Domů Rady a tipyČísla na nálepce ovoce nejsou náhodná. Osmička už ale neznamená GMO

Čísla na nálepce ovoce nejsou náhodná. Osmička už ale neznamená GMO

od Romana Krátká
Sbírka nálepek
Doba čtení: 3 minut

PLU kód na ovoci vypadá jako bezvýznamná řada číslic. Ve skutečnosti pomáhá u pokladny rozlišit konkrétní druh, odrůdu nebo způsob pěstování. Neprozradí však zemi původu, čerstvost ani množství pesticidů. A známá poučka, že osmička na začátku označuje geneticky upravené ovoce, už řadu let neplatí.

Malou nálepku najdeme nejčastěji na banánech, jablkách, citrusech nebo avokádu. Vedle značky pěstitele a případného čárového kódu na ní bývá čtyřmístné či pětimístné číslo. Jde o PLU, tedy Price Look Up kód.

Není to rodný list konkrétního kusu ovoce ani tajná zpráva pro zákazníka. Slouží především obchodu, aby pokladna rozpoznala správnou položku a přiřadila jí odpovídající cenu.

Banány s malými produktovými nálepkami položené na kuchyňské lince
N734LQ/Wikimedia public domain
Nálepka na banánu může nést PLU kód, značku i další údaje. Samotné číslo však neurčuje zemi původu.

PLU kód na ovoci pomáhá pokladně určit správnou položku

Podle Mezinárodní federace pro standardy produktů IFPS používají supermarkety PLU kódy od roku 1990. Setkat se s nimi lze u volně prodávaného ovoce, zeleniny, bylinek nebo ořechů.

Kód může rozlišovat druh, odrůdu, velikost a způsob pěstování. Dvě podobně vypadající odrůdy jablek tak mohou dostat odlišná čísla. Stejně se od sebe odlišuje běžně a ekologicky vypěstovaná varianta stejného produktu.

Jednotlivé číslice přitom nemají vlastní skrytý význam. Kódy jsou přidělovány z vyhrazených číselných řad a čtou se jako celek. Neplatí tedy, že by například druhá číslice označovala zemi a třetí použitý způsob hnojení.

Celý systém je dobrovolný. Ovoce bez nálepky proto není automaticky podezřelé a PLU kódy nepoužívají všichni prodejci stejným způsobem.

Devítka značí organické pěstování, osmička už neoznačuje GMO

U standardizovaných kódů IFPS lze použít jednoduché vodítko:

  • Běžný čtyřmístný kód z řady 3000 nebo 4000 označuje konvenčně pěstovaný produkt.
  • Přidáním číslice 9 před tento kód vznikne pětimístné označení organicky pěstované varianty.
  • Pětimístný kód začínající číslicí 8 dnes není označením geneticky modifikovaného produktu.

Právě poslední bod dodnes mate. Osmička byla pro geneticky upravené produkty skutečně kdysi vyhrazena, v obchodech se však podle IFPS nikdy nezačala používat. Federace proto už v roce 2015 oznámila převedení číselných řad 83000 až 84999 na budoucí běžné kódy.

Infografiky, které dál tvrdí, že osmička na nálepce znamená GMO, jsou tedy zastaralé. PLU kód rovněž není dokladem o množství reziduí pesticidů, jakosti nebo čerstvosti konkrétního kusu.

Číselný PLU kód
Alfredo Narváez Lozano/Wikimedia CC BY-SA 4.0
Číselný PLU kód na nálepce pomáhá při prodeji rozlišit konkrétní druh ovoce a přiřadit správnou cenu.

Kvůli dobrovolnosti systému neplatí ani opačný závěr. Organické ovoce bez pětimístného kódu začínajícího devítkou nemusí být falešné. Rozhodující jsou údaje, pod kterými jej nabízí prodejce.

Zemi původu hledejte u cenovky nebo na obalu

Čísla PLU neprozradí, zda jablko vyrostlo v Česku, Polsku nebo Itálii. Některé nálepky sice uvádějí zemi původu textem, například „Ecuador“ nebo „Spain“, tento údaj však není ukrytý v samotném číselném kódu.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve svých pravidlech pro maloobchod uvádí, že čerstvé ovoce a zelenina mají být označeny zemí původu. Údaj má být čitelně uvedený v těsné blízkosti zboží, například na cenovce, vývěsce nebo obalu.

U některých druhů se doplňuje také třída jakosti, velikost či odrůda. Právě cenovka nebo informační cedule jsou proto při zjišťování původu spolehlivější než pokus rozluštit čtyři čísla na jablku.

Když se země na nálepce liší od údaje u regálu, dává smysl zeptat se obsluhy. Číselný PLU kód takový rozpor sám nevysvětlí.

Nálepka neznamená, že je ovoce umyté

PLU kód řeší prodej a evidenci, nikoli hygienu. Nálepku je vhodné před mytím nebo krájením odstranit a ovoce připravit podle jeho druhu. Na ChytřeNaTo jsme například vysvětlovali, proč se vyplatí před krájením omýt i slupku vodního melounu, přestože se nejí.

Po nákupu rozhoduje také správné skladování. U listové zeleniny, jahod nebo bylinek může přebytečnou vlhkost částečně zachytit papírová utěrka vložená do krabičky. Samotná nálepka o vhodném uložení ani trvanlivosti nic neříká.

Při příštím nákupu tedy stačí pamatovat na tři věci. Devítka na začátku standardního PLU kódu označuje organicky pěstovanou variantu. Osmička už není znakem GMO. Zemi původu je potřeba hledat na ceduli nebo obalu. Malá nálepka je zkrátka spíš jmenovkou pro pokladnu než pasem ovoce.

Mohlo by se vám líbit