Vysadit na podzim mladé jabloně, hrušně nebo třešně a zahrnout jejich kmínky vysokou vrstvou listí, slámy či kůry v dobré víře, že jim poskytnete hřejivou peřinu proti mrazu, je jedna z nejčastějších pěstitelských chyb.
Konec října a začátek listopadu patří v českých zahradách tradiční výsadbě prostokořenných i kontejnerovaných ovocných dřevin. Zahrádkáři věnují spoustu energie vykopání prostorné jámy, zapravení vyzrálého kompostu i důkladné zálivce, na zimní zabezpečení kmene však často zapomínají. Podle metodických doporučení, která vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k ochraně ovocných výsadeb, přitom zimní škody způsobené volně žijící zvěří a drobnými hlodavci každoročně zlikvidují tisíce nově vysazených stromků bez možnosti jejich regenerace.
Pro hladové myši, hraboše a hryzce totiž přímo u kořenového krčku vybudujete dokonalý vyhřívaný hotel s neomezenou zásobou čerstvého lýka. Jakmile pak napadne první sníh a z polí přitáhnou zajíci a srnčí zvěř, nechráněný sad se během několika nocí promění v paseku oloupaných sucharů.
Proč mulč nesmí přiléhat těsně ke kůře
Mulčování organickým materiálem má v zahradě nezastupitelné místo, chrání kořenový bal před promrznutím a udržuje v zemi vláhu. Zásadní chyba však spočívá v jeho geometrii. Pokud hromadu štěpky, vyzrálého hnoje nebo shrabaného listí napěchujete přímo proti kůře stromku, způsobíte dvě pohromy najednou. Trvalé vlhko u báze kmene vede k zapaření mladé kůry, vzniku hniloby a otevření vstupní brány pro dřevokazné houby.
Druhým důsledkem je vytvoření bezpečného úkrytu pro hlodavce. Myši a hraboši se pod vrstvou mulče cítí chráněni před dravými ptáky a mrazivým větrem. Během zimy se prokoušou přímo k jemnému pletivu kořenového krčku a oloupou kůru po celém jeho obvodu. Tím dojde k takzvanému okroužkování kmínku, které přeruší floémové cévy vedoucí asimiláty z koruny ke kořenům. Stromek na jaře sice ještě vyraší ze starých zásob v pupenech, jakmile však v květnu udeří první teplé dny, bleskově zvadne a uschne.
Správné řešení je přitom velmi jednoduché. Mulčovací vrstvu rozprostřete v kruhu o poloměru padesát centimetrů kolem stromku, těsně u kmínku však ponechte volný prstenec o šířce patnáct až dvacet centimetrů. Půdu v této zóně pevně ušlapejte, případně ji obsypte vrstvou hrubého křemičitého štěrku, v němž myši odmítají hrabat.
Nejčastější pomůckou bývají plastové spirály nebo perforované tubusy z polyetylenu. Řada pěstitelů je pouze volně obtočí kolem kmene a nechá ležet na povrchu hlíny. Když pak napadne sněhová pokrývka, hryzci se podhrabou zmrzlou zeminou a spodní část kmínku těsně nad kořeny zlikvidují zevnitř chráničky. Chráničku je nutné vždy zapustit pět až deset centimetrů pod úroveň terénu a přihrnout hutnou zeminou.
Pozor si dejte také na výšku zábrany. Proti zajícům postačí pletivo vysoké osmdesát centimetrů, pokud však žijete v podhůří, musíte počítat s vysokou sněhovou nadílkou. Zajíci se na pevném sněhovém krunýři snadno zvednou a dosáhnou podstatně výše. V lokalitách s výskytem srnčí zvěře musí mechanická ochrana dosahovat minimálně sto padesáti centimetrů. Srnci totiž kůru nejen okusují, ale v předjaří si o pružné kmínky vytloukají nové parůžky, čímž mladý stromek doslova sedřou až na holé dřevo.
Co na to říká myslivecký zákon a náhrady škod
Mnoho poškozených majitelů po zimním nájezdu lesní zvěře okamžitě kontaktuje místní myslivecký spolek a dožaduje se finanční náhrady. Zákonná pravidla jsou však nekompromisní. Jak v oficiálních výkladech k prevenci škod upozorňuje Ministerstvo zemědělství České republiky, myslivci neodpovídají za veškeré ztráty automaticky.
Podle ustanovení § 52 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je vlastník pozemku povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škodám působeným zvěří. Přímo v navazujícím paragrafu 54 zákona o myslivosti je jednoznačně uvedeno, že škody zvěří se nehradí na neoplocených ovocných školkách, zahradách a sadech, stejně jako na jednotlivě rostoucích ovocných stromech, které nebyly chráněny účinnými zábranami. Bez řádného oplocení nebo individuální mechanické chráničky tedy žádné odškodnění nezískáte.
| Typ ohrožení stromku | Způsobené poškození | Nejúčinnější zimní ochrana |
|---|---|---|
| Hraboši a polní myši | Okus kořenového krčku pod sněhem | Zapuštění pletiva do země a odhrnutí mulče |
| Hryzec vodní | Kompletní ohlodání kořenů v hloubce | Výsadba do podzemního koše z králičího pletiva |
| Zajíc polní | Okusování kůry kmene a nízkých větví | Plastový tubus nebo pletivo do výšky 80 cm |
| Srnec obecný | Vytloukání parůžků a okus pupenů | Pevný opěrný kůl a pletivo do výšky 150 cm |
| Mrazové trhliny | Praskání kůry vlivem zimního slunce | Podzimní bílení vápenným mlékem nebo deska |
Kombinace pletiva, nátěrů a pevného kůlu
Ideální zimní ochrana vyžaduje komplexní přístup. Nejlepší službu odvede pozinkované šestihranné pletivo s drobnými oky kolem patnácti milimetrů, které stočíte do válce s průměrem zhruba dvacet centimetrů. Válec musí mít dostatečný odstup od kmínku, aby zvěř nemohla kůru olíznout přes oka pletiva. Konstrukci připevněte k pevnému dřevěnému kůlu, který stromek stabilizuje proti zimním větrům a zamezí vyvrácení mladých kořenů.
Na větších plochách se vyplatí zkombinovat mechanické pletivo s chemickými repelentními nátěry. Přípravky na bázi křemene nebo pachových složek vytvoří na kůře drsný povlak, který zvěři nechutná a odradí ji od dalšího okusování. Tyto nátěry aplikujte štětcem za suchého počasí při teplotách nad nulou, aby stačily před příchodem mrazů dokonale zaschnout.
Před zimou nezapomínejte ani na ochranu před prudkým sluncem. Rozpukanou kůru a mrazové desky spolehlivě odvrátí včasné podzimní bílení kmenů vápenným mlékem, které odráží sluneční paprsky a brání předčasnému probuzení pletiv v únoru. Celkovou kondici sadu podpoří také dalších pět podzimních prací na ovocných stromech, od odstranění suchých mumií až po úklid spadaného listí. Půl hodiny práce věnované zabezpečení výsadby v listopadu vám na jaře ušetří zklamání z uschlých stromků i zbytečné výdaje za nové sazenice.
