Solární sprcha na zahradě ohřeje vodu zdarma a v horkém dni působí jako jednoduchý luxus. Po delším nepoužívání se v ní ale drží teplá stojatá voda, která už nemusí být vhodná k okamžitému sprchování. Stačí přitom krátká kontrola a proplach.
Solární sprcha patří k věcem, které na zahradě vypadají nenápadně. Připojí se na hadici, přes den se v jejím těle ohřeje voda a po koupání v bazénu nebo práci na zahradě nabídne rychlé osvěžení. Jenže právě princip, díky kterému funguje, přináší i jedno přehlížené riziko.
Voda uvnitř sprchy často stojí v tmavém zásobníku několik hodin nebo dní. Na slunci se zahřívá a po návratu z víkendu, dovolené nebo po několika deštivých dnech už nejde o čerstvě napuštěnou vodu. Podobně jako u jiných nádob s vodou na zahradě rozhoduje čas, teplota a pravidelná obměna.
ChytřeNaTo už dříve upozornilo, že komáři se líhnou i v malém kyblíku vody. U solární sprchy nejde primárně o komáry, ale o hygienu vody, která se při sprchování rozptyluje do drobných kapek.
Solární sprcha ohřívá vodu, ale zároveň ji nechává stát
Běžná zahradní solární sprcha má uvnitř těla zásobník. Výrobci u podobných modelů uvádějí, že se sprcha umisťuje na místo s dostatkem slunce a že voda se v těle ohřívá podle počasí, intenzity slunečního záření a okolní teploty. V návodu jedné solární sprchy se uvádí, že voda může při silném slunci dosáhnout až 60 °C.
To je příjemné ve chvíli, kdy člověk přijde z bazénu. Méně příjemné je, když voda uvnitř sprchy zůstane delší dobu bez obměny. Návod k solární sprše Mountfield přímo upozorňuje, že z hygienických důvodů je vhodné vodu vypustit před nebo po delším období nepoužívání. Uvádí také, že při nepravidelné obměně vody se v ní mohou množit mikroorganismy způsobující zdravotní potíže a sprcha není zdrojem pitné vody.
Podobně návod k venkovní solární sprše Hyclor doporučuje po více než třech dnech nepoužívání nechat sprchu dvě minuty protékat, aby se odstranila stojatá voda. Výrobce zároveň upozorňuje, že stojatá voda v teplém prostředí může vytvářet podmínky pro růst nebezpečných bakterií.
Prakticky to znamená jednoduchou věc. Po delší pauze není vhodné stoupnout si rovnou pod hlavici a pustit vodu na obličej. Lepší je sprchu nejdřív pustit stranou, nechat odtéct vodu ze zásobníku a teprve potom ji používat běžným způsobem.
Legionella se řeší hlavně u teplé vody a aerosolu
U teplé vody se často zmiňuje bakterie Legionella. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že hlavní zdravotní rizika z teplé vody jsou spojena právě s výskytem legionel. Riziko podle NZIP nevzniká hlavně požitím vody, ale vdechováním aerosolu, tedy drobných kapek například při sprchování.
Státní zdravotní ústav u problematiky legionelly připomíná, že při teplotě teplé vody pod 45 °C významně narůstá riziko množení těchto bakterií. Ideální teplota pro jejich množení se podle SZÚ pohybuje přibližně od 25 do 45 °C. Teplá voda by se proto v zásobnících měla držet výš, zatímco u solární zahradní sprchy je důležité hlavně to, aby voda dlouho nestála.
Neznamená to, že každá solární sprcha automaticky představuje problém. Rozdíl je mezi sprchou, kterou rodina používá pravidelně a voda se v ní obměňuje, a sprchou, která několik dní stojí na slunci bez provozu. Rizikovější je i situace, kdy voda zapáchá, sprcha se dlouho nečistila nebo hlavice obsahuje usazeniny.
ChytřeNaTo už u článku o tom, že přehřátý byt v létě řeší hlavně stínění, připomínalo, že horko doma i venku často zhoršuje běžné problémy. U zahradní sprchy je to podobné. Slunce vodu ohřeje, ale také vytvoří prostředí, ve kterém se stojatá voda mění rychleji než v chladném sklepě.
První proud vody raději mimo tělo
Nejjednodušší postup je krátký proplach. Po delší pauze se vyplatí otočit hlavici mimo člověka, pustit vodu a nechat odtéct první část obsahu. Některé návody uvádějí dvě minuty, jiné mluví obecně o vypuštění po delším nepoužívání. U konkrétního modelu je nejlepší řídit se návodem výrobce.
Pozor si zaslouží i teplota. Solární sprcha umí při silném slunci pustit vodu podstatně teplejší, než člověk čeká. Výrobci proto doporučují začínat studenější polohou a teprve potom vodu domíchat. To je důležité hlavně u dětí, starších osob a domácích mazlíčků.
U sprchové hlavice pomůže běžná údržba. Usazeniny, vodní kámen a nečistoty snižují průtok a vytvářejí místa, kde se voda drží déle. Hlavici je vhodné pravidelně sundat, vyčistit podle návodu a před sezonou sprchu zkontrolovat. Po sezoně přichází na řadu vypuštění vody, odpojení od přívodu a uskladnění podle pokynů výrobce.
Solární sprcha je praktická věc. Jen je dobré zacházet s ní jako s nádobou na teplou vodu, ne jako s kohoutkem s čerstvou pitnou vodou. Po několika dnech stání stačí proplach, kontrola zápachu a rozumné nastavení teploty. Malý návyk, který zabere chvilku, může v létě ušetřit nepříjemnosti.
