Magnet na nerezovém dřezu nemusí odhalit nekvalitní výrobek. Některé nerezové oceli jsou magnetické už svou strukturou, u jiných se přitažlivost zvýší při tváření. Lisovaná vana proto může reagovat jinak než odkapávač. Samotný magnet neověří jakost oceli ani její korozní odolnost.
Přiložíte magnet ke dřezu, on se přichytí a jednoduchá domácí poučka velí zpozornět. Pravý nerez přece magnet přitahovat nemá. Jenže právě tahle zkratka může vést k chybnému závěru. Dřez se při výrobě výrazně tvaruje a vlastnosti hotového kusu se mohou lišit od původního plochého plechu.
Proč může vana dřezu přitahovat magnet víc než odkapávač
Nerez není jediná ocel s jednotnými vlastnostmi. Záleží také na jejím vnitřním uspořádání, kterému se říká mikrostruktura. Austenitické nerezové oceli mají v plně austenitickém stavu velmi slabou magnetickou odezvu. Feritické a martenzitické nerezové oceli jsou naopak magnetické, jak popisuje výrobce speciálních slitin Carpenter Technology. Ani jedna skupina tím nepřestává být nerezem.
Svatomartinská husa nebyla jen slavnostní jídlo. Pro naše předky měla praktický význam
U některých austenitických ocelí může tváření za studena přeměnit část struktury na magnetický martenzit. Nejde jen o laboratorní zvláštnost. British Stainless Steel Association uvádí přímo příklad dřezu: plochý odkapávač vykazuje malou odezvu, zatímco lisovaná vana reaguje silněji, zejména v rozích, kde při tváření vznikl martenzit.

Rozdílná reakce dvou míst tedy sama nedokazuje, že výrobce poskládal dřez z poctivého a podřadného materiálu. Vysvětlení může spočívat v rozdílném namáhání téhož plechu při výrobě. Carpenter tento vliv popisuje například u oceli typu 304. Síla změny závisí na složení oceli i rozsahu tváření, takže nelze čekat stejný výsledek u každého dřezu.
Magnetická odezva není známka korozní odolnosti
Domácí pokus má ještě druhé omezení. Technický přehled Atlas Steels vysvětluje, že magnetická odezva vzniklá tvářením za studena sama o sobě neznamená zhoršení korozní odolnosti. Uvádí také silně magnetické duplexní a další nerezové oceli s vysokou odolností proti korozi. Žebříček „čím méně přitahuje, tím lepší nerez“ z toho sestavit nejde.
Praní na 30 a 40 stupňů může přispívat k zápachu pračky. Uvnitř se hromadí nečistoty a bakterie
Odolnost nerezu souvisí s tenkou ochrannou pasivní vrstvou na povrchu. Outokumpu mezi vlivy na korozi řadí chemické prostředí, teplotu, úpravu povrchu, konstrukci, znečištění i údržbu. Přitažený magnet tyto podmínky neprověří. Stejně tak z jeho nepřichycení nezjistíte, jak bude výrobek sloužit po letech používání.

Pokud vás kromě magnetu znepokojují hnědé skvrnky, řešíte další samostatnou otázku. Věnujeme se jí v článku o rezavých tečkách na nerezovém dřezu. Magnetická reakce a původ skvrny se nedají zaměnit za jeden společný důkaz špatného materiálu.
Jak vyhodnotit domácí pokus a co ověřit u výrobce
Z technických podkladů plyne pro domácí rozhodování jednoduché rozlišení. Každý výsledek říká něco o magnetické odezvě, ale žádný sám nevystaví dřezu vysvědčení:
- Magnet drží. Může jít o magnetický druh nerezu nebo o odezvu ovlivněnou zpracováním. Výsledek neurčuje přesnou jakost ani nedokazuje záměnu materiálu.
- Magnet nedrží. Zjistili jste jen to, že se při tomto pokusu nepřichytil. Není to potvrzení vyšší kvality ani záruka odolnosti proti korozi.
- Magnet reaguje jen někde. Rozdíl mezi vanou a odkapávačem může odpovídat tváření. Bez dalších podkladů z něj nelze určit, zda jsou části z různých ocelí.
Podobné meze má magnet i v jiné kuchyňské situaci. V článku o hrnci, který indukce nerozpozná, přestože na něm magnet drží, rozhoduje také velikost a uspořádání dna. Pokaždé je potřeba vědět, jakou vlastnost vlastně zkoušíte.
Máte-li pochybnost o zakoupeném dřezu, najděte přesné označení modelu a údaj o materiálu v jeho technickém listu. Výrobci nebo prodejci popište, kde magnet reaguje, a požádejte o vysvětlení pro daný model a deklarovanou ocel. Případné poškození zdokumentujte zvlášť. Konkrétní údaj o výrobku a konkrétní problém jsou pro další posouzení užitečnější než samotné „magnet se přichytil“.