucí meziplodiny, jejichž listy kryjí zem a kořeny ji drží pohromadě. Royal Horticultural Society uvádí, že takový porost omezuje plevel a erozi, chrání povrch před zhutněním deštěm a pomáhá zachytit živiny, které by se přes zimu mohly vyplavit.
V první polovině září má náskok svazenka
Začátkem září je ještě možné využít rychle rostoucí druhy. Přehled Českého zahrádkářského svazu počítá s výsevem svazenky do poloviny září a s hořčicí během celého září. Později přicházejí na řadu ozimé druhy, například žito, které lze podle stejného zdroje vysévat až do druhé poloviny října.
Svazenka vratičolistá je pro běžný zeleninový záhon jednoduchá volba. Není příbuzná s obvyklými pěstovanými zeleninami, a proto se snadno zařazuje do střídání plodin. Roste rychle, vytváří hustý porost a její kořeny prostupují horní vrstvou půdy. Při zářijovém výsevu je hlavním přínosem zakrytí záhonu; na kvetení už při chladném podzimu nemusí dojít.
Hořčice bílá také rychle vzchází, ale patří do čeledi brukvovitých. Není proto vhodná na záhon, kde rostlo nebo příští rok poroste zelí, kapusta, kedlubna, květák, brokolice, ředkvičky či rukola. Český zahrádkářský svaz upozorňuje, že brukvovité zelené hnojení může být problémem zejména tam, kde hrozí nádorovitost košťálovin.
Než záhon vyhradíte meziplodině, zvažte, zda z něj ještě nechcete sklízet. Začátkem podzimu lze na některých místech stále vysít špenát nebo polníček; termíny a volbu druhů shrnuje náš přehled druhého výsevu zeleniny po letní sklizni.
Výsev zabere několik minut, osivo rozdělte na dvě části
Záhon není nutné hluboce obracet. Stačí odstranit nemocné zbytky rostlin, vytrvalé plevele a plevel se semeny. Povrch srovnejte hráběmi a rozrušte jen horní vrstvu, aby osivo nezůstalo ležet na tvrdé krustě.
- Množství osiva odměřte podle návodu na obalu. Jednotlivé druhy i směsi mají odlišný doporučený výsevek.
- Semena rozdělte na dvě stejné části. První polovinu rozhoďte podélně a druhou napříč záhonem. Porost pak nevzejde v pruzích ani holých ostrůvcích.
- Osivo lehce zapravte hráběmi do povrchu. Nenechávejte je volně na zemi, kde je mohou odnést ptáci nebo prudký déšť.
- Povrch přitlačte zadní stranou hrábí nebo prknem, aby semena měla kontakt s vlhkou půdou.
- Je-li půda suchá, zalijte ji jemným proudem a do vzejití ji nenechte úplně vyschnout.
Hnojivo před výsevem většinou není potřeba. Smyslem zeleného hnojení je využít volné místo a živiny, které už v záhonu zůstaly. Na úplně vyčerpané nebo velmi chudé půdě však jeden krátký porost nenahradí dlouhodobé doplňování organické hmoty.
Porost ukončete dřív, než vytvoří semena
Svazenku ani hořčici nenechte vysemenit. Jakmile začne porost nasazovat poupata, posekejte ho, ustřihněte nůžkami nebo podřízněte těsně nad zemí. Mladá měkká hmota se rozkládá snáze než tuhé přestárlé stonky.
Pokud rostliny zničí mráz dříve, mohou jejich zbytky zůstat přes zimu na povrchu jako ochranná vrstva. U záhonu vedeného bez rytí lze na jaře nadzemní část přidat na kompost a kořeny nechat v zemi. Tento postup dobře navazuje na náš článek o tom, kdy podzimní rytí záhonu není nutné.
Kdo chce zelenou hmotu zapravit, měl by ji nejprve nasekat na menší kusy a promíchat jen s horní vrstvou půdy. RHS doporučuje po zapravení čerstvého porostu přibližně měsíc počkat se setím nebo výsadbou, protože rozkládající se hmota může mladým rostlinám zpočátku vadit.
Hustý porost má i nevýhodu: ve vlhku může poskytnout úkryt slimákům. Před jarním výsevem proto zkontrolujte povrch a zbytky rostlin odhrňte z míst, kam přijdou drobná semena.
Na záhon s česnekem ani do suché půdy zelené hnojení netlačte
Zelené hnojení má smysl tam, kde dostane alespoň několik týdnů na růst. Na záhon určený už za krátkou dobu pro česnek nebo jinou podzimní výsadbu ho vysévat nemusíte. Stejně tak nemá cenu sypat osivo do suché země bez možnosti zalévat; řídký porost půdu téměř nezakryje.
Na záhonech s problémem nádorovitosti košťálovin vynechte hořčici, řepku i ředkev olejnou a sáhněte po nepříbuzné svazence nebo po vhodné ozimé obilnině. Jestli půdě chybí hlavně organická hmota, doplňte zelený porost vyzrálým kompostem. Jak poznat správně hotový materiál a co do něj nepatří, popisuje náš návod ke správnému kompostování.
Pro záhon, který zůstane volný do jara, je začátek září vhodným okamžikem k výsevu svazenky. Hořčici použijte jen s ohledem na střídání plodin a pozdější prázdná místa lze zakrýt ozimým žitem. Před setím si proto poznamenejte, co na ploše rostlo letos a co na ní chcete pěstovat příští rok. Právě podle toho se vybírá správná meziplodina.
