Tradiční československá remoska má příkon pouhých 400 až 650 wattů a oproti velké elektrické troubě spotřebuje při pečení až o osmdesát procent méně elektřiny. U desítky let starých modelů po babičce je však potřeba zkontrolovat textilní přívodní kabel a vyhnout se přímému kontaktu holého hliníku s kyselými surovinami. Vložený pečicí papír spolehlivě zabrání nežádoucímu vyluhování hliníku do jídla a usnadní mytí.
Na chatách, chalupách i v panelákových kuchyních dodnes spolehlivě slouží retro spotřebič, který pamatuje hluboký socialismus. Legendární pečicí mísa Remoska, kterou v padesátých letech minulého století sestrojil Oldřich Homuta, prožila v českých rodinách celá desetiletí. Mnoho lidí ji po babičce používá i v dnešní době, kdy jsou kuchyně vybavené moderními horkovzdušnými troubami. Důvod je ryze praktický: remoska peče překvapivě skvěle a její provoz stojí zlomek toho, co zaplatíte za spuštění velké trouby. Staré modely však mají dvě slabiny, o kterých je dobré vědět dříve, než v nich začnete péct nedělní oběd.
Spotřeba elektřiny: 500 wattů proti velké vestavné troubě
Hlavním důvodem, proč se stará remoska dodnes těší takové oblibě, je její bezkonkurenční energetická úspornost. Menší historický model Remoska Original má příkon zhruba 400 až 500 wattů, větší varianta Grand s objemem kolem čtyř litrů pak 650 wattů. Naproti tomu běžná elektrická vestavná trouba odebírá ze sítě 2 000 až 3 500 wattů, protože musí neustále vyhřívat velký prostor o objemu šedesát až sedmdesát litrů.
Zatímco velká trouba potřebuje patnáct minut na samotné předehřátí, remoska hřeje shora okamžitě do malého uzavřeného prostoru. Během hodinového pečení kuřete nebo kynutých buchet spotřebuje stará remoska zhruba 0,5 kWh elektrické energie, což při běžné ceně elektřiny znamená náklad okolo tří korun. Velká trouba za stejnou dobu včetně nahřátí spálí 1,5 až 2,2 kWh, tedy deset až patnáct korun. Jak jsme rozebrali v testu, kdy se vyplatí horkovzdušná fritéza a kdy trouba, menší uzavřené spotřebiče u menších porcí vždy drtivě vítězí. Při pečení dvakrát týdně vám stará remoska ušetří přes tisíc korun ročně.

Proč holý hliník nesnáší kyselé zelí a rajčata
Zatímco moderní remosky se vyrábějí s nepřilnavým teflonovým nebo keramickým povrchem, historické kusy z šedesátých až osmdesátých let mají mísu vyrobenou z čistého taženého hliníku. A právě tady vzniká zdravotní riziko, které mnoho lidí podceňuje.
Hliník je sice vynikající vodič tepla, ale v holé podobě snadno podléhá chemické reakci s kyselinami a solí. Na toto riziko dlouhodobě upozorňuje Státní zdravotní ústav i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Pokud v holé hliníkové míse pečete vepřové maso na kyselém zelí, kuře na rajčatech, rybu s citronem nebo pokrm zalitý marinádou s octem a vínem, kyselé prostředí naruší pasivní oxidovou vrstvu kovu a hliník začne migrovat přímo do jídla. Pravidelný zvýšený příjem hliníku přitom zbytečně zatěžuje ledviny i nervový systém.
Řešení přitom nestojí téměř nic a nevyžaduje vyhazování staré mísy. Do hliníkové nádoby stačí před pečením položit obyčejný arch pečicího papíru tak, aby pokryl dno i spodní okraje. Pečicí papír vytvoří spolehlivou nepropustnou bariéru, zabrání jakémukoli kontaktu potravin s kovem a navíc zajistí, že se jídlo k povrchu nepřipálí a mísu po obědě stačí jen lehce vytřít.

Starý textilní kabel a keramická koncovka jako bezpečnostní riziko
Druhým úskalím starých remosek je jejich elektroinstalace. Původní československé kabely měly vnější textilní opletení, gumovou izolaci uvnitř a černou keramickou koncovku, která se zasouvala přímo do madla topného víka. Po čtyřiceti či padesáti letech provozu guma pod textilem vysychá, praská a ztrácí izolační schopnosti.
Na riziko požárů i úrazů elektrickým proudem ze starých spotřebičů pravidelně upozorňuje Hasičský záchranný sbor ČR. Pokud se uvolní kontakt v keramické koncovce nebo se poškodí vodič u vstupu do kovového víka, může se nebezpečné napětí 230 V dostat na kovový plášť spotřebiče. U každé zděděné remosky proto před prvním použitím zkontrolujte, zda kabel není roztřepený, koncovka není naprasklá a zda spotřebič nevyhazuje jističe. Dnes lze bez problémů sehnat novou třížilovou přívodní šňůru s moderním uzemněním, která bezpečnostní riziko zcela eliminuje.
Pozor si dejte také na staré modely s kulatým skleněným okénkem uprostřed víka. Sklo sice láká k nahlížení dovnitř, ale funguje jako výrazný tepelný most, kvůli kterému teplo uniká a střed bábovky nebo pečeně se dopéká pomaleji. Pokud takovou remosku máte, během pečení okénko zbytečně neotírejte a počítejte s tím, že koláč vyžaduje o několik minut delší čas.
Co si z toho odnést
Stará československá remoska rozhodně nepatří do sběrného dvora. Díky nízkému příkonu kolem 500 wattů představuje i v době drahých energií jeden z nejúspornějších způsobů, jak upéct maso, zapéct brambory nebo upéct buchtu, aniž byste museli roztápět obří troubu. Pro běžnou chatu či chalupu jde o nepřekonatelného pomocníka.
Aby však bylo pečení zdravé a bezpečné, stačí dodržet dvě jednoduché zásady: do původní holé hliníkové mísy vždy vložte pečicí papír a prověřte stav starého přívodního kabelu. S těmito dvěma drobnostmi vám retro remoska spolehlivě poslouží další desítky let.