Domů Rady a tipyVoda z vlastní studny není automaticky zpoplatněná. Majitelé domů ale musí dodržovat zákonné podmínky

Voda z vlastní studny není automaticky zpoplatněná. Majitelé domů ale musí dodržovat zákonné podmínky

od Romana Krátká
Kamenna zahradni studna s drevenym poklopem a rumpalem v zahrade
Doba čtení: 5 minut

Zprávy o plošném zpoplatnění vody z vlastních studní a povinných vodoměrech vyvolávají mezi majiteli domů paniku. Vodní zákon však běžné rodinné odběry do šesti tisíc kubíků ročně výslovně osvobozuje od všech poplatků.

S každou projednávanou novelou vodního zákona se v médiích i na internetových fórech znovu rozhoří vášnivá debata o takzvané dani ze studny. Lidé se obávají, že stát nařídí plošnou montáž cejchovaných měřidel na zahradní vrty a začne účtovat každý vyčerpaný litr. Jak však ukazuje podrobný legislativní výklad na portálu TZB info o právním pohledu na studny a nakládání s vodami, zákonodárci striktně oddělují strategickou ochranu velkých podzemních zdrojů od běžného hospodaření jednotlivých rodin na jejich vlastních parcelách.

Mýtus o zpoplatnění domovních studní se vrací s železnou pravidelností. Stačí, když ministerstvo předloží návrh na úpravu sazeb pro průmysl nebo když meteorologové varují před klesající hladinou spodních vod. Většina majitelů rodinných domů a rekreačních chalup přitom vůbec netuší, jaké mantinely zákon stanovuje, jak vysoké jsou limity pro bezplatné čerpání a v jakých konkrétních situacích jim naopak platba hrozí zcela reálně.

Zákonný limit šest tisíc kubíků: Proč jsou rodiny v bezpečí

Základní pravidla hry určuje platná legislativa v podobě přesného vymezení poplatkové povinnosti a osvobození ve vodním zákonu číslo 254 z roku 2001 Sbírky zákonů. Paragraf osmdesát osm tohoto zákona obsahuje klíčové ustanovení, které chrání běžné občany před finanční zátěží.

Od poplatku za odebrané množství podzemní vody je ze zákona zcela osvobozen odběr, který na území jedné obce nepřesáhne šest tisíc metrů krychlových za kalendářní rok nebo pět set metrů krychlových v jednotlivém měsíci. Abychom si toto číslo zasadili do reálného kontextu, průměrná spotřeba čtyřčlenné domácnosti činí přibližně sto až sto padesát metrů krychlových vody za celý rok. Zákonný limit je tedy čtyřicetkrát až šedesátkrát vyšší, než kolik běžná rodina dokáže vyčerpat na vaření, sprchování, splachování i občasné zalití záhonů.

Hranici šesti tisíc kubíků nepřekročí ani menší obecní vodovody zásobující desítky obyvatel. Vládní návrhy na úpravu poplatků, které pravidelně procházejí parlamentem, míří výhradně na průmyslové závody, zemědělské velkopodniky a velké vodárenské společnosti. Cílem státu je motivovat velké komerční subjekty, aby hlubinnou pitnou vodu zbytečně neplýtvaly na chlazení technologií a raději využívaly vodu povrchovou.

Kdy majitel studny platit musí: Pozor na stočné

Ačkoliv je samotná podzemní voda ze studny pro rodinné domy zdarma, existuje jedna velmi častá situace, kdy majitelé studní platit musí a mnozí z nich nevědomky porušují zákon. Jedná se o úhradu stočného při napojení na obecní kanalizační síť.

Pokud čerpáte vodu z vlastní studny, využijete ji v koupelně nebo v kuchyni a následně ji vypustíte do veřejné kanalizace, provozovatel čistírny odpadních vod musí tuto vodu vyčistit. Přísnou povinnost platit stočné za vodu odvedenou do veřejné sítě upravuje zákon o vodovodech a kanalizacích číslo 274 z roku 2001 Sbírky zákonů. Nehraje žádnou roli, že jste za vodu na vstupu nezaplatili ani korunu.

V praxi se stočné pro studny řeší dvěma způsoby. Buď si majitel nechá na potrubí ze studny osadit podružný vodoměr a platí podle skutečně naměřených kubíků, nebo se uplatní paušální platba podle směrných čísel roční spotřeby, což činí zhruba třicet pět metrů krychlových na osobu za rok. Pokud majitel studny vypouští odpadní vody do kanalizace načerno a stočné neplatí, hrozí mu zpětné doměření plateb za tři roky zpětně a vysoká smluvní pokuta.

Detail cislicek a pocitadla na mosaznem mechanickem vodomeru
Georg Wiora / Wikimedia CC BY-SA 2.5
Povinné osazení vodoměru na soukromé studny vodní zákon pro domácnosti nezavádí.

Povinné vodoměry na studny: Fikce a realita

Jednou z nejrozšířenějších fám je tvrzení, že vláda nařídí všem majitelům studní povinnou instalaci certifikovaných vodoměrů. Tato představa naráží nejen na legislativní realitu, ale především na technickou neproveditelnost. V České republice existují stovky tisíc kopaných i vrtaných studní, z nichž velká část slouží pouze k sezónnímu zalévání trávníku pomocí jednoduchého ponorného čerpadla.

Úřední vodoměr má povinnost instalovat pouze ten odběratel, který překračuje limit pro bezplatný odběr nebo využívá vodu ke komerčním účelům. Jak uvádějí oficiální pokyny pro poplatníky zveřejněné na Portálu veřejné správy České republiky, běžný občan s povoleným odběrem do šesti tisíc kubíků žádné měřidlo mít nemusí a nemusí podávat ani žádné poplatkové přiznání.

Výnosy z poplatků, které stát inkasuje od velkých průmyslových a vodárenských podniků, nekončí ve státním rozpočtu na běžné výdaje. Tyto finanční prostředky z poplatků velkoodběratelů směřují do rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky, odkud se vrací zpět do krajiny ve formě dotací na budování nových vodovodů, propojování vodárenských soustav a zadržování vody v přírodě.

Litinova rucni pumpa osazena na betonovem zakladu venkovske studny
Tournasol7 / Wikimedia CC BY-SA 4.0
Legální užívání studny vyžaduje platné povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami.

Černý odběr a pokuta až padesát tisíc korun

Skutečným rizikem pro majitele studní není nová daň z vody, ale absence potřebných úředních povolení. Voda v podzemí totiž není majetkem vlastníka pozemku, což detailně rozebírá právní analýza pro vlastnictví studny a právo k odběru podzemní vody. Vlastníte pouze stavební těleso studny, zatímco voda představuje přírodní bohatství podléhající veřejnoprávní ochraně.

Ke každému odběru podzemní vody z novodobé studny vybudované po prvním lednu roku devatenáct set padesát pět musíte mít platné povolení k nakládání s vodami od příslušného vodoprávního úřadu. Toto povolení se dnes vydává na dobu určitou, zpravidla na deset až dvacet let. Pokud platnost povolení vyprší a majitel nepožádá o jeho prodloužení, stává se odběr nelegálním.

Za neoprávněný odběr podzemní vody hrozí fyzické osobě pokuta až do výše padesáti tisíc korun. U právnických osob a podnikatelů se sankce mohou vyšplhat do stovek tisíc korun. Výjimku tvoří pouze historické studny postavené před rokem devatenáct set padesát pět, u kterých zákon uznává právní fikci povolení, pokud stavba slouží původnímu účelu.

Podobně přísná pravidla platí i pro následné nakládání s odpadními vodami na pozemcích bez kanalizace, kde je vyžadována řádná likvidace odpadních vod v jímce nebo domovní čistírně s pravidelným dokládáním odvozu kalů.

Srovnání povinností a plateb u různých typů odběru

Následující tabulka přehledně shrnuje, kdy majitel studny čerpá vodu zcela bez poplatků a v jakých případech mu vzniká platební povinnost vůči obci či státu.

Typ odběru nebo situace Hranice spotřeby vody Poplatek za podzemní vodu Reálná povinnost majitele
Osobní spotřeba rodinného domu Do šesti tisíc metrů krychlových za rok Nulový poplatek ze zákona Platné povolení vodoprávního úřadu k odběru
Vypouštění studniční vody do kanalizace Bez ohledu na celkový objem Žádný poplatek za samotný odběr Povinnost hradit stočné provozovateli kanalizace
Komerční využití a podnikatelské provozy Odběr pro výrobu myčky nebo ubytování Plná sazba poplatku za podzemní vodu Osazení úředního měřidla a hlášení odběru
Černý odběr bez platného povolení Jakékoli množství bez ohledu na účel Sankce za neoprávněné nakládání Pokuta až padesát tisíc korun fyzické osobě

Zákaz čerpání v době sucha: Co může nařídit úřad

Ačkoliv stát vodu z rodinných studní nezpoplatňuje, má právo její odběr v krizových situacích omezit nebo zcela zakázat. V suchých letních měsících, kdy hladina podzemních vod klesá na mimořádné sucho, vydávají vodoprávní úřady opatření obecné povahy.

Tato vyhláška může zakázat zalévání zahrad, napouštění bazénů nebo mytí aut nejen z povrchových toků, ale v krajním případě i z podzemních zdrojů. Cílem je ochránit hladinu podzemní vody pro základní životní potřeby obyvatel v okolí. Porušení takového zákazu je opět trestáno vysokými pokutami.

Závěrem lze říci, že panika ze zpoplatnění studní je nepodložená. Žádná vláda ani politická reprezentace nechystá zavedení poplatků na vodu z vlastních rodinných studní pro osobní spotřebu. Místo obav ze zpoplatnění by si však každý majitel měl zkontrolovat své šanony a ověřit, zda má k odběru platné vodoprávní rozhodnutí a zda v případě napojení na veřejnou kanalizaci řádně platí stočné.

Mohlo by se vám líbit