Domů Rady a tipyKaždý pátý český řidič v létě dojíždí zimní pneumatiky. Rozpálený asfalt jim prodlouží brzdnou dráhu a do zimy směs ztvrdne

Každý pátý český řidič v létě dojíždí zimní pneumatiky. Rozpálený asfalt jim prodlouží brzdnou dráhu a do zimy směs ztvrdne

od Romana Krátká
Detail běhounu zimní pneumatiky s jemnými lamelami, vyšším zimním indikátorem opotřebení v levé drážce a nízkým letním můstkem v pravé drážce
Doba čtení: 7 minut

Nechat na jaře na autě zimní pneumatiky se vzorkem kolem čtyř milimetrů a přes léto je dojezdit vypadá jako snadná úspora za pneuservis. Podle průzkumu společnosti Continental takto v teplých měsících jezdí zhruba pětina českých řidičů. Jenže měkká zimní směs na horkém asfaltu prodlužuje brzdnou dráhu o pět až šestnáct metrů, zvyšuje spotřebu paliva a po letním přehřátí ztvrdne tak, že při prvních podzimních mrazících na mokru i sněhu selhává.

V dubnu se u pneuservisů tvoří dlouhé fronty a řidič v garáži zjistí, že jeho zimní sadě zbývají necelé čtyři milimetry vzorku. Na další plnohodnotnou zimu už takové obutí nestačí, vyhodit zdánlivě zachovalé pláště je mu ale líto. Nabízí se typické české řešení: nechat zimní kola na autě přes celé léto, ušetřit za jarní přezutí a novou sadu koupit až někdy před zimou. Podle průzkumu společnosti Continental Barum mezi tisíci českými motoristy jezdí na zimních pneumatikách během letní sezony celých 21 procent řidičů.

Problém má dvě části, které na sebe přímo navazují. První přichází v červenci a srpnu, kdy se měkká zimní guma na rozpálené dálnici přehřívá, žvýká v zatáčkách a při nouzovém brzdění potřebuje o celé délky auta více místa. Druhá past sklapne v říjnu a listopadu. Protože jsou na kolech pořád pláště se symbolem sněhové vločky, řidiči z pohodlnosti nebo kvůli plným servisům nákup nových pneumatik odkládají a vyjíždějí do ranních mrazíků na gumě, kterou letní vedro nevratně zničilo.

Dvojí zákonný metr vytváří lákavou mezeru mezi čtyřmi a 1,6 milimetru

Za masovým rozšířením tohoto zvyku stojí rozdíl mezi zimními a letními technickými předpisy. Podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích musejí mít osobní auta do 3,5 tuny v období od 1. listopadu do 31. března na všech kolech zimní pneumatiky s hloubkou dezénu nejméně 4 milimetry, pokud je na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně lze takové podmínky během jízdy předpokládat. Jak snadno stav drážek ověřit bez posuvného měřítka, popisuje návod, jak funguje pravidlo čtyř čtyřek a kontrola hloubky dezénu padesátikorunou.

Jakmile ale skončí březen a pominou zimní podmínky, přepne se pohled zákona na obecné technické minimum. Podle vyhlášky č. 153/2023 Sb. o technických podmínkách provozu vozidel totiž osobnímu automobilu mimo zimní povinnost stačí hloubka hlavních dezénových drážek 1,6 milimetru, kterou v běhounu hlídají nižší kontrolní můstky TWI. Žádný český předpis přitom jízdu na zimních pneumatikách v červenci nezakazuje.

Detail částečně opotřebeného běhounu pneumatiky s obvodovými drážkami a mělkými zářezy v blocích
TireZoo from United States / Wikimedia / CC BY 2.0
Částečně sjetý vzorek s mělkými zářezy ztrácí na rozpáleném letním asfaltu přilnavost a pod hranicí tří milimetrů hůře odvádí vodu při prudkém dešti.

Právě zbytkových 2,4 milimetru gumy mezi zimní čtyřmilimetrovou hranicí a letním minimem 1,6 milimetru působí jako bezplatný kilometrový bonus. Řidič má pocit, že v létě legálně spotřebuje gumu, kterou by jinak musel na jaře odepsat. Fyzika pryžových směsí však na teplém asfaltu funguje úplně jinak než paragrafy.

Na rozpáleném asfaltu se měkké lamely žvýkají a brzdná dráha roste až o 16 metrů

Zimní pneumatika obsahuje vysoký podíl siliky a změkčovadel, aby guma neztuhla ani v hlubokých mrazech. Její běhoun je navíc rozřezaný stovkami jemných klikatých zářezů, takzvaných lamel, které se při záběru na sněhu otevírají a zakusují do podkladu. Když se ale v létě tmavý asfalt na slunci rozpálí na 40 až 50 stupňů Celsia, měkká směs změkne nad únosnou mez a vysoké prořezané bloky se začnou pod váhou vozu bortit.

Přesná čísla přinesl srovnávací test německého autoklubu ADAC, který prověřil tři modely zimních pneumatik s různou zbytkovou hloubkou vzorku proti běžné letní pneumatice při teplotách od jarních 10 až 13 stupňů do letních 35 stupňů Celsia. Při prudkém brzdění na suchu z rychlosti 100 km/h zastavilo auto na zimních pneumatikách v nejhorším scénáři až o 16 metrů dál než vůz na letním obutí. V místě, kde už auto na letních pláštích bezpečně stálo, se vůz na zimních gumách stále řítil zbytkovou rychlostí kolem 37 km/h.

Ani částečně ojetý vzorek, u kterého se nižší lamely kroutí o něco méně než u nového pláště, ztrátu přilnavosti nesmaže. U zimních pneumatik sjetých na typické 4 milimetry naměřil ADAC na suché letní vozovce ze stovky stále o 5 metrů delší brzdnou dráhu než u letního pláště. To je více než celá délka běžného rodinného kombíku. S rostoucí teplotou a naloženým kufrem při cestě na dovolenou navíc auto v táhlých zatáčkách a na dálničních sjezdech plave a na povely volantu reaguje opožděně. Jakmile se pak vzorek v létě sjede pod 3 milimetry, prudce narůstá i riziko podélného a příčného aquaplaningu v prudkých letních bouřkách.

Ušetřená tisícovka za jarní pneuservis zmizí v nádrži dřív než vzorek na běhounu

Hlavním argumentem pro letní dojíždění bývá úspora peněz. Vynecháním jarní návštěvy pneuservisu řidič skutečně jednorázově ušetří přibližně 800 až 1 200 korun za přezutí a vyvážení čtyř kol. Jenže měkká zimní směs klade při vysokých teplotách a neustálé deformaci lamel citelně vyšší valivý odpor a zároveň se na horkém hrubém asfaltu obrušuje mnohem rychleji než v zimě.

Spočítejme si modelový příklad běžného osobního auta, které od dubna do října najede 7 000 kilometrů. Pokud přehřátá zimní sada s vyšším valivým odporem zvedne průměrnou spotřebu paliva o střízlivých 0,3 až 0,5 litru na 100 kilometrů, spálí motor za letní sezonu o 21 až 35 litrů benzinu nebo nafty navíc. Při ceně 36 korun za litr tak řidič nechá u čerpací stanice zbytečných 756 až 1 260 korun. Celá domnělá úspora za jarní pneuservis se tím vymaže na stojanu čerpací stanice.

Dvojice částečně opotřebených letních pneumatik s hladkými obvodovými žebry a viditelnými kontrolními můstky v drážkách
Trubble / Wikimedia / CC BY-SA 2.0
Letní pneumatiky mají tuhé obvodové bloky bez drobných zářezů, takže si i při letních teplotách kolem 35 stupňů drží pevnou stopu v zatáčkách a kratší brzdnou dráhu.

Ještě horší je bilance ve chvíli, kdy řidič nechá na jaře na autě zimní sadu se vzorkem kolem 4,5 až 5 milimetrů. Takové pláště by v chladném počasí bez potíží odsloužily další podzim a mírnější zimu ve městě, na rozpáleném letním asfaltu však svůj použitelný vzorek ztratí během několika tisíc kilometrů.

Proč je zimní guma po létě na podzim nebezpečná a jaká hrozí pokuta

Největší riziko přichází na přelomu října a listopadu. Po několika měsících letního provozu má dojížděná zimní pneumatika za sebou desítky hodin tepelného namáhání, při kterém z pryže vyprchávají změkčující složky. Běhoun takzvaně ztvrdne a ztratí pružnost. Současně jsou jemné zimní lamely, které jsou obvykle prořezané jen do části hloubky dezénu, z velké části sjeté nebo zaoblené.

Když pak přijdou podzimní mlhy, mokré listí a první ranní námrazy, mnoho řidičů výměnu dál odkládá. Uklidňuje je pohled na bočnici, kde stále vidí označení M+S a alpský symbol sněhové vločky v horském štítu. Jenže ztvrdlá zimní směs se sjetými lamelami a vzorkem kolem dvou až tří milimetrů klouže na studeném mokru i první břečce hůř než zachovalá letní pneumatika. A jakmile po 1. listopadu napadne sníh, objeví se náledí nebo vůz vjede do úseku se značkou Zimní výbava, mění se dojížděná zimní pneumatika s dezénem pod 4 milimetry v přestupek. O tom, jak přesně zákon posuzuje počasí a proč u nehody nestačí výmluva na kalendář, pojednává přehled o tom, kdy jsou od 1. listopadu povinné zimní pneumatiky a jak na obutí hledí pojišťovny.

Při silniční kontrole za zimních podmínek hledí policie na zimní plášť se vzorkem například 2,5 milimetru úplně stejně, jako by řidič vyjel na letních gumách. Podle § 125c zákona č. 361/2000 Sb. za porušení zimní povinnosti hrozí příkazem na místě pokuta do 1 500 korun a ve správním řízení 2 000 až 5 000 korun. Pokud navíc řidič v létě nebo na podzim sjede běhoun až pod celoroční technické minimum 1,6 milimetru, jde už o technickou nezpůsobilost vozidla kvůli nebezpečné závadě se sankcí 2 500 až 3 500 korun na místě a až 10 000 korun ve správním řízení. Ještě dražší bývá případná nehoda na sněhu či námraze, při níž pojišťovna zjistí vzorek pod zákonnými čtyřmi milimetry a kvůli příčinné souvislosti s delší brzdnou dráhou zkrátí pojistné plnění.

Co udělat se starší zimní sadou podle toho, kolik milimetrů vzorku jí zbývá

Místo plošného dojíždění přes léto se vyplatí rozhodnout podle skutečné hloubky hlavních drážek a ročního nájezdu. Následující přehled shrnuje bezpečný postup pro čtyři typické stavy zimních plášťů:

Hloubka dezénu zimní pneuStav pláště a chování na silniciDoporučený postup pro řidiče
5,0 mm a vícePlnohodnotná zimní funkčnost lamel; v letním horku se však vysoký vzorek nejvíce žvýká a prodlužuje brzdnou dráhu až o 16 metrů.Na jaře včas přezout na letní sadu a zimní pláště uskladnit v chladu a temnu na další zimu.
3,8 až 4,5 mmHraniční vzorek pro další zimu; v horkém červenci a srpnu zbytečně zvedá spotřebu a na podzim už pod 4 mm nesplní zimní zákonný limit.Sadu lze krátce dojet v chladnějším přechodném období (duben a květen mimo letní vedra a dálniční rychlosti), poté přezout na letní a na podzim pořídit nové zimní obutí.
2,0 až 3,5 mmSjeté zimní lamely, pod hranicí 3 mm prudký nárůst rizika aquaplaningu v dešti; v zimních podmínkách od 1. listopadu nelegální.Pláště už nenechávat na autě na léto a rozhodně s nimi nevyjíždět do podzimních plískanic. Sadu rovnou odepsat a odevzdat k bezplatné zpětné recyklaci.
Pod 2,0 mm (blízko TWI 1,6 mm)Kritická ztráta odvodu vody na mokru; při poklesu pod 1,6 mm je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu v jakémkoli ročním období.Okamžitě vyměnit bez ohledu na kalendář; další jízda hrozí smykem na mokru i vysokou pokutou.

Pokud vás sezonní přezouvání dvakrát ročně obtěžuje, máte nízký roční nájezd do deseti tisíc kilometrů a jezdíte převážně po městě nebo v nížinách mimo horské průsmyky, nedojíždějte v létě staré zimní pláště. Mnohem bezpečnějším a levnějším řešením je přechod na kvalitní celoroční pneumatiky s alpským symbolem sněhové vločky v horském štítu (3PMSF), které dnes podle průzkumu Continental volí už 14 procent českých řidičů. Jejich směs i dezén jsou navržené tak, aby zvládly letní teploty kolem 35 stupňů bez nebezpečného žvýkání bloků a zároveň splnily zákonný limit v zimě. Aby vám vydržely rovnoměrně sjeté po celou životnost, stačí jim dopřát občasnou kontrolu geometrie a vědět, jak u celoročních pneumatik správně prohazovat kola mezi nápravami.

Při podzimní kontrole auta se proto nespoléhejte jen na to, že máte na bočnici vyraženou vločku z loňska. Změřte skutečnou hloubku drážek v celé šíři běhounu, a pokud máte na autě zimní sadu, která zažila letní dovolenou a dálniční vedra, vyměňte ji dřív, než první ranní námraza prověří ztvrdlou gumu v praxi.

Mohlo by se vám líbit