Soused nemá sázet stromy těsně u hranice pozemku. Zákon stanoví přípustnou vzdálenost, tři metry u stromů vyšších než tři metry a metr a půl u ostatních. Když je vysadí blíž, můžete s rozumným důvodem žádat jejich odstranění. Výjimkou jsou les, sad nebo stromy tvořící hranici.
Vysoké túje nebo stromy vysazené sousedem těsně u plotu patří k nejčastějším sousedským sporům. Stíní, přerůstají na pozemek a jejich listí i jehličí padá k sousedovi. Zákon na to pamatuje a stanoví, jak daleko od společné hranice mají stromy stát. Není to ale bezvýhradné pravidlo a má svá pro a proti i výjimky, hlavně u živých plotů. Vyplatí se vědět, jaký odstup od hranice platí, kdy můžete žádat odstranění stromů a co dělat s přesahujícími větvemi a staršími stromy.
Jaký odstup od hranice platí
Zákon rozlišuje stromy podle toho, jak jsou vzrostlé. Rozhoduje výška, které strom obvykle dorůstá, ne velikost sazenice při výsadbě.
Podle § 1017 občanského zákoníku platí, nestanoví-li jiný předpis nebo místní zvyklost něco jiného, že přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků je tři metry pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující tři metry a metr a půl pro ostatní stromy. Co z toho plyne:
- Vyšší stromy tři metry. Stromy, které obvykle přerostou tři metry, jako vysoké jehličnany, ořešáky nebo duby, mají být nejméně tři metry od hranice.
- Ostatní stromy metr a půl. Nižší stromy a keře mají být nejméně metr a půl od hranice.
- Rozhoduje cílová výška. Vzdálenost se posuzuje podle toho, jak vysoký strom v dospělosti bude, ne jak velká je sazenice.
- Měří se od kmene. Vzdálenost stromu od hranice se vyměřuje od kmene.
Tato pravidla se přitom týkají hlavně nové výsadby, takže u stromů zasazených dávno je situace složitější.
Kdy můžete žádat odstranění a kdy ne
Samotné pravidlo o vzdálenosti neznamená, že každý bližší strom musí pryč. Zákon vyžaduje rozumný důvod a zná výjimky.
Podle § 1017 občanského zákoníku může vlastník pozemku žádat, aby soused stromy v těsné blízkosti hranice nesázel, a když je vysadil nebo nechal vzrůst, aby je odstranil, ovšem jen má-li pro to rozumný důvod. Na co dbát:
- Pouhé obtěžování nestačí. To, že vám stromy jen vadí, není dostatečný důvod. Rozumným důvodem bývá například stínění, odčerpávání vláhy nebo kořeny poškozující stavbu.
- Výjimky, kdy pravidlo neplatí. Odstup se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, jde-li o zvlášť chráněný strom, nebo tvoří-li stromy rozhradu, tedy hranici mezi pozemky. Právě u živého plotu dělícího dva pozemky proto pravidlo o vzdálenosti neplatí.
- Nejdřív dohoda, pak soud. Podle Veřejného ochránce práv se odstranění stromů řeší dohodou, a pokud selže, žalobou u soudu. Co je rozhradou a kdo se stará o plot na hranici, jsme rozebrali v článku o tom, kdo platí plot mezi sousedy a kdy jde o společnou rozhradu.
Právě výjimka u živého plotu tvořícího rozhradu je důvod, proč se sousedovými tújemi na hranici často nic nenaděláte, pokud plní funkci plotu.
Přesahující větve a starší stromy
Ne vždy jde o odstranění celého stromu. Někdy vadí jen větve nebo jde o strom, který tu roste roky.
- Přesahující větve řeší jiný paragraf. Větve a kořeny přesahující na váš pozemek můžete za daných podmínek odstranit sami, řídí se to jiným ustanovením než vzdálenost stromů.
- U starších stromů je to složitější. Pravidlo o vzdálenosti míří hlavně na novější výsadbu, u dávno vzrostlých stromů se spíš uplatní obecná ochrana před nadměrným obtěžováním, tedy imisemi.
- Odstranění může vyžadovat povolení. I když máte na odstranění stromu nárok, samotné pokácení většího stromu se řídí ochranou přírody a může vyžadovat povolení. Kdy je povolení ke kácení nutné, jsme rozebrali v článku o tom, kdy potřebujete povolení ke kácení stromu a jaká hrozí pokuta.
Než tedy sáhnete k razantnímu řešení, vyplatí se ověřit, do které situace váš případ spadá, protože na tom závisí, jak postupovat.
Občanský zákoník stanoví, jak daleko od společné hranice mají stát stromy. Stromy dorůstající obvykle výšky přes tři metry mají být nejméně tři metry od hranice, ostatní stromy a keře metr a půl, přičemž rozhoduje cílová výška stromu v dospělosti a vzdálenost se měří od kmene.
Vlastník sousedního pozemku může žádat, aby soused takové stromy nesázel nebo je odstranil, ale jen má-li pro to rozumný důvod, jako je stínění, odčerpávání vláhy nebo poškozování stavby kořeny, protože pouhé obtěžování nestačí. Pravidlo o vzdálenosti se nepoužije, jde-li o les, sad, zvlášť chráněný strom nebo stromy tvořící rozhradu, tedy živý plot dělící pozemky. Přesahující větve řeší jiný paragraf a odstranění většího stromu může vyžadovat povolení ke kácení. Spory se nejdřív řeší dohodou a teprve pak soudem.
Tento článek je obecný přehled, ne právní rada. Konkrétní situaci je vhodné probrat s právníkem.
