Domů Rady a tipyRanní zahřívání auta na místě motoru škodí. Zbytečný zvyk ředí olej a ničí stěny válců

Ranní zahřívání auta na místě motoru škodí. Zbytečný zvyk ředí olej a ničí stěny válců

od Romana Krátká
Námraza a krystalky ledu na čelním skle auta a stěračích v mrazivém ránu.
Doba čtení: 4 minut

Nastartovat auto v mrazivém ránu a nechat motor několik minut běžet na volnoběh, zatímco ometáte sníh nebo škrábete okna, je zažitý rituál tisíců řidičů. Tento zvyk ze starých časů karburátorů však moderním motorům vysloveně škodí. Při stání na místě se spalovací motor zahřívá extrémně pomalu, nespálené palivo smývá ochranný olejový film ze stěn válců a ředí motorový olej. Mnohem šetrnější je vyrazit téměř okamžitě, stačí dodržet jedno jednoduché pravidlo.

S příchodem prvních ranních mrazů ožívají na sídlištích i v uličkách rodinných domů stejné zvukové kulisy. Řidiči přijdou k promrzlému vozu, otočí klíčkem v zapalování nebo stisknou startovací tlačítko a nechají motor na parkovišti klapat. Následuje zdlouhavé obcházení auta se škrabkou v ruce, ometání střechy smetáčkem a čekání, až z výdechů ventilace začne foukat vlažný vzduch. Motivace je pochopitelná: každý chce nasednout do alespoň částečně vytopené kabiny a ušetřit motor údajného šoku ze studeného rozjezdu. Z pohledu techniky a mechanického opotřebení však tímto počínáním agregátu paradoxně zkracujete životnost.

Mýtus o prohřívání na parkovišti pochází z dob karburátorů

Důvod, proč má tolik lidí potřebu auto před jízdou prohřívat, má hluboké kořeny v minulosti. U starších vozidel vybavených karburátorem a manuálním sytičem bylo krátké zahřátí na místě nezbytností. Palivová směs byla ve studeném sacím potrubí náchylná ke srážení kapek benzinu na kovových stěnách. Pokud se řidič pokusil rozjet ihned po naskočení studeného motoru, směs ochuzená o zkondenzované kapky způsobila cukání, dušení nebo úplné zhasnutí agregátu na první křižovatce.

Automobily vyrobené v posledních třiceti letech však fungují na zcela odlišném principu. Elektronicky řízené vstřikování paliva dávkuje benzin či naftu s mikroskopickou přesností na základě údajů z teplotních čidel, průtokoměrů vzduchu a lambda sond. Počítač upravuje předstih zážehu a složení směsi několiksetkrát za sekundu. Moderní motor nezhasne ani při teplotách hluboko pod bodem mrazu a je schopen okamžité plynulé jízdy. Zvyk nechat ho stát na volnoběhu proto ztratil své opodstatnění.

Škrabka na led odstraňuje vrstvu námrazy ze zamrzlého bočního okna auta.
Bearas / Wikimedia CC 4.0
Škrábání oken při nastartovaném motoru prodlužuje fázi běhu na bohatou směs a zbytečně zatěžuje techniku.

Co se v motoru děje při ranním chodu na volnoběh

Proč je tedy dlouhý volnoběh za studena škodlivý? Klíčem je rychlost, jakou se motor dostane na provozní teplotu. Když motor běží na volnoběh, spálí jen minimální množství paliva za minutu a vykonává zanedbatelnou mechanickou práci. Ztrátové teplo, které by ohřálo chladicí kapalinu a olej, je v tomto režimu minimální. Zahřátí motoru na volnoběh tak trvá patnáct až dvacet minut, zatímco při plynulé jízdě se na stejnou teplotu dostane za tři až pět minut.

Během této nepřirozeně prodloužené fáze studeného chodu musí řídicí jednotka vstřikovat výrazně bohatší směs s přebytkem paliva, aby kompenzovala srážení na studených stěnách válců. Přebývající kapičky benzinu či nafty nestačí dokonale shořet. Tyto nespálené zbytky paliva stékají po stěnách válců a smývají mikroskopický film motorového oleje, který chrání pístní kroužky před přímým kontaktem s kovem. Tento jev vede ke zvýšenému otěru stěn válců i samotných kroužků.

Část nespáleného paliva navíc proniká kolem kroužků přímo do olejové vany. Pokud jezdíte krátké trasy a motor necháváte ráno dlouho stát na místě, motorový olej se postupně ředí palivem. To snižuje jeho viskozitu, zhoršuje mazací schopnosti a urychluje degradaci aditiv. Podle praktických měření německého autoklubu ADAC se motorový olej při venkovní teplotě minus deset stupňů po čtyřech minutách stání na volnoběh ohřeje na pouhých minus sedm stupňů. Auto přitom spálí přibližně deci a půl paliva naprosto bez užitku a vyprodukuje zbytečné emise škodlivin.

Zákon, pokuty a zanesené filtry

Zahřívání auta na místě má i další úskalí, která se dotýkají peněženky. V České republice tento způsob ranní přípravy přímo porušuje pravidla silničního provozu. Zákon č. 361/2000 Sb. v § 7 odst. 1 písm. b) řidičům ukládá povinnost neobtěžovat ostatní účastníky provozu a sousedy zbytečným ponecháním motoru v chodu. Hlídka městské i státní policie může za nastartované auto stojící před domem uložit na místě blokovou pokutu.

Technickou daň si dlouhý volnoběh vybírá také na výfukovém traktu. Nízká teplota spalin nedokáže probudit katalyzátor k plné účinnosti a nespálené saze z bohaté směsi rychle zanášejí filtr pevných částic (DPF u dieselů i GPF u moderních benzinových přímovstřiků). Filtr se místo přirozené regenerace plní sazemi, což při častém opakování vede k chybovým hlášením na palubní desce a nutnosti drahého nuceného servisu.

Pohled do motorového prostoru osobního automobilu se spalovacím motorem.
NJo / Wikimedia CC 3.0
Během prvních dvaceti sekund po startu čerpadlo natlačí ztuhlý olej do všech mazacích kanálků, pak už je nejlepší vyrazit mírnou jízdou.

Jak na ranní start krok za krokem: pravidlo dvaceti sekund

Aby motor dostal tu nejlepší péči a vydržel bez nákladných poruch stovky tisíc kilometrů, stačí ranní startování zorganizovat v logickém pořadí:

  • Očistěte auto ještě před nastartováním: Veškeré škrábání oken, ometání sněhu z karoserie i kontrolu stěračů proveďte s vypnutým motorem. Ušetříte palivo, nebudete dýchat štiplavé výpary a vyhnete se riziku pokuty.
  • Vypněte zbytečné elektrické spotřebiče: Před stisknutím startéru vypněte ventilátor naplno, vyhřívání sedadel i vyhřívání zadního okna. Promrzlá autobaterie ztrácí v mrazu až třetinu své kapacity a potřebuje veškerou energii na roztočení startéru.
  • Sešlápněte spojkový pedál: U vozů s manuální převodovkou mějte spojku sešlápnutou až na podlahu i v případě, že máte neutrál. Rozpojíte tím motor od převodové skříně, v níž je převodový olej ztuhlý na hustotu medu. Startér tak nemusí roztáčet zbytečnou zátěž. U vznětových motorů navíc vždy vyčkejte na zhasnutí symbolu žhavicí spirály.
  • Vyčkejte patnáct až dvacet sekund: Po naskočení motoru nešlapejte na plyn. Bohatě stačí dvacet sekund, během kterých si zapnete bezpečnostní pás, odložíte telefon a zkontrolujete zrcátka. Během této chvíle olejové čerpadlo spolehlivě natlakuje celý systém a hustý olej doputuje ke klikové hřídeli, vačkám i ložiskům turbodmychadla.
  • Vyrazte plynulou jízdou s lehkou nohou: Ihned po uplynutí této krátké pauzy zařaďte a plynule se rozjeďte. Prvních pět až deset minut motor nepřetáčejte nad 2 500 otáček u benzinu a 2 000 otáček u dieselu. Stejně nebezpečné je však i podtáčení motoru pod nízké otáčky pod 1 400 otáček, které extrémně zatěžuje dvouhmotový setrvačník i klikové ústrojí.
  • Správné nastavení ventilace: Ventilátor zapněte až po rozjezdu a vzduch nasměrujte na čelní sklo spolu s klimatizací, která vzduch vysušuje a zajistí rychlé odmlžení oken v autě.

Zahřívání auta stáním na místě je zbytečný zlozvyk, který moderní technice nesvědčí. Prodloužený chod na bohatou směs ředí motorový olej palivem, smývá mazací film z válců a zbytečně plní filtr pevných částic sazemi. Nejrychlejší a nejšetrnější cestou k provozní teplotě je očistit okna s vypnutým motorem, po nastartování vyčkat pouhých dvacet sekund na natlakování oleje a ihned vyrazit klidnou, plynulou jízdou. Motor se zahřeje třikrát rychleji, kabina začne dříve topit a vy ušetříte za zbytečně propálené palivo i budoucí opravy.

Mohlo by se vám líbit