V plném košíku se snadno schová houba, po které končí lidé v nemocnici. Muchomůrka zelená přitom nedá o otravě vědět hned, ale až po hodinách, kdy už jed pracuje. Právě to zpoždění z ní dělá tak zákeřného zabijáka.
S houbařskou sezónou přichází každý rok i vlna otrav. Stačí, aby se mezi nasbíranými žampiony nebo holubinkami objevil jediný nesprávný kousek, a z radosti z úlovku je pobyt v nemocnici. Nejnebezpečnější houbou u nás je dlouhodobě muchomůrka zelená, kterou lze snadno zaměnit za jedlé druhy a jejíž otrava se navíc projeví se zpožděním. Než člověk pozná, že něco není v pořádku, jed už poškozuje játra a ledviny. Vyplatí se proto vědět, s čím se nejnebezpečnější houby pletou, jakým mýtům nevěřit a co dělat při podezření na otravu.
Nejnebezpečnější záměna je muchomůrka zelená
Jedna houba stojí za většinou nejzávažnějších otrav. Právě její podoba s běžnými jedlými druhy je zákeřná.
Podle Toxikologického informačního střediska je muchomůrka zelená naší nejnebezpečnější houbou a k vážné otravě může stačit i požití jediného kusu. Nejčastěji ji houbaři zamění za žampion, případně za některé holubinky nebo bedlu. Zásadní je průběh otravy:
- Příznaky přijdou se zpožděním. Zvracení, průjmy a bolesti břicha se objeví typicky až za sedm až třináct hodin po požití, kdy je jed už vstřebaný.
- Následuje poškození orgánů. Po dvou až třech dnech dochází k závažnému poškození jater a ledvin.
- Snadno se splete s jinou nemocí. Zpožděné potíže lidé zaměňují za střevní chřipku nebo zažívací problém a k lékaři jdou pozdě.
Že nejde o vzácnost, ukazují čísla. Podle Institutu klinické a experimentální medicíny skončilo kvůli otravě houbami loni v nemocnici více než 180 lidí a po několika letech zdravotníci zaznamenali i dvě úmrtí. Právě zpoždění příznaků je důvod, proč se otrava muchomůrkou zelenou tak podceňuje.
Mýty, kvůli kterým se lidé otráví
Kolem hub koluje řada lidových pouček, které mají prozradit, jestli je houba jedovatá. Spoléhat se na ně může být osudová chyba.
Nejnebezpečnější je představa, že jed z houby zmizí úpravou. Podle odborníků z Institutu klinické a experimentální medicíny se toxiny muchomůrky zelené nezničí zmražením, vařením ani usmažením a zůstávají stejně nebezpečné jako v čerstvé houbě, a to i po několika letech. Ani další rozšířené zkoušky nefungují:
- Vaření, smažení a mražení jed neodstraní. Toxiny jsou tepelně i mrazem stálé.
- Lidové testy jsou k ničemu. To, že stříbrná lžíce nezčerná, cibule nezhnědne nebo že houbu okusují slimáci a zvířata, o její jedlosti nevypovídá vůbec nic.
- Zlepšení stavu neznamená konec nebezpečí. U otravy muchomůrkou zelenou může přijít fáze zdánlivého zlepšení, přestože jed dál poškozuje orgány.
Jediné spolehlivé pravidlo zní, že do košíku patří jen houby, které bezpečně poznáte. U čehokoli nejistého je namístě houbu nesbírat nebo nejíst.
Co dělat při podezření na otravu
Když se po houbách objeví potíže, rozhoduje čas. Zpoždění příznaků znamená, že otálet se nevyplácí.
Podle Toxikologického informačního střediska, které funguje při Všeobecné fakultní nemocnici a 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, je při akutní otravě možné volat nonstop konzultační linku na číslech 224 919 293 nebo 224 915 402. Jak postupovat:
- Při potížích vyhledejte pomoc. Když se po konzumaci hub objeví zvracení, průjem nebo bolesti břicha, co nejdřív kontaktujte lékaře nebo volejte záchrannou službu na čísle 155.
- Uschovejte vzorek. Zbytky hub, jídla, případně i zvratky uložte, protože pomohou lékařům určit druh houby a zvolit léčbu.
- Poraďte se s toxikologickým střediskem. V méně akutních případech, například když neznámou houbu snědlo dítě bez příznaků, kontaktujte Toxikologické informační středisko.
- Nespoléhejte na zlepšení. I když se stav dočasně zlepší, u podezření na muchomůrku zelenou vždy vyhledejte lékařskou péči.
Toxikologické informační středisko také doporučuje mít doma v zásobě aktivní uhlí, hlavně v rodinách s malými dětmi. Zda a kdy ho podat, je ale vhodné konzultovat s odborníky, protože v některých případech není podání namístě.
Jak otravě předejít
Nejlepší otrava je ta, ke které vůbec nedojde. Prevence u hub stojí na jednom pravidle a několika návycích.
- Sbírejte jen bezpečně známé druhy. Co neznáte na sto procent, nechte v lese.
- Nespoléhejte na aplikace a obrázky. Určení podle fotky v telefonu je nespolehlivé a u jedovatých hub nebezpečné.
- Využijte mykologickou poradnu. Při nejistotě je lepší nechat úlovek zkontrolovat zkušeným houbařem nebo v houbařské poradně.
- I jedlé houby rychle zpracujte. Nevhodně a dlouho skladované houby se rychle kazí a mohou způsobit potíže i v případě, že jsou jedlé. Houby proto zpracujte co nejdřív a uchovávejte v chladu, protože i u ostatních potravin platí, že teplota rozhoduje o bezpečnosti, jak jsme rozebrali v článku o tom, jak správně nastavit lednici a proč na teplotě záleží.
Riziko otravy z jídla přitom nehrozí jen u hub. Skryté nebezpečí se může objevit i u domácího zavařování, o kterém jsme psali v článku o tom, proč u zavařování hrozí botulismus a jak se mu vyhnout.
Nejnebezpečnější houbou u nás je muchomůrka zelená, k jejíž vážné otravě stačí jediný kus a kterou houbaři nejčastěji zamění za žampion, holubinky nebo bedlu. Zákeřné je, že příznaky, tedy zvracení, průjem a bolesti břicha, přijdou se zpožděním sedm až třináct hodin po požití, kdy jed už poškozuje játra a ledviny, a snadno se spletou se střevní chřipkou. Jed se nezničí vařením, smažením ani mražením a lidové zkoušky se stříbrnou lžící nebo cibulí nefungují.
Při potížích po houbách je potřeba co nejdřív vyhledat lékaře nebo volat 155, uschovat vzorek houby i zvratků a poradit se s Toxikologickým informačním střediskem na nonstop lince. Nejlepší prevencí je sbírat jen bezpečně známé druhy a při jakékoli nejistotě houbu nejíst. Otrava houbami je vážná zdravotní záležitost, a pokud máte podezření na otravu u sebe nebo blízkých, neváhejte kontaktovat lékaře, záchrannou službu nebo toxikologické středisko.
