Tmavý flek na stropě nebo mokrá mapa na půdě umí zaskočit, hlavně když venku už pár dní nepršelo. Za tím bývá zatékání střechou, které se projeví se zpožděním a jinde, než čekáte. Podzim je poslední rozumná chvíle, kdy střechu prohlédnout. Přes zimu se drobná závada prodraží.
Střecha bývá jednou z posledních věcí, na kterou majitel domu myslí, dokud nezačne zatékat. Přitom prasklá nebo posunutá taška, uvolněné oplechování nebo ucpaný okap dokážou pustit vodu do konstrukce, aniž si toho kdokoli hned všimne. Zatékání se často projeví až po čase a na nečekaném místě, třeba mokrou mapou na stropě nebo vlhkým trámem na půdě. Podzim je ideální doba na kontrolu, protože přes zimu mráz, sníh a led drobné poškození výrazně zhorší a oprava je pak dražší. Klíč je vědět, kde střecha zatéká nejčastěji, jak zatékání poznat zdola a co stihnout, než přijdou mrazy.
Kde střecha zatéká nejčastěji
Voda si najde cestu hlavně tam, kde na sebe navazují různé části střechy. Právě spoje a detaily jsou nejslabší místa.
Podle výrobce střešních krytin je základem prohlídka nejen běžných tašek, ale hlavně klempířských prvků a střešního příslušenství, a zjištěnou závadu je vhodné odstranit hned. Podle odborného stavebního portálu ESTAV se kritická místa střechy hledají tam, kde se stýkají různé části pláště, tedy u oplechování a krytiny, u střešních oken, oplechování komínů, osazení okapů, dále v úžlabích, nárožích, na štítě a u hřebenáčů.
Nejčastější zdroje zatékání:
- Prasklé, posunuté nebo chybějící tašky. I částečně poškozenou tašku, třeba s uštípnutým rohem, je lepší vyměnit.
- Oplechování komína, střešních oken a prostupů. Uvolněné nebo popraskané oplechování je klasické místo, kudy voda vniká.
- Úžlabí a nároží. Místa, kde stéká nejvíc vody a kde se drží nečistoty.
- Hřebenáče a štít. Uvolněné hřebenáče pustí vodu i vítr pod krytinu.
- Starý nefunkční tmel u klempířských detailů, který je potřeba nahradit novým.
Zatékání přitom nemusí vzniknout jen stářím. Způsobit ho může i vichřice, která taškou pohne, nebo větev shozená na střechu.
Jak poznat zatékání zdola a z půdy
Dobrá zpráva je, že spoustu příznaků poznáte, aniž byste vylezli na střechu. Nejvíc prozradí půda a stropy pod ní.
Zatékání se typicky projeví takto:
- Mokré mapy na stropě a stěnách. Tmavé nebo zažloutlé skvrny, které se mohou objevit klidně až několik dní po dešti.
- Vlhký nebo tmavnoucí krov. Na půdě jsou vidět mokrá místa na trámech nebo bednění, případně stopy stékající vody.
- Plíseň a zatuchlina na půdě. Vlhko z drobného zatékání živí plísně a postupně napadá dřevo hnilobou.
- Světlo skrz střechu. Za denního světla mohou být na půdě vidět drobné světlé body v místech poškození.
Praktický tip je prohlédnout půdu za deště nebo těsně po něm s baterkou a hledat lesknoucí se vlhká místa a kapky. Voda přitom může po trámu stéct kus dál, takže mokrá mapa nemusí být přesně pod dírou. I malý průsak je potřeba brát vážně, protože promáčený trám a zdivo znamenají mnohem dražší opravu než jedna taška.
Co zkontrolovat před zimou
Prohlídku střechy je vhodné dělat pravidelně, ideálně dvakrát ročně a po každé silnější vichřici. Podzimní kontrola má tu výhodu, že závady odhalí dřív, než je zima zhorší.
Podle výrobce střešních krytin BMI Bramac je ideální dobou pro posouzení stav po dešti, který odplaví nečistoty a spadané listí, a zaschlá krytina pak lépe odhalí případné defekty. Na co se před zimou zaměřit:
- Krytina. Prasklé, posunuté, uvolněné nebo chybějící tašky, u plechové střechy koroze a trhliny.
- Oplechování a klempířské prvky. Hlavně kolem komína, střešních oken a prostupů, zda nejsou uvolněné nebo popraskané.
- Okapy a svody. Ucpaný okap žene vodu tam, kam nemá, tedy do konstrukce a na fasádu. Jak okapy vyčistit, jsme rozebrali v článku o tom, proč ucpaný okap žene vodu do fasády a jak ho vyčistit před zimou.
- Komín. Kromě oplechování patří před zimou ke kontrole i samotný komín a spalinová cesta. Kdy je kontrola komína povinná a co hrozí za její zanedbání, jsme rozebrali v článku o tom, jaké jsou lhůty kontroly komína a jaká hrozí pokuta.
- Mech a nečistoty. V zastíněných částech střechy se drží mech, který zadržuje vlhkost.
Když nějakou závadu najdete, je lepší ji vyřešit hned. Drobná oprava na podzim je levnější a jednodušší než rozsáhlé zatékání, které se ukáže uprostřed zimy.
Kdy na to sám a kdy volat pokrývače
U střechy platí víc než kde jinde, že bezpečnost je přednější než úspora. Pád ze střechy nebo žebříku má vážné následky.
Zásady bezpečné kontroly:
- Zdola a z půdy zvládnete hodně. Většinu příznaků odhalíte z půdy, ze žebříku a pohledem, případně s dalekohledem na vzdálenější části střechy.
- Na střechu jen zajištěně. Po střeše se pohybujte jen tehdy, když je pochozí, po nášlapných taškách a s jištěním. Za mokra, mrazu a větru na střechu nelezte.
- Když si nejste jistí, zavolejte pokrývače. Profesionální revize odhalí i skryté vady a je bezpečnější než riskantní lezení. Cena bývá v řádu tisíců korun podle velikosti střechy.
Zima navíc přináší další rizika. Když z podkroví uniká teplo, taje na střeše sníh, který u okapů znovu zmrzne a tvoří ledové bariéry a rampouchy, jež zvedají vodu pod krytinu. Těžký mokrý sníh navíc zatěžuje konstrukci. Střecha, kterou na podzim zkontrolujete a opravíte, jde do zimy připravená a ušetří vám nečekané výdaje.
Zatékání střechou se často projeví se zpožděním a jinde, než vzniká, typicky mokrou mapou na stropě nebo vlhkým trámem na půdě. Voda proniká nejčastěji v místech, kde na sebe navazují různé části střechy, tedy u oplechování komína, střešních oken a prostupů, v úžlabích, u hřebenáčů a přes prasklé nebo posunuté tašky. Spoustu příznaků odhalíte zdola a z půdy, ideálně za deště s baterkou, protože voda může po trámu stéct kus od díry.
Střechu je vhodné kontrolovat dvakrát ročně a po každé vichřici, ideálně po dešti, a zaměřit se na krytinu, oplechování, okapy, komín a mech. Drobná závada opravená na podzim je mnohem levnější než rozsáhlé zatékání v zimě. Bezpečnost je přitom přednější než úspora, takže na střechu jen zajištěně, a když si nejste jistí, kontrolu i opravu přenechte pokrývači.
