Nikdo nemůže být nucen zůstat spoluvlastníkem nemovitosti, takže když víc lidí vlastní jeden dům a jeden chce ven, má na to právo. Nejlepší je dohoda, tedy vyplacení, rozdělení nebo prodej. Když se spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne soud, který věc přikáže jednomu za náhradu, nebo nařídí prodej v dražbě.
Spoluvlastnictví nemovitosti vzniká často z dědictví, kdy třeba tři sourozenci zdědí po rodičích jeden dům. Dokud se všichni shodnou, funguje to, jenže jakmile jeden chce peníze, druhý v domě bydlet a třetí prodat, začnou spory. Dobrá zpráva je, že zákon nikoho nenutí ve spoluvlastnictví zůstat, takže z něj lze vždy vystoupit. Otázka je jen jak, protože nejlepší je dohoda, a když ta selže, rozhodne soud. Vyplatí se vědět, jaké právo spoluvlastník má, jak se dá spoluvlastnictví vypořádat dohodou a jak rozhoduje soud, když se strany neshodnou.
Nikdo nemusí zůstat spoluvlastníkem
Základní pravidlo je jednoduché a chrání každého spoluvlastníka. Nikdo v tom společenství nemusí zůstat proti své vůli.
Podle § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, případně o jeho zrušení. Co z toho plyne:
- Právo odejít má každý. Nezáleží na velikosti podílu, o zrušení a vypořádání může požádat i menšinový spoluvlastník.
- Nesmíte to ale načasovat zlomyslně. Zrušení nelze žádat v nevhodnou dobu nebo jen proto, abyste některému ze spoluvlastníků uškodili.
- Podíl lze zpravidla i prodat. Spoluvlastník může svůj podíl obvykle převést, i cizí osobě, což je další cesta, jak ze spoluvlastnictví vystoupit.
Spoluvlastnictví často vzniká právě děděním, se kterým se pojí i další pravidla, jako je odpovědnost za dluhy zůstavitele, o čemž jsme psali v článku o tom, jak se dědí dluhy a k čemu je výhrada soupisu pozůstalosti.
Vypořádání dohodou
Nejlepší a nejlevnější cesta je dohoda všech spoluvlastníků. Ušetří čas, peníze i vztahy.
Když se spoluvlastníci domluví, sami si zvolí, jak spoluvlastnictví vypořádají. Nejčastější způsoby jsou:
- Vyplacení podílů. Nemovitost připadne jednomu spoluvlastníkovi, který ostatní vyplatí podle hodnoty jejich podílů.
- Rozdělení nemovitosti. Pokud to jde a nemovitost tím neztratí hodnotu ani funkci, dá se rozdělit, což u pozemků bývá možné, u bytů a domů málokdy.
- Prodej a rozdělení výtěžku. Spoluvlastníci nemovitost společně prodají a peníze si rozdělí podle podílů.
Dohoda o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti musí být písemná a změna vlastnictví se zapisuje do katastru nemovitostí. Co si v katastru pohlídat, jsme rozebrali v článku o tom, co si ověřit v katastru nemovitostí.

Když se spoluvlastníci nedohodnou
Pokud dohoda vázne a jeden ze spoluvlastníků trvá na svém, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví soud. Ten ale musí postupovat podle zákonného pořadí způsobů.
Podle § 1147 občanského zákoníku platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, a nechce-li ji žádný z nich, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Soud tedy volí v tomto pořadí:
- Rozdělení věci. Přednostně, pokud je dobře možné a nemovitost tím neztratí hodnotu. U bytů a domů většinou nejde.
- Přikázání za náhradu. Soud přikáže nemovitost tomu, kdo o ni má zájem a je schopen ostatní vyplatit.
- Prodej v dražbě. Když ji nikdo nechce nebo nemůže vyplatit, soud nařídí prodej, obvykle ve veřejné dražbě, a výtěžek se rozdělí podle podílů.
Soudní cesta je ale zdlouhavá a nejistá, protože dražba může přinést nižší cenu než prodej na volném trhu a nikdo z původních vlastníků si nemovitost nemusí udržet. Proto se téměř vždy vyplatí pokusit se nejdřív o dohodu.

Nikdo nemůže být podle občanského zákoníku nucen zůstat spoluvlastníkem, takže když víc lidí vlastní jednu nemovitost a jeden z ní chce ven, má na to právo bez ohledu na velikost podílu, jen o zrušení nesmí žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě ostatních. Nejlepší cesta je dohoda všech spoluvlastníků, kteří si zvolí způsob vypořádání, tedy vyplacení podílů, rozdělení nemovitosti, pokud je možné, nebo společný prodej a rozdělení výtěžku, přičemž dohoda musí být písemná a zapisuje se do katastru.
Když se spoluvlastníci nedohodnou, rozhodne soud, který musí dodržet zákonné pořadí, tedy nejdřív zvážit rozdělení věci, pak přikázání jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a nakonec prodej ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku podle podílů. Soudní řešení je zdlouhavé a nejisté, proto se vyplatí nejdřív hledat dohodu. Toto je obecný přehled, konkrétní situaci je vhodné probrat s právníkem.