Domů ZahradaZelená dlažba po létě je kluzká past. Tlaková myčka ji poškodí

Zelená dlažba po létě je kluzká past. Tlaková myčka ji poškodí

od Romana Krátká
Doba čtení: 5 minut

Na konci léta a na podzim se na dlažbě, terase a chodníku objeví zelený povlak. Je to směs řas, mechů a sinic, která se drží ve vlhku a stínu. Jakmile ji smočí déšť nebo rosa, stává se z ní kluzká past, na které snadno uklouzne dospělý i dítě. Většina lidí sáhne po tlakové myčce na plný výkon, jenže ta z dlažby vymete spárovací písek, naruší povrch a problém se pak vrací rychleji. Přitom majitel za úraz na svém kluzkém chodníku může nést odpovědnost. Existuje šetrnější a trvanlivější postup, jak zelený povlak odstranit.

Zelený povlak na venkovní dlažbě je typický pozdně letní a podzimní problém. S ubývajícím sluncem, ranní rosou a podzimními dešti se na kamenných a betonových površích usadí řasy, mechy a sinice. Nejvíc jich přibývá na severní straně domu, ve stínu stromů, pod okapem a všude, kde voda pomalu osychá. Kromě neestetického vzhledu jde hlavně o bezpečnost. Mokrý zelený povlak je extrémně kluzký a je častou příčinou pádů na zahradě, u vchodu a na chodníku. Odstranit se dá, ale způsob rozhoduje o tom, jestli se problém vrátí za měsíc, nebo za rok.

Proč je zelený povlak nebezpečný

Řasy a sinice tvoří na povrchu tenký slizký film, který za sucha není nápadný, ale po navlhčení se stává mimořádně kluzkým. Mech drží vlhkost a nadzvedává se, takže vytváří nerovný a měkký povrch. Kombinace obojího na hladké dlažbě, betonu nebo kameni znamená vysoké riziko uklouznutí.

Nejrizikovější místa jsou schody, nájezdy, dlažba u vchodu a chodník podél domu. Právě tam se lidé pohybují nejčastěji a pád na tvrdou dlažbu může skončit vážným úrazem, hlavně u seniorů a dětí.

Riziko roste na podzim, kdy k vlhku přibývá spadané listí. Mokré listí na zeleném povlaku kluzkost ještě zvyšuje a zároveň udržuje vlhkost, ve které řasy a mech dál rostou.

Kdy za úraz odpovídá majitel

Kluzká dlažba není jen nepohodlí, ale i právní otázka. Podle § 2900 občanského zákoníku má každý povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Této obecné prevenční povinnosti se říká generální prevence a vztahuje se i na vlastníka pozemku a přístupových cest.

Prakticky to znamená, že pokud na vaší soukromé přístupové cestě, na dlažbě u vchodu nebo na chodníku, který vlastníte, někdo uklouzne na zeleném povlaku a zraní se, můžete nést odpovědnost za škodu. Poškozený má podle občanského zákoníku právo na náhradu nákladů léčení, ztráty na výdělku a další újmy.

U veřejných chodníků a místních komunikací platí zvláštní režim. Podle § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích odpovídá za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti vlastník komunikace, tedy zpravidla obec. U vlastní zahrady a soukromé přístupové cesty se ale odpovědnost řídí obecným občanským zákoníkem a leží na majiteli nemovitosti.

Ochrana proti takové situaci je dvojí. Udržovat přístupové cesty ve schůdném stavu a mít sjednané pojištění odpovědnosti za škodu, které kryje škody způsobené třetím osobám. Jak funguje pojištění odpovědnosti a kdy chrání majitele nemovitosti, jsme rozebrali v článku o tom, kdy pojistka platí za zaplavený sklep a kdy majitel odpovídá za sousedy.

Famartin/Wikimedia, CC 4.0
Kluzký zelený povlak na schodech představuje vysoké riziko pádu, hlavně po dešti.

Proč tlaková myčka není nejlepší volba

Nejčastější reakce na zelenou dlažbu je tlaková myčka na plný výkon. Funguje rychle a povlak z povrchu strhne, ale má tři nevýhody, které se projeví později.

Vymývá spárovací písek. U zámkové dlažby drží jednotlivé kostky na místě písek ve spárách. Silný proud vody ho vyplaví, dlažba se uvolní, začne se bortit a do prázdných spár se snáze uchytí plevel i nový mech.

Naruší povrch. U betonové dlažby, pískovce a měkčích kamenů silný proud narušuje povrchovou vrstvu, zdrsní ji a zvětší póry. V drsnějším a pórovitějším povrchu se řasy a mech uchytí rychleji než na hladkém. Problém se tak vrací dřív.

Nezničí zárodky. Tlaková voda odstraní viditelný povlak, ale mikroskopické zárodky řas a mechu v pórech zůstanou. Bez dalšího ošetření povlak znovu naroste během několika týdnů.

Pokud tlakovou myčku použijete, volte nižší tlak, širší trysku a plochý úhel, ne bodový paprsek zblízka. A po umytí je potřeba doplnit spárovací písek a ideálně povrch ošetřit prostředkem proti opětovnému růstu.

Šetrnější a trvanlivější postup

Účinnější než jednorázové stržení tlakem je kombinace mechanického odstranění a prostředku, který zasáhne i zárodky.

  1. Zamést nasucho. Hrubým kartáčem nebo koštětem odstranit volný mech a nečistoty. U mechu ve spárách pomůže škrabka nebo spárový nůž.
  2. Nanést čisticí prostředek. Na trhu jsou k dispozici přípravky proti zeleným nánosům, které likvidují řasy, mech a sinice. Nanášejí se podle návodu, obvykle se nechají působit a povrch se pak opláchne. Účinkují i na zárodky v pórech, takže povlak neroste tak rychle zpět.
  3. Nechat působit a dočistit. Po působení přípravku se povrch přečistí kartáčem a opláchne. U silného napadení se postup opakuje.
  4. Doplnit spárovací písek. U zámkové dlažby po čištění zamést do spár nový křemičitý písek, aby kostky držely a spáry nezůstaly prázdné.

Domácí alternativou k hotovým přípravkům je čištění kartáčem s vodou a jádrovým mýdlem nebo sodou. Je pracnější a méně účinné na zárodky, ale šetrné a levné. Ocet a sůl se někdy doporučují, ale u betonu a přírodního kamene mohou povrch poškodit a při přetečení do okolní půdy uškodí rostlinám, takže je lepší se jim vyhnout.

Čištění se dělá za suchého počasí, kdy povlak není rozbředlý, a ideálně na začátku podzimu, dokud nejsou dlaždice trvale mokré.

Čištění dlažby kartáčem zasáhne i zárodky v pórech, na rozdíl od pouhého stržení tlakovou vodou.
East Coast Powerwashing/Wikimedia CC 3.0
Čištění dlažby kartáčem zasáhne i zárodky v pórech, na rozdíl od pouhého stržení tlakovou vodou.

Jak zabránit tomu, aby povlak narostl znovu

Řasy a mech potřebují k růstu vlhko a stín. Prevence spočívá v tom, že jim tyto podmínky omezíte.

  • Zlepšit odtok vody. Tam, kde na dlažbě stojí kaluže a voda pomalu osychá, roste povlak nejrychleji. Vyrovnání propadlé dlažby a lepší spád vodu odvedou.
  • Prořezat okolní zeleň. Přesahující větve a keře drží stín a vlhko. Prosvětlením a lepší cirkulací vzduchu povrch rychleji osychá.
  • Uklízet spadané listí. Vrstva listí na dlažbě drží vlhkost a rozkládá se na živnou půdu pro mech. Pravidelné zametání na podzim výrazně pomáhá.
  • Čistit okapy a svody. Přetékající okap smáčí dlažbu pod sebou a vytváří ideální podmínky pro zelený povlak. Voda z okapu má odtékat řízeně, ne stékat na chodník.
  • Ošetřit povrch preventivně. Po vyčištění lze dlažbu ošetřit prostředkem, který zpomaluje opětovný růst. U nové dlažby existují i impregnace, které snižují nasákavost a usazování nečistot.

Prevence je výrazně méně práce než opakované drhnutí. Kdo jednou dlažbu pořádně vyčistí a pak omezí vlhko a stín, řeší zelený povlak jednou za sezónu, ne každý měsíc.

Co si z toho odnést

Zelený povlak na dlažbě a terase je směs řas, mechu a sinic, která se drží ve vlhku a stínu a po navlhčení se stává kluzkou pastí. Riziko pádu je vysoké hlavně na schodech, u vchodu a na chodníku podél domu. Podle § 2900 občanského zákoníku může majitel nést odpovědnost za úraz, který na jeho kluzké přístupové cestě někdo utrpí, proto se vyplatí povrch udržovat a mít pojištění odpovědnosti za škodu.

Tlaková myčka na plný výkon problém řeší jen zdánlivě, protože vymývá spárovací písek, narušuje povrch a nezničí zárodky v pórech, takže povlak roste rychle zpět. Trvanlivější je zamést mech nasucho, použít přípravek proti zeleným nánosům, který zasáhne i zárodky, a u zámkové dlažby doplnit spárovací písek. Prevence spočívá v lepším odtoku vody, prořezání okolní zeleně, úklidu listí a čištění okapů. Kdo omezí vlhko a stín, vyřeší povlak jednou za sezónu místo každý měsíc.

Mohlo by se vám líbit