Zavřený skleník se za slunečného dne rozpálí i o pětadvacet stupňů nad venkovní teplotu. Když je venku třicítka, uvnitř může být přes padesát stupňů. Podle Královské zahradnické společnosti začíná poškození rostlin už nad 27 stupni a od 35 stupňů se stává pyl rajčat neplodným, takže rostlina přestane nasazovat plody. Většina zahrádkářů přitom skleník řeší jen na jaře, kdy chrání sazenice před chladem. V létě ho nechává zavřený a diví se, proč rajčata kvetou, ale plody nenasazují. Řešení stojí pár set korun a deset minut denně.
Skleník je pro pěstitele rajčat, okurek a paprik velká výhoda, ale v létě se z něj snadno stane past. Sklo a polykarbonát propouštějí sluneční záření dovnitř, kde se mění na teplo, a to uniká ven mnohem pomaleji, než přichází. Výsledkem je efekt, který každý zná z auta zaparkovaného na slunci. Uvnitř je za pár hodin nesnesitelně. Pro rostliny to není jen nepohodlí, ale přímé poškození, které se projeví zastaveným růstem a opadanými květy. Skleník má ale svá vlastní pravidla, odlišná od zbytku zahrady.
Kdy začíná teplota rostliny poškozovat
Podle Královské zahradnické společnosti se skleníky přehřívají od jara do podzimu a bez ochrany před horkem má jen málo rostlin šanci přežít bez poškození, když jsou vystaveny dlouhodobě vysokým teplotám a suchému vzduchu uvnitř.
Klíčové teploty jsou tyto:
- 25 až 27 stupňů je horní hranice pohody pro většinu skleníkových plodin
- nad 27 stupňů začíná narůstat poškození pletiv
- od 35 stupňů se stává pyl rajčat neplodným a nasazování plodů se zastaví
- kolem 40 stupňů utrpí většina skleníkových plodin trvalé poškození
Zavřený skleník přitom na slunci běžně dosahuje 45 až 50 stupňů. To je hluboko za hranicí, kdy rostlina jen trpí. Je to teplota, při které rajče shodí květy a přeruší tvorbu plodů, i když je jinak zdravé a dobře zalité.
Právě tohle je nejčastější letní záhada zahrádkářů. Rajče bují, kvete, ale plody nenasazuje. Příčinou bývá teplota, ne nedostatek živin nebo vody. Podobný mechanismus, kdy vedro shazuje květy a sráží úrodu i u venkovní zeleniny, jsme popsali v článku o tom, jak tropy útočí na zeleninu a proč rajčata praskají.
Větrání je první a nejsilnější nástroj
Nejdůležitější opatření je průběžné větrání. Horký vzduch stoupá, takže samotné otevřené dveře nestačí. Potřebujete, aby teplo unikalo nahoře a chladnější vzduch přicházel dole. Tím vzniká komínový efekt, který vzduch protahuje.
Plocha větracích otvorů by měla odpovídat zhruba 20 procentům plochy podlahy skleníku. Většina hobby skleníků má z výroby výrazně méně, proto se vyplatí větrací možnosti rozšířit.
Praktická opatření:
- Otevřít střešní okna i dveře brzy ráno, ne až dopoledne, kdy je uvnitř již horko
- Doplnit boční větrací klapky v dolní části, aby vznikl průvan odspodu nahoru
- Přidat automatický otvírač oken. Jde o jednoduchý píst naplněný voskem, který se teplem roztahuje a okno sám otevře bez elektřiny. Otevírá se zhruba mezi 15 a 25 stupni a je to nejlevnější způsob, jak skleník ochránit i ve dnech, kdy jste v práci.
Automatický otvírač řeší nejčastější scénář ztráty úrody. Ráno je chladno, okno je zavřené, přes den nikdo není doma a v poledne je uvnitř 45 stupňů. Vosková vzpěra za pár set korun tomu zabrání sama.
Stínění sníží příchozí teplo až o polovinu
Druhým nástrojem je stínění, které snižuje množství slunečního záření vstupujícího dovnitř. Stínění dokáže výrazně srazit teplotní špičky, aniž by rostliny připravilo o potřebné světlo.
Možnosti od nejlevnější:
- Stínicí nátěr (zastiňovací vápno). Bílá směs, kterou se na začátku léta přetře skleník zvenku. Odráží část záření a na podzim se smyje nebo setře. Nejlevnější varianta, ale méně přesná, protože stíní pořád, i za zataženo.
- Stínicí síť nebo tkanina. Prodává se v různých hustotách, obvykle od 30 do 70 procent zastínění. Zavěsí se zvenku nebo zevnitř. Zvenku je účinnější, protože teplo se zachytí dřív, než projde sklem. Pro rajčata a okurky se hodí spíš mírnější zastínění kolem 30 až 40 procent, aby rostliny neztratily světlo potřebné pro dozrávání.
- Stínicí rolety. Dražší, ale nastavitelné podle počasí.
Zásada je stínit vnější stranu, kde je to možné, a stínění na podzim postupně omezit a nakonec sundat, jakmile teploty klesnou a rostliny potřebují každý paprsek.
Kropení podlahy ochladí vzduch o několik stupňů
Třetí nástroj je takzvané kropení podlahy, anglicky damping down. Spočívá v tom, že se za horkého dne polije voda na podlahu a cestičky ve skleníku. Voda se odpařuje a odpařováním odebírá teplo, takže vzduch se ochladí. Zároveň stoupá vlhkost, což rostlinám v horku pomáhá, protože pomaleji ztrácejí vodu listy.
Podle údajů z pěstitelské praxe dokáže kropení podlahy srazit teplotu vzduchu o 4 až 6 stupňů. To je v kritických chvílích rozdíl mezi 38 a 32 stupni, tedy mezi zastavením a pokračováním tvorby plodů.
Zásady kropení:
- Kropí se podlaha a cestičky, ne listy rostlin na přímém slunci, aby nedošlo k připálení přes kapky
- Ideálně ráno a znovu v nejteplejší části dne
- Nejúčinnější je za bezvětří a plného slunce, kdy je odpar největší
- Zvýšená vlhkost navíc odrazuje sviluku chmelovou, která miluje suché horko
Kropení podlahy je zadarmo a funguje okamžitě. Je to nástroj, po kterém se sáhne ve chvíli, kdy teplota v poledne vyskočí a je potřeba rychle zasáhnout.
Deset minut denně, které skleník ochrání
Když se tři nástroje spojí, vznikne jednoduchá denní rutina pro horké dny.
- Ráno brzy otevřít střešní okna, dveře a boční klapky, dokud je uvnitř chladno.
- Dopoledne zkontrolovat teploměr umístěný ve výšce rostlin, ne u stropu ani u země.
- V nejteplejší části dne pokropit podlahu a cestičky vodou.
- Odpoledne kropení zopakovat v nejparnějších dnech, kdy jsou květy rajčat nejohroženější.
- Večer zavřít okna, ale až když vzduch venku vychladl, obvykle po šesté hodině. Kdo zavře brzy, uzavře do skleníku odpolední teplo na celou noc.
Kdo přes den nemůže být doma, pokryje dvě z těchto činností technikou. Automatický otvírač oken zajistí větrání a stínicí nátěr nebo síť sníží příchozí teplo bez zásahu. Právě tahle kombinace udrží skleník přežitelný pro lidi, kteří přes týden pracují.
Nezbytnou pomůckou je teploměr, ideálně takový, který ukáže denní maximum a minimum. Bez měření jde jen o odhad. S ním víte, jestli máte problém, a poznáte, jestli opatření zabírají.
Zavřený skleník se v létě rozpálí až na 45 až 50 stupňů, což je hluboko za hranicí, kterou rostliny snesou. Podle Royal Horticultural Society začíná poškození nad 27 stupni a od 35 stupňů se stává pyl rajčat neplodným, takže rostlina přestane nasazovat plody.
Nejčastější letní záhada, kdy rajče kvete, ale plody nenasazuje, má na svědomí právě teplo, ne nedostatek živin. Obrana stojí na třech nástrojích. Větrání je nejsilnější, ideálně střešní okna plus boční klapky a automatický otvírač za pár set korun, který otevře okno sám i ve vaší nepřítomnosti.
Stínění vnější sítí nebo nátěrem sníží příchozí teplo. Kropení podlahy vodou ochladí vzduch o 4 až 6 stupňů okamžitě. Celé to zabere kolem deseti minut denně a základní pomůckou je teploměr ve výšce rostlin, který ukáže, jestli skleník překračuje kritickou hranici.
