Mšice se v teplém létě množí tak rychle, že za pár dní obsadí celé poupě růže nebo vršky mladé zeleniny. První reakce většiny zahrádkářů je sáhnout po chemickém postřiku. Podle Královské zahradnické společnosti je to ale cesta, která problém často zhorší. Postřik zabije spolu s mšicemi i jejich přirozené nepřátele, hlavně berušky a jejich larvy, takže po odeznění účinku se mšice vrátí bez odporu a v ještě větším počtu. Přitom jedna larva berušky sní za svůj vývoj stovky mšic. Řešení stojí na podpoře přirozené rovnováhy a nejjemnějším možném zásahu.
Mšice patří k nejběžnějším škůdcům české zahrady. Napadají růže, zeleninu, ovocné stromy i pokojové rostliny. Sají z rostlin mízu, což vede k oslabení, deformovanému růstu a zkroucení listů. Vylučují také lepkavou medovici, na které se usazují černé plísně, a některé druhy mšic přenášejí rostlinné viry.
V létě se jejich počty prudce zvyšují, protože se množí velmi rychle a nová generace vzniká během několika dní. Jak upozorňuje Královská zahradnická společnost, mšice ale zároveň tvoří základ potravního řetězce mnoha užitečných živočichů, takže úplná likvidace není ani možná, ani žádoucí.
Proč chemický postřik často uškodí víc než mšice
Nejčastější chyba je sáhnout hned po širokospektrém insekticidu. Ten zabije mšice, ale zároveň zahubí jejich přirozené nepřátele, kteří jsou citlivější a pomalejší než rychle se množící mšice.
Podle Královské zahradnické společnosti patří mezi hlavní přirozené nepřátele mšic berušky a jejich larvy, larvy pestřenek, zlatoočky, škvoři, dravé ploštice a parazitické vosičky. Jedna larva berušky spořádá za svůj vývoj stovky mšic. Když postřik tyto predátory zlikviduje, zmizí přirozená brzda a další vlna mšic přijde bez odporu.
Vzniká tak závislost na postřiku. Zahrádkář stříká znovu a znovu, protože pokaždé odstraní i to, co by mšice drželo přirozeně na uzdě. Proto RHS i zahradnická praxe doporučují postup od nejjemnějšího zásahu a chemii nechat až jako krajní možnost, pokud vůbec.
Přirození nepřátelé jsou nejlepší obrana
Zdravá zahrada s pestrou skladbou rostlin si s mšicemi většinou poradí sama, jen s malým zpožděním. Přirození nepřátelé potřebují chvíli, než jejich počty dohoní nárůst mšic, ale pak populaci spolehlivě srazí.
Jak přirozené nepřátele podpořit:
- Nezasahovat plošně chemií, která je zabíjí spolu s mšicemi
- Vysadit rostliny, které lákají užitečný hmyz, jako je kopr, fenykl, řebříček, měsíček, kosmos a další kvetoucí druhy s drobnými květy pro pestřenky a zlatoočky
- Nechat na zahradě kout s divokou vegetací jako útočiště pro berušky a škvory
- Podpořit ptáky, kteří mšice sbírají, budkou a napajedlem
- Tolerovat malé množství mšic, protože bez kořisti se predátoři nemají čím živit a ze zahrady odejdou
Podle RHS lze některé přirozené nepřátele, například larvy zlatooček, pestřenek nebo dravé roztoče, koupit jako biologickou ochranu. To se hodí hlavně do skleníku, ale některé druhy fungují i venku.
Jemné zásahy, které neublíží užitečnému hmyzu
Když je mšic hodně a přirození nepřátelé je nestíhají, přichází na řadu jemné zásahy. Jsou cílené a šetrné k ostatnímu hmyzu.
Silný proud vody. Nejjednodušší metoda. Mšice se z výhonku spláchnou proudem vody, směřovaným i na spodní stranu listů, kde se drží nejvíc. Slabé mšice se na rostlinu zpátky nedostanou. Opakuje se podle potřeby, hlavně na nových výhoncích.
Ruční odstranění. U růží a menších rostlin lze kolonie mšic rozmáčknout prsty nebo ustřihnout napadené vršky. RHS uvádí tuto metodu jako praktickou tam, kde je to zvládnutelné.
Roztok mýdla. Slabý roztok jemného mýdla ve vodě, ne saponátu, naruší povrch těla mšic. Stříká se přímo na mšice, protože působí jen při přímém kontaktu a po zaschnutí ztrácí účinek. Právě proto je k tvrdokrytému hmyzu jako berušky šetrnější, když se nestříká plošně, ale cíleně na kolonie mšic. Používá se za oblačna nebo večer, ne na přímém slunci.
Zásady jemných zásahů:
- Mířit na spodní stranu listů a vršky výhonků, kde jsou mšice nejhustší
- Aplikovat ráno nebo večer, ne v poledním slunci
- Nestříkat kvetoucí části, kam chodí včely a další opylovači
- Opakovat po několika dnech, protože mšice se rychle množí a jeden zásah nestačí
Mšice na zelenině a přenos virů
Na zelenině je situace podobná jako na růžích, ale s jedním rozdílem navíc. Některé druhy mšic přenášejí z rostliny na rostlinu viry, které se nedají léčit. Proto se u zeleniny vyplatí zasáhnout dřív, než se kolonie rozroste, a hlídat hlavně mladé rostliny.
Nejčastěji mšice napadají fazole, hrách, papriky, saláty a mladé košťáloviny. U fazolí se objevuje černá mšice v hustých koloniích na vršcích. Postup je stejný jako u růží. Nejdřív přirození nepřátelé, pak proud vody a ruční odstranění, mýdlový roztok jako krajní jemná varianta.
O tom, jak se mšicemi a dalšími škůdci bránit šetrně a čím posílit rostliny přírodní cestou, jsme psali v článku o tom, jak funguje kopřivový výluh jako hnojivo a postřik zdarma. Zdravá a dobře živená rostlina odolává mšicím lépe než přehnojená dusíkem, protože měkké přehnojené výhonky mšice přitahují.
Zároveň platí, že mšice bývají příznakem, ne jen problémem. Přemíra dusíku v půdě žene rostlinu do měkkého bujného růstu, který je pro mšice ideální. Podobně ji oslabuje i vedro a nevyvážená zálivka, které rostliny stresují a činí je náchylnějšími vůči škůdcům.
Mšice se v létě množí explozivně a napadají růže, zeleninu i ovocné stromy. Sají mízu, deformují růst, vylučují lepkavou medovici a některé druhy přenášejí viry. Nejčastější chybou je sáhnout hned po širokospektrém chemickém postřiku. Ten podle Royal Horticultural Society zabije i přirozené nepřátele mšic, hlavně berušky, jejichž jedna larva sní stovky mšic, a po odeznění účinku se mšice vrátí bez odporu.
Nejlepší obranou je podpora přirozené rovnováhy. Vysadit kvetoucí rostliny lákající užitečný hmyz, tolerovat malé množství mšic jako potravu predátorů a nezasahovat plošně chemií. Když je mšic mnoho, pomáhá silný proud vody na spodní stranu listů, ruční odstranění a cílený mýdlový roztok stříkaný přímo na kolonie. U zeleniny je vhodné zasáhnout dřív kvůli přenosu virů. Přehnojení dusíkem mšice láká, takže vyvážená výživa je součást prevence.
