Vlna veder s tropickými teplotami v Česku se nedotýká jen lidí. Letní zelenina trpí stejně. Rajčata praskají, květy opadávají, papriky zahazují plody, okurky vadnou v poledne a večer se zase vzpamatují. Vědecké studie ukazují, že extrémní teploty mohou snížit výnos rajčat až o 80 procent. Většinu škody přitom způsobí pár chyb majitelů zahrady, které se dají snadno odstranit.
Vrchol sezóny rajčat, paprik, okurek a cuket spadá v Česku obvykle do června a července. Letošní vlna veder ho přitom narušuje hned ve fázi, kdy by rostliny měly nasazovat plody. Tropické dny s denními teplotami nad 30 stupňů a tropické noci s minimy nad 20 stupňů znamenají pro tyto teplomilné plodiny paradoxně stres.
Co se v rostlinách děje při teplotách nad 32 stupňů
Když denní teploty pravidelně přesahují 29 °C a noční zůstávají nad 22 °C, rostliny rajčat začínají opadávat květy ještě před opylením. Pyl v takových teplotách částečně ztrácí životaschopnost. Květy sice stále vykvétají, ale opylení neproběhne a malé zelené plody se netvoří.
Listy rajčat při vyšších teplotách svinují do ruliček směrem nahoru. Tohle je obranný mechanismus, ne nemoc. Rostlina tímto snižuje plochu, ze které se odpařuje voda. Po ochlazení se listy zase rozvinou. Pokud ale listy zůstávají svinuté i ráno, kdy je chladněji, znamená to dlouhodobý stres a rostlina se brzy začne projevovat slabšími plody.
Okurky reagují podobně. Listy vadnou v poledne a večer se vzpamatují. Papriky zahazují květy a malé plody. Cukety přetrvávají, ale rostou pomaleji a plody jsou menší.
Studie z amerického zemědělského portálu ATTRA potvrzuje, že intenzivní teplo způsobuje u rajčat opadávání květů, sluneční spáleniny na plodech, opožděné nebo nerovnoměrné zrání a propad výnosu. Vědecké studie agronomů hovoří o snížení výnosu rajčat v extrémním teplu až o 80 procent oproti optimálním podmínkám.
Sluneční spáleniny na plodech vznikají, když lidé odstraňují listy
Jednou z nejčastějších chyb v parném týdnu je odstraňování listů z rostlin rajčat „aby plody dostaly víc slunce“. Logika to dává, ale výsledek je opačný. Horní listy fungují jako přirozený slunolam. Když se odstraní, dopadne přímé slunce na samotné plody. Vzniknou světlé, voskovité skvrny, které postupně zhnědnou a plod se nedá použít.
Praktické pravidlo: ve vlně veder se rajčata nezastřihávají. Zálistky se odstraní jen ty největší, ostatní zůstávají. List nad dozrávajícím rajčatem je v parnu cennější než dva sklizené plody navíc.
Stejně se chovají i papriky. Spálení plodů se nejčastěji objevuje na rostlinách, které byly v jarní fázi razantně zaštipnuty a v parnu jim chybí stínovací list. Pro budoucí roky stojí za to nechat při zaštipování o jeden list víc, než se obvykle doporučuje.
Pro venkovní záhony pomáhá tkanina zachycující 30 až 50 procent slunečního záření. Ale pozor. Umístí se na konstrukci nad rostlinami, ne přímo na rostlinu, aby pod ní mohl proudit vzduch. Místo tkaniny můžete použít i staré bílé prostěradlo nebo lehkou netkanou textilii. Skleník s rajčaty se stíní podobně, navíc se otevírají všechny otvory pro maximální cirkulaci vzduchu.
Praskající rajčata jsou výsledek nepravidelné zálivky
Druhým typickým letním problémem je praskání rajčat. Plody, které vypadají těsně před dozráním krásně, najednou popraskají do hloubky a do prasklin se dostane plíseň.
Příčina není choroba, ale fyzika. Rostlina v suchu zpomalí příjem vody. Plody se naplňují pomaleji a slupka stárne, ztrácí pružnost. Když pak přijde vydatná zálivka nebo prudký déšť, kořeny najednou vstřebají velké množství vody, plod se zevnitř rychle nafoukne a slupka, která už nemá kam povolit, praskne.
Řešení je pravidelná zálivka. Ne každý den po troškách, ale jednou za 2 až 3 dny vydatně přímo ke kořenům. Ke každému keři rajčete patří v parném týdnu zhruba 5 až 10 litrů vody, podle velikosti rostliny. Voda se nikdy nelije na listy, jen ke kořeni. Mokré listy přes noc znamenají plíseň bramborovou, která dokáže zničit porost během 48 hodin.
Královská zahradnická společnost uvádí, že rostlina rajčete potřebuje v teple zhruba 1 až 2 litry vody denně podle velikosti. V truhlíku nebo pytli se zaléváni dělá častěji, protože malý objem substrátu vysychá rychleji.
Mulčování je třetí vrstva ochrany. Vrstva slámy, posekané trávy, kompostu nebo dřevěné štěpky v tloušťce 5 až 10 centimetrů kolem stonku omezí odpařování vody z půdy, stabilizuje teplotu kořenů a brání plevelu. To je v parném týdnu nejvíc nákladově efektivní opatření, které lze za hodinu udělat na celé záhonu.
Hnojení v parnu škodí víc, než pomáhá
V letní vlně veder mají rostliny zpomalený metabolismus. Voda v nich neproudí tak rychle, kořeny pracují na hranici. V tomto stavu je hnojení kontraproduktivní.
Univerzita v Alabamě upozorňuje, že příliš mnoho dusíkatého hnojiva v horku způsobuje nadměrný růst listů na úkor tvorby plodů. Zvyšuje to také koncentraci solí v půdě, což u stresované rostliny vede k poškození kořenů.
Praktické pravidlo: v parném týdnu se nehnojí. Hnojení se odkládá až do doby, kdy teploty klesnou pod 30 stupňů. Pokud rostliny očividně potřebují živiny (žluté listy, slabý růst), používá se listový postřik s vápníkem ráno nebo večer. Vápník posiluje buněčné stěny plodů a snižuje riziko černání špiček. Aplikuje se nikdy ne přes den, jinak vzniknou na listech popáleniny.
Hnojivá s vyšším obsahem draslíku jsou v období plodů vhodnější než dusíkatá. Draslík podporuje zrání a kvalitu plodů. Klasický „třídílný“ NPK 10-10-10 nebo dokonce vysokodusíkatá hnojiva typu DAM v této fázi škodí.
Cherry rajčata zvládají horko lépe než velkoplodá
Pokud letos žádáte zahradnictví o sazenice na příští rok, vyplatí se zvážit odolnější odrůdy. Drobnoplodá cherry rajčata a koktejlová rajčata zvládají vlnu veder mnohem lépe než velkoplodá rajčata typu Beefsteak nebo Brandywine. Důvod je jednoduchý. Cherry plody mají tenčí slupku, ale dozrávají rychleji a v jedné fázi tedy plod uvidí méně dnů vlny veder.
Z odrůd, které čeští pěstitelé chválí jako odolné vůči praskání, zejména Bejbíno, Tipo, Toríno, Parto, Strillo, Dafne, Orfea, Orkado, Start a Partner. Některé hybridy mají v rodokmenu šlechtění právě na odolnost vůči praskání v rychle se měnících podmínkách.
Pěstování ve skleníku má proti venkovní zahradě v parném týdnu jednu výhodu. Skleník udrží teplotu pod kontrolou, pokud se denně větrá a v poledne stíní. Bez větrání naopak ve skleníku teplota přesáhne 50 stupňů a všechna rajčata jsou doslova upečená.
Tři praktická opatření, která můžete udělat dnes
Pokud zahrada bojuje s vlnou veder, tato tři opatření zvládnete během půlhodiny a výrazně zmírní letošní škody.
Stínění. Bílé prostěradlo, lehká bílá netkaná textilie nebo profesionální stínovka přes kovovou nebo dřevěnou konstrukci nad rostlinami. Stín pod ní vznikne během chvíle, teplota klesne o pět až deset stupňů. Tkanina se nesmí dotýkat listů, mezi ní a rostlinou musí být prostor pro proudění vzduchu.
Hluboká pravidelná zálivka. Jednou za dva tři dny vydatně, ke kořeni, ráno mezi pátou a osmou hodinou. Ne v poledne, ne na listy. Mokrá rostlina v poledni přes listy znamená spálení a večer plíseň.
Mulč. Vrstva 5 až 10 centimetrů posekané trávy, slámy nebo kompostu kolem stonků. Omezí odpařování vody z půdy o desítky procent a kořeny zůstanou chladnější.
Pravidelný sběr dozrávajících plodů navíc snižuje rostlině stres. Rajčata sklizená lehce nedozrálá dozrají bez problémů doma během tří až pěti dnů třeba na okenním parapetu a celkový výnos rostliny tím roste.
Letní zelenina v parnu trpí stejně jako lidé. Rajčata praskají kvůli nepravidelné zálivce, květy opadávají, protože pyl při teplotách nad 32 stupňů ztrácí životaschopnost, a plody se pálí, když lidé v dobré víře odstraňují listy. Pravidelná hluboká zálivka jednou za dva tři dny ke kořenům, stínění bílou tkaninou nad rostlinami, mulč proti odpařování vody a žádné hnojení v tropech jsou opatření, která zachrání většinu úrody. Hnojivý postřik s vápníkem ráno nebo večer doplní vápník, dusíkatá hnojiva v parnu škodí. Cherry rajčata zvládají vlnu veder lépe než velkoplodá, takže pro příští rok stojí za zvážení. Většinu škod letošního léta zvládne zachránit půlhodina práce, pokud se udělá teď.
