Kompost je nejlevnější hnojivo a půdní kondicionér, jaký zahrada nabízí. Přesto z něj spousta lidí místo drobivé voňavé hmoty vytáhne slizkou smradlavou kaši, nebo suchou hromadu, která roky nehnije. Chyba skoro vždy vězí v jediné věci. Ve špatném poměru mezi zeleným a hnědým materiálem. Podle Královské zahradnické společnosti má být v kompostu zhruba čtvrtina až polovina měkkého zeleného odpadu a zbytek hrubý hnědý materiál. Kdo naveze samou posekanou trávu a kuchyňské zbytky bez hnědého, dostane hnijící smrad. Konec léta a podzim, kdy je odpadu ze zahrady nejvíc, je ideální čas kompost založit správně.
Kompostování je jednoduchý způsob, jak z odpadu ze zahrady a kuchyně vyrobit kvalitní hnojivo zdarma. Přesto se kolem něj drží spousta polopravd a chyb, kvůli kterým lidem kompost nefunguje. Buď nepříjemně zapáchá a mění se ve slizkou hmotu, nebo naopak leží roky beze změny. Přitom princip je jednoduchý a stojí na rovnováze mezi dvěma druhy materiálu. Když se trefíte do poměru, zajistíte vzduch a udržíte správnou vlhkost, příroda udělá zbytek. Konec léta a podzim, kdy ze zahrady padá nejvíc zbytků, je pro založení nebo doplnění kompostu ideální doba.
Zelené a hnědé: základ, který rozhoduje o všem
Klíč k funkčnímu kompostu je poměr mezi takzvaným zeleným a hnědým materiálem. Nejde o barvu, ale o obsah dusíku a uhlíku.
Zelený materiál je měkký a bohatý na dusík. Rychle se rozkládá a dodává vlhkost a živiny. Patří sem posekaná tráva, zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně, plevel bez semen, kávová sedlina, čerstvé rostlinné zbytky.
Hnědý materiál je suchý, hrubý a bohatý na uhlík. Rozkládá se pomalu, dodává strukturu a vytváří mezery, kterými proudí vzduch. Patří sem suché listí, nastrouhaný nebo natrhaný karton a papír, sláma, dřevní štěpka, drobné větvičky, hobliny.
Podle Královské zahradnické společnosti má být zhruba 25 až 50 procent objemu měkký zelený materiál a zbývajících 50 až 75 procent hrubý hnědý materiál. Jinými slovy zhruba dvakrát tolik hnědého co zeleného. Žádná složka nesmí nepřevládat, hlavně posekaná tráva, která se sama o sobě mění ve slizkou a smradlavou hmotu.
Právě tohle je nejčastější chyba. Lidé navezou plný kompostér posekané trávy a kuchyňských zbytků, tedy samý zelený materiál, a diví se, že to smrdí a hnije místo aby se to rozkládalo. Řešení je přidat hnědý materiál a promíchat.
Proč kompost smrdí a jak to spravit
Zdravý kompost voní po lesní hlíně. Když zapáchá, něco je špatně, a skoro vždy jde o stejnou příčinu.
Smradlavý, mokrý kompost je důsledkem nedostatku vzduchu a přebytku vody. Vzniká, když je v hromadě moc zeleného měkkého materiálu, který se slehne, zadrží vodu a vytěsní vzduch. Rozklad pak probíhá bez přístupu kyslíku a zapáchá.
Náprava je jednoduchá:
- Přidat hnědý materiál. Nastrouhaný karton, suché listí, dřevní štěpku nebo slámu, které nasáknou přebytečnou vlhkost a vytvoří vzduchové mezery.
- Kompost přeházet. Promícháním se do hmoty dostane vzduch a rozklad se nastartuje.
- Přikrýt před deštěm. Aby do kompostu nezatékalo a nepromáčel se.
Opačný problém je suchý kompost, který se nerozkládá a leží beze změny. To znamená příliš mnoho hnědého materiálu a málo vlhkosti. Pomůže přidat zelený materiál a kompost mírně zavlažit.
Správná vlhkost se pozná jednoduše. Hmota má být vlhká jako vyždímaná houba, tedy vlhká na dotek, ale ne tak, aby z ní kapala voda. Ani mokrá, ani suchá.
Vzduch je palivo: proč a jak převracet
Rozklad v kompostu obstarávají mikroorganismy, které potřebují kyslík. Bez vzduchu se rozklad zpomalí a rozjede se zapáchající hnití. Proto je provzdušňování jedním z klíčů k rychlému kompostu.
Převracení neboli promíchání kompostu přidává vzduch, který je pro rozklad nezbytný. Doporučuje se kompost několikrát za rok přeházet. Kompostovat jde i bez převracení, ale trvá to výrazně déle.
Praktické zásady:
- Převracet několikrát ročně. Vidlemi nebo rýčem přeházet hmotu tak, aby se vnějšek dostal dovnitř a naopak.
- Vrstvit už při zakládání. Střídání tenkých vrstev zeleného a hnědého materiálu zajistí lepší prostup vzduchu než jedna velká vrstva.
- Začít hrubým materiálem u dna. Vrstva větviček nebo hrubého hnědého materiálu na dně kompostéru zajistí přístup vzduchu zespodu.
- Nedusat. Sešlapaný a udusaný kompost nemá vzduch. Hmota má zůstat kyprá.
Provzdušnění je také důvod, proč se posekaná tráva nedává na kompost ve velké vrstvě najednou. Slehne se, zadusí a začne hnít. Míchá se s hnědým materiálem nebo se přidává v tenkých vrstvách.
Co na kompost patří a co ne
Ne všechno se na kompost hodí. Některé věci přitahují hlodavce, jiné roznášejí choroby nebo plevel.
Na kompost patří:
- Zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně
- Posekaná tráva a plevel bez semen
- Suché listí
- Kávová sedlina a čajové zbytky
- Nastrouhaný karton a papír bez plastů a barev
- Drobné větvičky, dřevní štěpka, sláma
- Zbytky rostlin a odkvetlé květiny
Na kompost nepatří:
- Maso, ryby, kosti, mléčné výrobky a tučná jídla, protože přitahují hlodavce a zapáchají
- Exkrementy psů a koček
- Vytrvalý plevel s kořeny a plevel se semeny, který by se kompostem rozšířil
- Rostliny napadené chorobami
- Nemocné brambory a plody, například napadené plísní
- Popel z uhlí, natřené a impregnované dřevo, plasty
Podle praktického návodu ke kompostování se na kompost nedává maso, mléčné výrobky ani tučná jídla, protože přitahují škůdce a zapáchají, ani vytrvalý plevel, který by se kompostem rozšířil. Obvykle také není potřeba přidávat žádné urychlovače, aktivátory ani vápno. Při dobrém poměru zeleného a hnědého materiálu a dostatku vzduchu proces běží sám. Kdo chce zelené hnojení navíc, může využít jiné přírodní zdroje. O tom, jak si z kopřiv vyrobit hnojivo zdarma, jsme psali v článku o tom, jak funguje kopřivový výluh a jak ho připravit.
Kam kompostér umístit a jak dlouho čekat
Umístění kompostéru ovlivňuje, jak dobře proces běží. Pár zásad usnadní život.
- Postavit na půdu, ne na beton. Kompost položený přímo na zeminu umožní žížalám a půdním organismům dostat se dovnitř a urychlit rozklad. Zároveň odtéká přebytečná voda.
- Polostín je ideální. Na plném slunci kompost vysychá, v hlubokém stínu zůstává studený. Polostín drží rozumnou teplotu i vlhkost.
- Blízko domu i zahrady. Aby se do něj daly pohodlně nosit kuchyňské i zahradní zbytky.
Jak dlouho kompost zraje, závisí na poměru materiálu, převracení a teplotě. Obvykle to trvá zhruba půl roku až dva roky. Hotový kompost poznáte jednoznačně. Je tmavý, drobivý a voní po hlíně, ne po hnilobě. Původní materiál v něm už není rozeznatelný.
Hotový kompost se zapracuje do půdy jako půdní kondicionér, který zlepší úrodnost, strukturu i schopnost zadržet vodu. Právě zádrž vody v půdě je způsob, jak zahradu připravit na sucho. Jak přidání organické hmoty pomáhá půdě udržet vláhu a doplnit zálivku, jsme zmínili i v článku o tom, jak zachytávat dešťovou vodu a šetřit při zalévání zahrady.
Kompost funguje, když se trefíte do poměru mezi zeleným a hnědým materiálem. Podle Royal Horticultural Society má být zhruba čtvrtina až polovina měkkého zeleného odpadu bohatého na dusík a zbytek hrubý hnědý materiál bohatý na uhlík, tedy asi dvakrát tolik hnědého co zeleného. Nejčastější chyba je navézt samou posekanou trávu a kuchyňské zbytky, které bez hnědého materiálu zhnijí ve slizkou smradlavou hmotu.
Když kompost smrdí, chybí mu vzduch a je moc mokrý, tak se přidá hnědý materiál a hmota přehází. Když se nerozkládá, je moc suchý a hnědý, tak se přidá zelený materiál a zavlaží. Správná vlhkost je jako u vyždímané houby. Kompost se několikrát ročně převrací kvůli vzduchu, staví se na půdu do polostínu a nedávají se do něj maso, mléčné výrobky, exkrementy, vytrvalý plevel ani nemocné rostliny. Hotový kompost je za půl roku až dva roky tmavý, drobivý a voní po hlíně.
