Domů Rady a tipyČeši spotřebují 185 lehkých plastových sáčků na osobu za rok. Víc hlásí jen dvě země EU

Češi spotřebují 185 lehkých plastových sáčků na osobu za rok. Víc hlásí jen dvě země EU

od Jiří Lhotský
Oddělení ovoce a zeleniny v českém supermarketu.
Doba čtení: 3 minut

Česko se podle posledních dostupných údajů Eurostatu dostalo na 185 lehkých plastových nákupních tašek a sáčků na obyvatele za rok. Průměr Evropské unie činil pouze 65 kusů. Překvapivá je hlavně skladba českého čísla: 95 procent tvořily ty úplně nejtenčí sáčky.

Stačí běžný nákup. Sáček na několik rohlíků, další na jablka, jeden na rajčata a pro jistotu ještě taška u pokladny. Každý jednotlivý kus působí zanedbatelně, během roku se však podobná rozhodnutí nasčítají.

Údaje se vztahují k roku 2023. Podle statistiky Eurostatu připadalo v Česku 185 lehkých plastových tašek a sáčků na jednoho obyvatele. Více vykázalo jen Lotyšsko s 209 a Litva se 196 kusy. Průměr celé EU byl 65 kusů.

Nákupní vozík naplněný potravinami v plastových taškách.
Polycart/Wikimedia CC BY 2.0
Počet jednorázových obalů rychle roste, pokud je nákup rozdělen do mnoha samostatných tašek a sáčků.

Srovnání není možné číst jako dokonale přesnou sportovní tabulku. Eurostat upozorňuje, že jednotlivé země používají mírně odlišné metody sběru údajů. Rozdíl mezi Českem a evropským průměrem je přesto výrazný.

České číslo netvoří hlavně tašky od pokladny

Ve statistice nejsou zahrnuty všechny plastové sáčky, které se objeví v domácnosti. Počítají se tašky a sáčky dodané zákazníkovi při prodeji zboží, s uchy i bez nich, pokud je jejich stěna tenčí než 50 mikrometrů.

V českých datech tvořily 95 procent spotřeby takzvané velmi lehké sáčky s tloušťkou pod 15 mikrometrů. Patří sem zejména tenké mikrotenové sáčky používané u volně prodávaných potravin.

Evropská komise připouští jejich využití tam, kde jsou potřebné z hygienických důvodů nebo pomáhají zabránit plýtvání potravinami. Vysoké české číslo tedy neznamená, že si každý přinese z obchodu 185 velkých tašek s uchy. Podstatnou část představují malé sáčky od ovoce, zeleniny, pečiva a dalších nebalených potravin.

Ne každý takový obal je automaticky zbytečný. Jinou situací je sáček chránící nákup před šťávou ze syrového masa a jinou samostatný obal na dva banány, které mají vlastní slupku.

Žlutý kontejner určený ke třídění plastů v Praze.
ŠJů/Wikimedia CC BY-SA 3.0
Prázdné mikrotenové sáčky patří zpravidla do žlutého kontejneru, silně znečištěné kusy do směsného odpadu.

Počet sáčků lze snížit už mezi regálem a pokladnou

Nejjednodušší úspora nevzniká u žlutého kontejneru, ale ještě předtím, než sáček z role vůbec odtrhneme.

  • Banány, citrusy, melouny, avokádo nebo jednotlivé kusy pevné zeleniny lze obvykle položit do košíku bez dalšího obalu, pokud to způsob vážení v prodejně umožňuje.
  • Na jablka, rajčata nebo jiné drobnější plody se hodí lehký opakovaně použitelný síťovaný sáček. U samoobslužné váhy je dobré zkontrolovat, zda prodejna počítá s jeho hmotností.
  • Čistý a suchý mikrotenový sáček lze využít znovu, například při příštím nákupu nebo doma. Sáček znečištěný syrovým masem či vytékající potravinou k dalšímu kontaktu s jídlem nepatří.
  • Dvojité balení má smysl jen tam, kde opravdu hrozí protržení nebo únik obsahu. U běžného ovoce a pečiva bývá druhý sáček jen pojistkou ze zvyku.

Plastový sáček navíc není vhodný pro každou potravinu. Například čerstvé houby se v uzavřeném obalu rychle zapaří. Podrobně jsme popsali, proč houby patří do košíku, nikoli do igelitky.

Cílem nemusí být odmítání sáčků za každou cenu. Rozumnější je rozlišovat mezi obalem, který chrání zdraví nebo potravinu, a obalem, který jen několik minut veze banán z regálu k pokladně.

Kam vyhodit mikrotenový sáček

Prázdný mikrotenový sáček patří zpravidla do žlutého kontejneru na plasty. Český portál Jak třídit mezi přijímanými odpady výslovně uvádí fólie, sáčky i plastové nákupní tašky.

Sáček nemusí být dokonale umytý. Měl by však být prázdný a bez větších zbytků. Silně mastný obal nebo sáček se zbytky potravin patří do směsného odpadu. Vždy má přednost označení na konkrétním kontejneru, protože pravidla společného sběru plastů, kovů a nápojových kartonů se mohou mezi obcemi lišit.

O tom, zda lze obal vytřídit, totiž nerozhoduje pouze jeho materiál. Stejný problém řeší také mastná krabice od pizzy, ze které lze oddělit čistou část.

Českých 185 kusů nevznikne jedním velkým rozhodnutím. Vzniká ze stovek drobných pohybů ruky směrem k roli se sáčky. Právě proto může spotřebu snížit i jednoduchý zvyk: před odtržením dalšího kusu se na okamžik zastavit a zjistit, zda je skutečně potřeba.

Mohlo by se vám líbit