Domů Rady a tipyHouby v igelitce se cestou domů zapaří. Potíže pak může způsobit i jedlý úlovek

Houby v igelitce se cestou domů zapaří. Potíže pak může způsobit i jedlý úlovek

od Romana Krátká
Čerstvě nasbírané houby
Doba čtení: 3 minut

Košík není houbařská tradice jen pro parádu. V uzavřené igelitce se houby rychle zapaří, pomačkají a začnou se kazit. Zažívací potíže pak může způsobit i druh, který je jinak bezpečně jedlý.

Košík zůstal doma, ale les nečekaně nadělil. Nabízí se proto obyčejná nákupní taška nebo sáček vytažený z batohu. Pro houby je to však jedna z nejhorších možností.

Kdo plánuje nedělní výpravu, může si před odjezdem otevřít aktuální mapu pravděpodobnosti růstu hub ČHMÚ. O tom, v jakém stavu úlovek dorazí domů, ale rozhodne především nádoba, do které ho v lese uložíte.

Igelitka houby neotráví, ale urychlí jejich zkázu

Čerstvé houby obsahují hodně vody a jsou velmi křehké. V neprodyšném sáčku se drží vlhkost, houby se zahřívají a pod vlastní vahou mačkají. Čím je venku tepleji a čím déle cesta trvá, tím rychleji se jejich stav zhoršuje.

Jedlé houby nasbírané v zeleném plastovém kbelíku.
George Chernilevsky/Wikimedia Volné dílo
Pevný kbelík chrání houby před rozmačkáním lépe než tenký sáček, plné stěny však nevětrají tak dobře jako proutěný košík.

Státní zdravotní ústav v doporučeních k prevenci otrav výslovně varuje před zpracováním zapařených hub, které zůstaly delší dobu v igelitovém pytlíku nebo tašce. Zkažený houbový pokrm může vyvolat bolesti břicha a zvracení, přestože v něm nebyl jedovatý druh.

Nejde tedy o to, že by samotný plast proměnil jedlou houbu v jedovatou. Problémem je teplé, vlhké a nevětrané prostředí, ve kterém se úlovek rychleji kazí.

Krátké nouzové přenesení několika hub v otevřeném sáčku automaticky neznamená otravu. Úplně jiná situace ale nastane, když je taška plná, zavázaná a několik hodin leží v rozpáleném autě.

Nejlepší je pevný a prodyšný košík

Proutěný košík má dvě zásadní výhody: drží tvar a současně větrá. Houby se v něm méně mačkají a vlhkost může průběžně odcházet.

Použít lze také:

  • pevnou přepravku s větracími otvory,
  • otevřenou, dobře větranou nádobu,
  • jako nouzové řešení síťovanou nebo látkovou tašku, která však houby hůře chrání před rozdrcením.

Nevhodný je uzavřený plastový sáček, neprodyšná nádoba a také přeplněný batoh. V něm se k nedostatku vzduchu přidává tlak ostatních věcí a teplo od zad.

Houbu určenou k odbornému určení ukládejte odděleně a ponechte ji celou, včetně spodní části třeně. Právě znaky ukryté u báze mohou být pro bezpečné rozpoznání rozhodující.

Po příchodu domů rozhodují první hodiny

Nasbírané houby nenechávejte v autě, předsíni ani přes noc v košíku. Po návratu je co nejdříve rozložte, znovu prohlédněte a rozdělte podle druhu a stavu.

Praktický postup je jednoduchý:

  1. Vyřaďte rozměklé, slizké, plesnivé nebo silně poškozené kusy.
  2. Nezpracovávejte žádnou houbu, kterou neumíte bezpečně určit.
  3. Zdravé houby očistěte a pokud možno zpracujte ještě tentýž den.
  4. Krátkodobě je uchovávejte v chladu, volně uložené v papírovém sáčku nebo větrané nádobě.

Podobně jako u nakrájeného melounu uloženého v lednici začíná čas běžet už během manipulace a přepravy, nikoliv až po zavření dveří chladničky. V horkých dnech se navíc vyplatí ověřit, zda lednice skutečně udržuje správnou teplotu.

Zapařenou houbu nespraví pánev ani delší vaření

Varováním je mazlavý povrch, výrazné změknutí, plíseň, nakyslý či hnilobný zápach nebo mokrá slepená hmota na dně nádoby. Takové houby nemá smysl zachraňovat delším smažením, sušením ani přidáním většího množství koření.

Různé druhy hub vystavené na stole Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Czeva/Wikimedia CC BY-SA 4.0
Výstava hub na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity ukazuje, kolik různých znaků je při určování potřeba sledovat.

Samotné ztmavnutí nebo modrání po rozkrojení ještě nemusí znamenat zkažení. U některých druhů jde o přirozenou reakci dužniny. Stejně tak ale nelze bezpečnost posoudit pouze podle vůně nebo chuti. Podezřelou syrovou houbu proto nikdy neochutnávejte.

Případy zažívacích potíží přitom nejsou spojeny pouze se záměnou za jedovatý druh. Také přehled České televize založený na údajích Toxikologického informačního střediska upozorňuje na konzultace týkající se běžných jedlých hub, které byly špatně uskladněné nebo připravené.

Nejistý druh patří do poradny, ne do smaženice

Mobilní aplikace nebo fotografie na sociální síti mohou napovědět, ale neměly by rozhodovat o tom, zda houba skončí na talíři. Na snímku často chybí spodní strana klobouku, báze třeně, vůně, změna barvy dužniny nebo informace o místě nálezu.

Ústřední houbařská poradna České mykologické společnosti umožňuje přinést nález k odbornému určení. Sama společnost upozorňuje, že určování pouze podle zaslaných fotografií nenahrazuje osobní předložení houby.

Nejasné kusy držte odděleně od hub určených k jídlu. Pokud se neznámý druh rozkrájí a smíchá s ostatními, může být pozdější určení velmi obtížné.

Při potížích nečekejte do rána

Nevolnost, zvracení, průjem nebo bolesti břicha po konzumaci hub není dobré přičítat automaticky těžkému jídlu. Některé otravy se mohou projevit až s odstupem.

Pro další postup volejte Toxikologické informační středisko Všeobecné fakultní nemocnice na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402. Při poruše vědomí, potížích s dýcháním, křečích nebo rychlém zhoršování stavu volejte 155.

Bez pokynu odborníka nevyvolávejte zvracení. Uschovejte zbytky jídla i nezpracovaných hub, protože mohou pomoci s určením původce.

Na nedělní výpravu proto přibalte košík, několik papírových sáčků na oddělení nálezů a trochu zdrženlivosti. Igelitovou tašku raději nechte na špinavé boty.

Mohlo by se vám líbit