České mléko, česká výroba, ale ne nutně české jahody. Označení „Česká potravina“ má několik různých pravidel: někde vyžaduje stoprocentní tuzemský původ, jinde stačí nejméně 75 % českých složek podle hmotnosti. A pro vyjmenované čokolády či kávy existuje ještě zvláštní výjimka.
Když chcete nákupem podpořit české zemědělce, nápis na obalu může rozhodnout, kterou skleničku vložíte do košíku. Jenže stejná slova mají u krabice mléka a ovocného jogurtu různý dosah. U části zpracovaných potravin smějí některé suroviny pocházet ze zahraničí, aniž by výrobek o označení přišel.
Nejde přitom o počet položek ve složení. Rozhoduje hmotnost surovin při výrobě a také kategorie výrobku. Pravidla se proto vyplatí číst ve třech skupinách.
Mléko a nezpracované potraviny: tady platí 100 %
U nezpracovaných potravin, mléka a vinařských produktů musí všechny složky pocházet z České republiky. Na českém území musí proběhnout i příslušné fáze prvovýroby a výroby; u masa to zahrnuje narození, chov i porážku zvířete. Tyto podmínky shrnuje Ministerstvo zemědělství v pravidlech označení Česká potravina.
Konkrétním příkladem obyčejného mléka je Jihočeské mléko trvanlivé polotučné 1,5 %, balení 1 litr od Madety. Výrobce uvádí jihočeské mléko a ve složení pouze mléko. Pokud kupujete mléko s označením Česká potravina, hranice 75 % se na ně nepoužije. Pro tuto skupinu je požadavek přísnější.
Překvapit může mouka. V běžné řeči ji vnímáme jako výsledek zpracování obilí, pro uvedené pravidlo však patří mezi nezpracované potraviny. Nestačí tedy, že cizozemské zrno rozemlel český mlýn.
Potravinářská inspekce řešila příklad pohankové mouky, u které obal uváděl výrobu v Česku a původ zrna v Polsku. Regálová etiketa s českou vlajkou ve tvaru srdce a sloganem „Z lásky k Česku“ podle inspekce nevhodně naznačovala český původ. Právě původ zrna je u takového nákupu rozhodující.
U ovocného jogurtu se český podíl počítá podle hmotnosti
U dalších potravin, například ovocného jogurtu, může označení Česká potravina stát na jiném pravidle: české složky tvoří alespoň 75 % hmotnosti všech započítávaných složek a výroba proběhne v Česku. Zbytek, tedy nejvýše 25 %, může být zahraniční. Přidaná voda se do celkové hmotnosti pro tento výpočet nezapočítává.
Podíl se stanovuje v okamžiku použití složek při výrobě. Nelze jej automaticky převést na „čtvrtinu hotového kelímku“, ani požadovat, aby každá jednotlivá surovina byla alespoň ze tří čtvrtin česká. Český původ se posuzuje za výrobek jako celek podle daného hmotnostního pravidla. Přesné znění obsahuje § 9b v příručce MZe pro potravinářské podniky z roku 2026, na straně 17.
V praxi to znamená, že mléčný základ může zajistit velkou část českého podílu, zatímco ovoce či jiná menší složka může pocházet odjinud. Označení samo neříká, která z menších ingrediencí je tuzemská.
Dva jahodové jogurty: české mléko neprozradí původ ovoce
Na kartě AGRO-LA Jogurt jahoda 200 g v nabídce Tesco je mezi vlastnostmi uvedeno označení Česká potravina a mléko z jihočeských farem. Pro podrobnější srovnání jsme použili dvě konkrétní 200gramové varianty z e-shopu výrobce. U obou AGROLA uvádí plnotučné mléko z českých farem. Země, kde byly vypěstovány jahody, však v jejich zveřejněném složení uvedena není.
Z údajů výrobce jsme přepočítali podíl samotných jahod. Třicet procent uvedených uvnitř závorky se vztahuje k ovocné složce, nikoli k celému jogurtu.
| Výrobek a balení | Ovocná složka v jogurtu | Jahody v ovocné složce | Vypočtený podíl jahod v jogurtu |
|---|---|---|---|
| Agrola jogurt z jižních Čech jahoda – sklo, 200 g EAN 8594004770158 | 13,5 % | 30 % | 4,05 %; přibližně 8,1 g v balení |
| Rodinný jogurt z jižních Čech jahoda – sklo, 200 g EAN 8594004770691 | 12 % | 30 % | 3,6 %; přibližně 7,2 g v balení |
Výpočet je jednoduchý: u první varianty 13,5 % × 30 % = 4,05 %, u druhé 12 % × 30 % = 3,6 %. Ve stejném 200gramovém balení tak podle deklarovaných údajů vychází rozdíl přibližně 0,9 gramu jahod. Jde o přepočet zveřejněného složení, nikoli laboratorní měření.
Pro nákup podle původu je důležitější jiný výsledek srovnání: oba popisy odpovídají na otázku, odkud je plnotučné mléko, a dovolují spočítat množství jahod. Na otázku, odkud jsou jahody, neodpovídají. Ani jedna karta tedy sama neumožňuje vybrat variantu s prokazatelně českým ovocem.
Z těchto procent také nelze vypočítat zákonný český podíl celého jogurtu. K tomu bychom potřebovali původ a hmotnost všech započítávaných složek. Chcete-li podpořit konkrétně české pěstitele jahod, hledejte výslovný údaj o původu ovoce nebo se na něj zeptejte výrobce. Při nákupu porovnejte internetovou kartu se složením na skutečném balení.
Čokoláda a káva mají zvláštní výjimku
Hranice 75 % není univerzálním pravidlem ani pro všechny zpracované potraviny. Vyhláška č. 204/2021 Sb. vyjmenovává další skupinu, u které lze označení použít, pokud výroba proběhla v České republice.
Patří sem například hořká, mléčná a bílá čokoláda, čokoládové bonbony, pražená káva včetně bezkofeinové, instantní káva a kávovina. Výjimka se vztahuje také na extrudované a pufované výrobky z rýže. U těchto vyjmenovaných kategorií tedy nelze z označení Česká potravina vyvodit alespoň 75 % českých surovin.
Rozdíl mezi místem výroby a původem surovin dobře ukazuje čokoláda Orion. Značka uvádí výrobu v závodě Zora v Olomouci a suroviny převážně od tuzemských dodavatelů. Tuzemský dodavatel však není totéž co tuzemský pěstitel suroviny. Při hledání původu kakaa proto potřebujete údaj o kakau; informace o olomoucké továrně řeší jinou otázku.
„Vyrobeno v ČR“ popisuje výrobu, ne český původ všeho uvnitř
Vedle označení Česká potravina můžete narazit na nápis „Vyrobeno v České republice“. Ten sděluje, kde proběhla výroba, a sám nestanovuje minimální český podíl surovin. Pouhé zabalení dovezené potraviny se za výrobu pro toto pravidlo nepovažuje, jak vysvětluje také výše uvedené stanovisko potravinářské inspekce.
Další informaci může nabídnout údaj o původu hlavní, právně řečeno primární složky. Jestliže je u potraviny uveden původ a primární složka pochází odjinud, podle vysvětlení SZPI k primární složce se uvádí také její původ, případně informace, že se oba původy liší. Není to však seznam zemí původu každé ingredience.
Před vložením do košíku si položte tři otázky
Nejdřív zjistěte, co přesně na výrobku stojí: Česká potravina, Vyrobeno v ČR, nebo pouze adresa české firmy? Potom určete skupinu potraviny. A nakonec si ujasněte, kterou surovinu chcete nakoupit z českého zdroje.
U obyčejného mléka s označením Česká potravina vám pomůže stoprocentní pravidlo. U ovocného jogurtu hledejte i samostatný údaj o ovoci. U čokolády či kávy počítejte s výjimkou pro českou výrobu.
U některých dalších nákupů je odpověď přímo na jiném místě. U vajec čtěte kód na skořápce; český původ označuje CZ. U ovoce hledejte výslovnou zemi původu, protože PLU číslo na nálepce původ neurčuje.
Pokud vám záleží právě na jahodách nebo obilí, ptejte se na jahody nebo obilí. Konkrétní odpověď o surovině vám při takovém nákupu poslouží lépe než obecný příběh značky.
