Domů KutilstvíModrý vrták není odolnější. Při vrtání do kovu ho ničí přebytečné teplo

Modrý vrták není odolnější. Při vrtání do kovu ho ničí přebytečné teplo

od Jiří Lhotský
Různé vrtáky uspořádané v držáku v dílně.
Doba čtení: 3 minut

Nový modrý proužek u špičky vrtáku není známka toho, že nástroj „ztvrdl“. Je to varování před přehřátím. Nejčastěji pomůže snížit otáčky, přestat vrták násilím tlačit do materiálu, přidat vhodné mazivo a pravidelně jej vytahovat z otvoru. Pokud už ostří po kovu jen klouže, další síla ho nezachrání.

Vrtačka běží naplno, otvor přibývá pomalu a z místa vrtání se ozývá nepříjemné pískání. Častou reakcí je přidat otáčky nebo se do vrtačky ještě více opřít. Právě tím se ale může situace rychle zhoršit.

Namísto odebírání materiálu začne vrták po kovu převážně klouzat. Energie se mění v teplo a na jeho špičce se může objevit žluté, fialové až modré zbarvení. Řezné hrany se přitom mohou otupit a vrtání bude ještě pomalejší.

Rozhoduje nová změna barvy u ostří

Modrý nebo černý vrták nemusí být automaticky poškozený. Některé vrtáky mají barevnou povrchovou úpravu nebo povlak už z výroby. Varovným znamením je především nové, místní zbarvení, které se během práce objeví kolem špičky a řezných hran.

Výrobce nářadí Bosch ve svém průvodci vrtáky a vrtáním přímo upozorňuje, že příliš vysoká rychlost nebo nadměrný tlak mohou zbarvit špičku vrtáku do modra. Při vrtání kovu doporučuje použít řeznou kapalinu a vrták pravidelně vytahovat, aby se mohl ochladit.

Zbarvení tedy není cílem ani žádoucí „patinou“. Je to stopa po teplotě, které se bylo možné správným postupem vyhnout.

Maximální otáčky nejsou nejrychlejší cesta

Správná rychlost závisí na průměru vrtáku, vrtaném materiálu i konkrétním nástroji. Obecně platí, že s rostoucím průměrem vrtáku a tvrdostí materiálu se potřebné otáčky snižují. Malý vrták může pracovat rychleji než velký, ale univerzální hodnota pro všechny situace neexistuje.

Tenký vrták obalený stočenou ocelovou třískou
Marco Bernardini/Wikimedia CC BY-SA 3.0
Dvoumilimetrový vrták s ocelovou třískou ukazuje materiál odříznutý řeznými hranami.

U aku vrtačky je dobré rozlišovat přepínač převodů a prstenec s čísly u sklíčidla. Čísla obvykle nastavují spojku pro šroubování, nikoliv rychlost vrtání. Podrobně jsme jejich funkci vysvětlili v článku o tom, co znamená kolečko s čísly na aku vrtačce.

Pokud si nejste jistí, začněte nižší rychlostí a sledujte, zda vrták tvoří třísku. Držení spouště nadoraz není při vrtání kovu známkou správně nastaveného nástroje.

Postup, který chrání vrták i výrobek

  1. Vyberte vrták určený pro kov. Pro běžnou ocel nebo hliník se používají například HSS vrtáky. Vrták do zdiva s tvrdokovovým plátkem má jinou geometrii a není náhradou.
  2. Označte střed otvoru. Důlek vytvořený důlčíkem pomůže špičce, aby po hladkém povrchu necestovala.
  3. Obrobek pevně upněte. Menší kus kovu se může po zachycení vrtákem prudce roztočit. Nedržte jej pouze rukou.
  4. Nastavte přiměřené otáčky. U většího vrtáku nebo tvrdšího materiálu začněte pomaleji. Přesnou hodnotu hledejte v návodu k vrtáku nebo v tabulce výrobce.
  5. Použijte vhodné řezné mazivo. Snižuje tření a pomáhá odvádět teplo. Druh kapaliny vybírejte podle obráběného materiálu a pokynů výrobce.
  6. Vrták průběžně vytahujte. Z hlubšího otvoru tak odstraníte třísky a dopřejete ostří krátké ochlazení.
  7. Před provrtáním uberte tlak. V okamžiku, kdy vrták prochází druhou stranou, se může zachytit a prudce vtáhnout do materiálu.

Tříska napoví, zda vrták opravdu řeže

Ostrý vrták nemá kov pouze zahřívat. Má jej řeznými hranami odebírat. Podle materiálu, rychlosti a geometrie nástroje vznikají různě dlouhé třísky, ale úplná absence třísky, prášek, pískání a rychle rostoucí teplota jsou důvodem práci zastavit.

Třísky nikdy neodstraňujte prsty. Bývají ostré a mohou zůstat horké i poté, co se vrták zastaví. Kanadské centrum bezpečnosti práce CCOHS ve svých pravidlech pro práci se stojanovou vrtačkou doporučuje obrobek upnout, používat ochranu očí, mazat vrták a třísky odstraňovat kartáčem nebo vysavačem až po zastavení stroje.

U stojanové vrtačky patří mezi rizika také volné rukávy, šperky, rozpuštěné vlasy a rukavice, které by mohla zachytit rotující část.

Co udělat s vrtákem, který už zmodral

Nechte nástroj vychladnout a prohlédněte řezné hrany. Pokud nejsou odštípnuté a vrták na zkušebním odřezku stále vytváří třísku, může ještě posloužit. Změňte však otáčky, mazání a způsob vedení, jinak se problém vrátí.

vrták
Marco Bernardini/Wikimedia CC BY-SA 3.0
Vrták do kovu při práci s mazivem, které pomáhá omezovat tření a odvádět teplo.

Jestliže špička po kovu klouže, vrták se rychle rozpaluje a otvor nepřibývá, je ostří pravděpodobně tupé nebo poškozené. Řešením je správné přebroušení, případně výměna vrtáku. Další přítlak pouze zvýší teplotu a také riziko, že vrták praskne.

Stejná pečlivost se vyplatí při následném šroubování. Správný vrták vytvoří otvor, ale nevhodný šroubovací bit může dokončený spoj pokazit. Proto je dobré znát také rozdíl mezi bity PH a PZ.

Jakmile se objeví modrý proužek, pusťte spoušť

Nové modré zbarvení, kouř, výrazný zápach nebo pískání nejsou signálem, že je potřeba přidat výkon. Znamenají, že je čas vrtání přerušit a zkontrolovat ostří, otáčky, přítlak i mazání.

Při vrtání do kovu bývá rychlejší klidný a kontrolovaný postup. Ostrý vrták, správné otáčky a průběžné chlazení udělají více práce než vrtačka držená bez přestávky na maximum.

Mohlo by se vám líbit