S prvním zatopením přijde u spousty domácností stejné překvapení. Radiátor je dole teplý, ale nahoře zůstává studený. Za tím vězí drobnost, kterou většina lidí zvládne vyřešit sama a bez topenáře. A jedna kontrola navíc může být otázkou bezpečí.
Znáte to. Pustíte topení, ale některý radiátor se prohřeje jen zpola. Dole hřeje, nahoře je studený a někdy je slyšet bublání nebo syčení. Není to porucha kotle ani prasklý radiátor. Ve většině případů jde o vzduch, který se v soustavě nahromadil přes léto. Před začátkem zimy se vyplatí projít několik jednoduchých kroků, aby topení fungovalo spolehlivě a levně. Některé zvládne každý sám, jiné patří do rukou technika, hlavně u plynu a spalinových cest.
Zavzdušněný radiátor je nejčastější problém
Zavzdušněné radiátory jsou nejběžnější důvod, proč topení s nástupem zimy nehřeje, jak má. Přes letní odstávku se v otopné soustavě nahromadí vzduch, který brání proudění vody. Voda se pak nedostane do celého tělesa a horní část radiátoru zůstává studená.
Poznáte to podle několika příznaků:
- Radiátor je dole teplý, ale nahoře studený. Vzduch se drží v horní části tělesa.
- Bublání, syčení nebo šplouchání v radiátoru nebo potrubí.
- Nerovnoměrné prohřívání místností, kdy jeden pokoj hřeje a druhý ne.
Odvzdušnění je jednoduchý úkon, který zvládne většina lidí sama. Provádí se na studené soustavě, tedy s vypnutým kotlem a vychladlými radiátory. Potřebujete odvzdušňovací klíč nebo plochý šroubovák podle typu ventilku a hadřík s miskou na vytékající
Postup:
- Vypněte kotel a nechte soustavu vychladnout. Za tepla je voda pod tlakem a hrozí opaření.
- Najděte odvzdušňovací ventilek v horním rohu radiátoru.
- Podložte hadřík a misku pod ventilek.
- Pomalu ventilek pootevřete. Nejdřív začne unikat vzduch se sykotem.
- Zavřete ho, jakmile začne téct souvislý proud vody bez bublin. Tím je radiátor odvzdušněný.
- Postupujte od nejnižšího radiátoru k nejvyššímu a projděte celý byt nebo dům.
Po odvzdušnění hlídejte tlak v soustavě
Odvzdušňování má jeden důsledek, na který se často zapomíná. Když z radiátorů vypustíte vzduch a část vody, tlak v soustavě klesne. Proto se po odvzdušnění kontroluje a případně doplňuje.
Tlak ukazuje manometr, tedy kulatý tlakoměr na kotli nebo v technické místnosti. U běžných domácích soustav v rodinném domě se provozní tlak za studena obvykle pohybuje řádově kolem 1 až 1,5 baru, přesnou hodnotu ale stanoví výrobce kotle podle výšky a typu soustavy. Když tlak za studena klesne pod zhruba 1 bar, je potřeba vodu doplnit dopouštěcím ventilem.
Na co si dát pozor:
- Přesnou hodnotu tlaku hledejte v návodu ke kotli. Liší se podle výšky domu a typu soustavy.
- Dopouštějte pomalu a po troškách na studené soustavě a sledujte manometr.
- Když tlak opakovaně kolísá nebo rychle padá, bývá příčinou špatně nastavená nebo vadná expanzní nádoba, což už je práce pro technika.
Opakované rychlé kolísání tlaku není normální a pouhé dopouštění ho neřeší. Expanzní nádoba vyrovnává změny objemu vody při ohřevu, a když má proraženou membránu nebo špatný tlak, tlak v soustavě skáče. To se řeší odborně, ne dalším doléváním vody.
Kotel a spalinová cesta: kontrola, která může být povinná
Vedle radiátorů patří k přípravě na zimu i kontrola samotného zdroje tepla a odvodu spalin. Tady už nejde jen o pohodlí, ale o bezpečnost a v části případů i o zákonnou povinnost.
Podle odborného portálu TZB-info procházejí plynové kotle pravidelnými kontrolami a revizemi, které předepisují zákony a prováděcí předpisy, protože při jejich provozu může vzniknout riziko ohrožení zdraví a bezpečnosti. Lhůty a náležitosti kontroly a čištění spalinové cesty stanoví vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. U spalinových cest plynových kondenzačních kotlů je lhůta čištění a kontroly prodloužena na jedenkrát za dva roky, u ostatních zpravidla platí kratší lhůty.
Výrobce kotlů Viessmann rozlišuje dva pojmy, které se lidem pletou. Kontrola neboli servis kotle, kterou výrobci doporučují zpravidla jednou ročně, a revize plynového zařízení, kterou provádí certifikovaný revizní technik. Cena servisní prohlídky se obvykle pohybuje v řádu nižších tisíců korun. Kromě bezpečnosti má pravidelný servis i finanční přínos, protože seřízený a vyčištěný kotel spotřebuje na stejné teplo méně paliva.
Kontrolu komína a spalinové cesty je vhodné stihnout před sezónou. Kdo topí tuhými palivy, měl by na kontrolu komína myslet zvlášť. Podrobně jsme lhůty a pokuty rozebrali v článku o tom, kdy je kontrola komína povinná a co hrozí při jejím zanedbání.
Oxid uhelnatý: proč se kontrola spalování nepodceňuje
Nejzávažnější riziko špatně seřízeného nebo zaneseného kotle je únik oxidu uhelnatého. Ten vzniká při nedokonalém spalování, například když se zanese výměník nebo hořák a spaliny se špatně odvádějí.
Oxid uhelnatý je nebezpečný tím, že je bez barvy a zápachu, takže ho člověk nezaznamená. Váže se v krvi na místo kyslíku a při vyšší koncentraci ohrožuje život dřív, než postižený stihne cokoli vytušit. Právě proto se pravidelná kontrola spalování a odvodu spalin nepodceňuje a řada domácností dnes používá i detektor oxidu uhelnatého, tedy hlásič podobný požárnímu, umístěný poblíž spotřebiče.
U topení tuhými palivy hraje roli i kvalita paliva. Vlhké dřevo hůř hoří, víc dehtuje a zanáší spalinovou cestu. Jak se pozná dostatečně suché palivo a proč na tom záleží, jsme rozebrali v článku o tom, jakou vlhkost má mít palivové dřevo a jak ho správně skladovat.
První zatopení nejčastěji odhalí zavzdušněné radiátory, které jsou dole teplé a nahoře studené a v potrubí bublají. Odvzdušnění zvládne většina lidí sama na studené soustavě odvzdušňovacím klíčem, dokud místo vzduchu nezačne téct souvislý proud vody. Po odvzdušnění klesne tlak, takže se zkontroluje na manometru a případně doplní na hodnotu podle návodu ke kotli, u domácích soustav řádově kolem 1 až 1,5 baru za studena.
Opakované kolísání tlaku ukazuje na vadnou expanzní nádobu a patří k technikovi. Kotel a spalinovou cestu je vhodné před sezónou zkontrolovat, u plynu a komínů jde zčásti o zákonnou povinnost danou vyhláškou. Nejzávažnější riziko je únik oxidu uhelnatého, který je bez zápachu, proto se kontrola spalování nepodceňuje a hodí se i detektor. Seřízený kotel navíc topí levněji.
