Okapy patří k nejpřehlíženější části domu. Většina majitelů si na ně vzpomene až ve chvíli, kdy při dešti přetékají přes okraj nebo z fasády visí rampouchy špinavé vody. Do té doby v nich tiše sedí listí, jehličí, mech a naplavenina, které brání odtoku. Konec léta a začátek podzimu jsou poslední klidný termín na vyčištění, než začne padat listí a přijdou vytrvalé deště. Zanedbaný okap totiž nežene vodu do svodu, ale do fasády, pod střechu a k základům. Následkem je promáčené zdivo, plíseň a v zimě popraskaná omítka od mrznoucí vody.
Okapový systém má jediný úkol. Odvést dešťovou vodu ze střechy řízeně do svodu a od domu pryč, aby nezatékala do konstrukce. Když je žlab ucpaný nebo svod neprůchodný, voda si najde jinou cestu. Přetéká přes okraj žlabu na fasádu, stéká po zdi, vsakuje se k základům a zatéká pod střešní krytinu. Návrh a funkci odvodnění střech u nás popisuje norma ČSN EN 12056-3 pro odvádění dešťových vod ze střech a pravidelná údržba žlabů a svodů je základní podmínkou jejich funkce. Přitom stačí jedna nebo dvě prohlídky ročně, aby dům zůstal suchý. Konec léta je pro tu podzimní ideální, protože po ní přijde nápor spadaného listí.
Co ucpaný okap způsobí
Zanedbaný okap nezpůsobí škodu hned, ale postupně a skrytě. Než se problém projeví, bývá poškození už rozsáhlé.
Promáčená fasáda a zdivo. Voda přetékající přes žlab stéká po fasádě a vsakuje se do omítky a zdiva. Trvale vlhká zeď ztrácí tepelněizolační schopnost, tvoří se na ní mapy a plíseň a omítka se odlupuje.
Poškození základů. Voda, která místo do svodu teče podél domu k zemi, se vsakuje k základům. Dlouhodobě podmáčené základy jsou příčinou vlhkosti ve sklepě a spodních místnostech.
Zatékání pod střechu. Když voda ve žlabu nestíhá odtékat a hladina stoupá, může vzlínat pod krytinu a do podstřeší. Tam poškozuje laťování, izolaci a dřevěné prvky krovu.
Mrazové škody v zimě. Voda zadržená v ucpaném žlabu v zimě zamrzá. Led žlab roztahuje, deformuje a trhá spoje. Rampouchy z přetékajícího okapu jsou navíc nebezpečné pro chodce pod nimi.
Podmáčení a spory se sousedem. Svod, který ústí volně na pozemek a žene vodu k sousedovi, může vést k podmáčení jeho pozemku a k sousedskému sporu.
Kdy voda ze střechy zakládá spor se sousedem
Odvod dešťové vody není jen technická, ale i právní otázka. Podle § 1013 občanského zákoníku se vlastník musí zdržet toho, aby na pozemek souseda vnikala voda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku.
Prakticky to znamená, že pokud svod z vašeho okapu žene vodu na sousedův pozemek a podmáčí ho, může se soused domáhat nápravy. Stejně tak platí obecná prevenční povinnost podle § 2900 občanského zákoníku, tedy počínat si tak, aby nevznikla škoda druhému. Voda z vlastní střechy má být svedena řízeně do vsaku, jímky nebo kanalizace na vlastním pozemku, ne volně k sousedovi.
Řízené hospodaření s dešťovou vodou je dnes standard i u novostaveb, kde se voda ze střechy obvykle svádí do vsakovací jímky nebo retenční nádrže. Jak se počítá s dešťovou vodou u pojištění nemovitosti a kdo platí za škody z přívalového deště, jsme rozebrali v článku o tom, kdy pojistka platí za zaplavený sklep a kdy majitel odpovídá za sousedy.
Jak okapy vyčistit bezpečně
Čištění okapů zvládne většina majitelů rodinného domu svépomocí, ale je potřeba dbát na bezpečnost práce ve výšce.
- Zajistit stabilní žebřík. Žebřík postavit na pevný podklad, ideálně s druhou osobou, která ho přidržuje. U vyšších pater a strmých střech je bezpečnější práci přenechat firmě.
- Vybrat hrubou nečistotu rukou. V rukavicích vybrat ze žlabu listí, jehličí, mech a naplaveninu. Nečistoty dávat do kbelíku, ne shazovat na zem pod sebe.
- Propláchnout žlab vodou. Hadicí propláchnout žlab od nejvzdálenějšího konce ke svodu a sledovat, jestli voda volně odtéká.
- Zkontrolovat průchodnost svodu. Když voda ve svodu nemizí, je ucpaný. Pomůže proplach hadicí shora nebo protažení instalatérským pérem.
- Zkontrolovat spády a spoje. Žlab má mít mírný spád ke svodu, aby v něm nestála voda. Prověsené nebo špatně spádované žlaby vodu zadržují a je potřeba je vyrovnat.
- Zkontrolovat lapač splavenin. Na patě svodu bývá lapač střešních splavenin, tedy koš, který zachytává nečistoty. Ten se také čistí, jinak se ucpe a voda přetéká.
Čištění se dělá za sucha, kdy je listí lehčí a bezpečněji se pracuje. Ideální je pozdní léto a začátek podzimu před hlavním opadem listí a pak ještě jednou koncem podzimu, až listí dopadá.
Jak často a čím si pomoci
Podle technické praxe pro údržbu okapových systémů se žlaby čistí zpravidla dvakrát ročně, na jaře a na podzim. U domu obklopeného stromy, hlavně jehličnany a listnáči nad střechou, je potřeba čistit častěji, někdy i několikrát za podzim.
Práci omezí několik pomůcek:
- Mřížky a sítě proti listí. Kryt nebo síť položená přes žlab propouští vodu, ale zachytává listí. Nesnižuje nutnost kontroly na nulu, ale výrazně zpomaluje zanášení.
- Lapače splavenin na svodech. Koš na patě svodu chytá nečistoty a brání ucpání spodní části potrubí.
- Ježci a kartáče do žlabu. Podélné kartáče vložené do žlabu brání usazování listí a usnadňují proplach.
Tato opatření se vyplatí hlavně tam, kde je čištění náročné kvůli výšce nebo množství stromů. U běžného přízemního domu bez stromů nad střechou obvykle stačí pravidelná ruční kontrola.
Kdy zavolat odborníka
Většinu údržby zvládne majitel sám, ale některé situace patří do rukou firmy nebo pokrývače.
- Vysoké a strmé střechy. Práce ve výšce na strmé střeše je nebezpečná a bez jištění se do ní nepouštět.
- Poškozené nebo prosakující žlaby. Prasklé spoje, zrezivělé plechové žlaby a děravé svody je potřeba opravit nebo vyměnit.
- Trvale špatný spád. Když žlab opakovaně zadržuje vodu, je potřeba přehákovat a znovu vyspádovat, což je práce pro klempíře.
- Zatékání pod střechu. Když voda zatéká i po vyčištění, může jít o poškozenou krytinu, oplechování nebo podstřešní izolaci.
Oprava okapu je řádově levnější než oprava promáčené fasády, podmáčených základů nebo poškozeného krovu. Právě proto se pravidelná údržba vyplatí, i když se zdá jako drobnost.
Co si z toho odnést
Okapy jsou nenápadná, ale zásadní ochrana domu před vodou. Ucpaný žlab nežene vodu do svodu, ale přes okraj na fasádu, k základům a pod střechu, což vede k promáčenému zdivu, plísni, poškozeným základům a v zimě k mrazovým škodám. Konec léta a začátek podzimu jsou ideální termín na vyčištění, než začne hlavní opad listí. Žlaby se čistí zpravidla dvakrát ročně, u domu obklopeného stromy častěji.
Čištění zvládne majitel svépomocí, ale je nutné dbát na bezpečnost práce ve výšce a strmé střechy přenechat firmě. Voda ze střechy musí být svedena řízeně na vlastní pozemek do vsaku nebo kanalizace, protože podle § 1013 občanského zákoníku nesmí nepřiměřeně zatékat k sousedovi. Práci omezí mřížky proti listí a lapače splavenin. Oprava okapu je vždy levnější než oprava škod, které způsobí voda z okapu zanedbaného.
