Nafukovací bazének vypadá jako lehká letní výbava. Po napuštění se z něj ale stane nádrž o hmotnosti několika set kilogramů. U modelu o průměru 1,5 metru a hloubce vody 30 centimetrů jde přibližně o 530 kilogramů vody, ještě bez lidí.
Na zahradě nese bazének pevná zem. Na balkoně, lodžii nebo střešní terase jeho hmotnost přebírá konstrukce domu. Před napouštěním proto nerozhoduje pouze to, zda se bazének mezi zábradlí a dveře vejde.
Zrádná je hlavně malá výška vody. Třicet centimetrů nepůsobí jako hluboký bazén, na každém čtverečním metru však představuje téměř 300 litrů vody. K tomu se přidává samotný bazének, děti nebo dospělí, nábytek, truhlíky a všechno ostatní, co už na balkoně stojí.
Třicet centimetrů vody znamená téměř 300 kilogramů na metr čtvereční
Praktické pravidlo je jednoduché: jeden litr vody váží přibližně jeden kilogram. Přesněji uvádí tabulka amerického institutu NIST pro kapalnou vodu při 20 °C hustotu 998,16 kilogramu na metr krychlový. Pro domácí odhad tedy stačí počítat litr jako kilogram.
Na ploše jednoho metru čtverečního vytvoří deset centimetrů vody objem 100 litrů. Dvacet centimetrů znamená přibližně 200 kilogramů a třicet centimetrů téměř 300 kilogramů.
Průměr bazénku nemění zatížení od samotné výšky vody na jednom metru čtverečním. Určuje ale celkovou plochu, a tedy i výslednou hmotnost celé nádrže.
U kulatého bazénku lze objem orientačně spočítat podle vztahu:
plocha dna × výška vody × 1 000 = objem v litrech
Plocha kulatého dna se vypočítá jako 3,14 × poloměr × poloměr. Rozměry se do výpočtu zadávají v metrech.
Půl tuny vznikne i v bazénku o průměru 1,5 metru
Následující příklady počítají s jednoduchým válcovým tvarem. U bazénků se zkosenými nebo nepravidelnými stěnami bude skutečný objem trochu jiný. Nejpřesnější údaj poskytne kapacita uvedená výrobcem.
| Průměr bazénku | Výška vody | Přibližný objem | Hmotnost vody | Zatížení od vody |
|---|---|---|---|---|
| 1 metr | 20 cm | 157 litrů | 157 kg | 200 kg/m² |
| 1,2 metru | 25 cm | 283 litrů | 282 kg | 250 kg/m² |
| 1,5 metru | 30 cm | 530 litrů | 529 kg | 300 kg/m² |
Ani první řádek neznamená, že balkon ponese pouze 157 kilogramů. Do celkového zatížení patří také dítě nebo dospělý, materiál bazénku a další vybavení v okolí.
Na zahradě se u stejného bazénku řeší především čistota a pravidelná výměna vody. Chytřenato už vysvětlovalo, proč voda v malém dětském bazénku nemá zůstávat bez kontroly. Na balkoně k tomu přibývá zatížení konstrukce a riziko úniku vody k sousedům.
Nosnost balkonu nelze zjistit podle vzhledu domu
Přehled Fakulty stavební ČVUT, který shrnuje české tabulky normy ČSN EN 1991-1-1, uvádí pro balkony obytných budov charakteristické rovnoměrné užitné zatížení 3,0 kN/m². To odpovídá přibližně 300 kilogramům na metr čtvereční.
Toto číslo ale nelze použít jako univerzální domácí limit. Jde o hodnotu určenou projektantům pro statický návrh společně s dalšími pravidly, kombinacemi zatížení a bezpečnostními součiniteli. Není to údaj, podle kterého lze bez znalosti konkrétního domu prohlásit bazének s dvaceti centimetry vody za bezpečný.
Také náhled normy zveřejněný Českou agenturou pro standardizaci vysvětluje, že norma slouží k navrhování staveb a česká národní příloha stanovuje parametry platné pro území ČR. Bez projektu a znalosti konstrukce z ní obyvatel bytu nezíská spolehlivou odpověď pro svůj balkon.
Balkon, lodžie a střešní terasa navíc nejsou stejné konstrukce. Rozhoduje jejich provedení, rozměry, uložení, materiál, stáří, opravy a současný technický stav.
Metodika Ministerstva pro místní rozvoj věnovaná balkonům a lodžiím panelových domů upozorňuje, že tyto konstrukce mohou vykazovat závažné vady a že dlouhodobé působení vlhkosti, teplotních změn a srážkové vody přispívá k degradaci a korozi materiálů.
Novostavba proto není automatickou zárukou, že bazének unese. Starší panelový dům zase nemusí být automaticky nebezpečný. O konkrétní konstrukci rozhodují její dokumentace a stav, nikoliv odhad podle fasády.
V bytových domech se podobně nedají všechna pravidla odvodit pouhým pohledem. U článku o tom, zda může zůstat botník na chodbě paneláku, také rozhodovala dokumentace konkrétního domu. U zatížení balkonu je odborné posouzení ještě důležitější.
Do výpočtu patří lidé, květináče i voda při vypouštění
Při orientačním součtu je potřeba zahrnout více než vodu:
- kapacitu bazénku v litrech,
- hmotnost bazénku a podložky,
- nejvyšší možný počet lidí uvnitř,
- balkonový nábytek, květináče a další vybavení,
- případné zasklení, dlažbu nebo jiné dodatečné úpravy konstrukce.
Problémem nemusí být jen samotná hmotnost. Nafukovací bazének může prasknout, převrátit se nebo přetéct při dovádění. Několik set litrů vody pak může proniknout ke dveřím, přes okraj balkonu, do spár nebo k sousedům pod vámi.
Vyprázdnění potřebuje plán ještě před napuštěním. Bazének se stovkami litrů vody nelze jednoduše převrátit přes zábradlí ani vypustit naráz na balkonovou podlahu. Voda se odvádí kontrolovaně vhodnou hadicí do určeného odpadu, aniž by tekla po fasádě nebo na cizí majetek.
Bez dokumentace bazének na balkon nenapouštějte
Nejdříve zjistěte kapacitu vybraného bazénku. Potom požádejte správce domu, družstvo nebo SVJ o projektovou či statickou dokumentaci balkonu. Samotné sdělení souseda, že tam podobný bazének používá roky, nosnost konstrukce nedokládá.
Pokud dokumentace chybí nebo jí běžný člověk nerozumí, bezpečnou odpověď poskytne autorizovaný statik. Ten zohlední konstrukční řešení, rozměry, stav balkonu i ostatní zatížení.
Pár centimetrů vody v malém bazénku klame. U průměru 1,5 metru stačí třiceticentimetrová hladina, aby samotná voda vážila přes půl tuny. Bez ověření konkrétní konstrukce proto zůstává nejbezpečnějším řešením bazének na balkon vůbec nenapouštět.
