USB-C kabel s označením 240 W může výborně posloužit k nabíjení, ale při kopírování velké složky fotografií vás nechat čekat. Nabíjecí výkon totiž neříká, jak rychle kabel přenáší data. Rozdíl dobře ukazují dva konkrétní výrobky: jeden zvládá více wattů, druhý výrazně vyšší datovou rychlost.
Představte si běžnou situaci. Chcete přesunout videa z telefonu do počítače, sáhnete po kabelu od nabíječky a spustíte kopírování. Konektory pasují, telefon se připojí, jen ukazatel průběhu postupuje mnohem pomaleji, než jste čekali.
Nemusí být rozbitý mobil ani počítač. USB-C označuje provedení konektoru, nikoli jednu zaručenou rychlost pro všechny kabely. Pod podobným obalem se mohou skrývat různé schopnosti. A vysoký nabíjecí výkon není důkazem, že jste sáhli po kabelu vhodném pro rychlé zálohování.
Kabel pro 240 wattů může mít jen USB 2
Názorný příklad najdete přímo u Applu. Jeho dvoumetrový 240W nabíjecí kabel USB-C má opletený povrch, stejné konektory na obou koncích a podporuje nabíjení výkonem až 240 wattů. Výrobce však ve stejném popisu uvádí přenos dat rychlostí USB 2. To znamená teoretické maximum 480 megabitů za sekundu.
Vedle něj můžeme postavit metrový kabel Belkin F2CU052. Ten podle výrobce podporuje napájení do 100 wattů, ale data dokáže přenášet rychlostí až 10 gigabitů za sekundu.
| Konkrétní kabel | Maximální podporovaný nabíjecí výkon | Deklarovaná datová rychlost |
|---|---|---|
| Apple 240W USB-C Charge Cable, 2 m | 240 W | USB 2, až 480 Mb/s |
| Belkin F2CU052, 1 m | 100 W | Až 10 Gb/s |
Porovnání vychází ze zveřejněných parametrů, nikoli z vlastního měření. Ukazuje ale podstatnou věc: kabel s nižším nabíjecím výkonem může mít výrazně rychlejší datové spojení. Z čísla před písmenem W to nepoznáte.
U nabíjecího kabelu přitom nejde automaticky o vadu. Jestli ho používáte hlavně mezi adaptérem a notebookem, rychlost kopírování pro vás nemusí být důležitá. Pro připojení externího disku už ovšem vybíráte podle jiného parametru.

U dvaceti gigabajtů je rozdíl dobře vidět
Pro představu si vezměme modelovou složku s 20 GB videí. Počítejme s desetinnými jednotkami, tedy s 20 miliardami bajtů. Protože jeden bajt obsahuje osm bitů, potřebujeme přenést 160 miliard bitů.
Při rychlosti 480 Mb/s vychází samotné vydělení objemu dat rychlostí přibližně na 333 sekund, tedy 5 minut a 33 sekund. Při 10 Gb/s by stejný zjednodušený výpočet dal 16 sekund.
To nejsou časy, které slibujeme při skutečném kopírování. Jde o teoretické dolní meze bez režie přenosu a bez omezení telefonu, počítače nebo úložiště. Reálné čekání bude delší. Výpočet pouze názorně ukazuje, proč je při přesunu velkých souborů podstatnější údaj Mb/s či Gb/s než počet wattů na obalu.
Stejně tak z něj nelze vyvodit, že výměnou kabelu zrychlíte každý přenos dvacetkrát. Kabel může být překážkou, ale nemusí být jedinou.
Rychlejší kabel nepřekoná pomalý port
Než koupíte náhradu, podívejte se do specifikací telefonu a počítače. Potřebnou rychlost musí podporovat celá sestava. Microsoft při řešení problémů s USB-C upozorňuje právě na rozdílné možnosti zařízení, portů, kabelů a připojených dokovacích stanic.
Z toho plyne jednoduché pravidlo: pokud telefon podporuje pouze USB 2, kabel s označením 10 Gb/s z něj rychlejší zařízení neudělá. A když rychlý externí disk zapojíte přes pomalý rozbočovač, samotná výměna kabelu také nemusí stačit.
Při ověřování proto začněte přímým připojením do odpovídajícího portu počítače, bez dokovací stanice či rozbočovače. Použijte kabel s doloženou datovou rychlostí, ideálně ten, který výrobce dodal k danému zařízení. Tak omezíte počet míst, kde se přenos může brzdit.
Podobné rozlišení platí i u monitoru. To, že USB-C kabel nabíjí notebook, ještě nezaručuje přenos obrazu. Pro běžné připojení přes DisplayPort Alt Mode potřebujete odpovídající podporu na straně počítače, monitoru i kabelu.
Na obalu hledejte rychlost, ne jen watty
Pro přenos souborů hledejte ve specifikaci konkrétní hodnotu, například 480 Mb/s, 5 Gb/s nebo 10 Gb/s. Samotné označení „USB-C nabíjecí kabel“ je pro tento účel málo vypovídající.
Pomoci mohou také certifikační loga. V pokynech organizace USB-IF ke značení kabelů jsou nabíjecí výkon a datová rychlost oddělené údaje. U kabelů USB 2 může logo uvádět pouze 60 W nebo 240 W, aniž by vedle bylo vypsáno 480 Mb/s. Ani výrazné číslo 240 W tedy samo o sobě rychlé datové spojení nepotvrzuje.

Watty navíc nezaručují, jakým výkonem se bude konkrétní telefon skutečně nabíjet. Záleží i na adaptéru, zařízení a jejich vzájemné podpoře nabíjení. Podobnou záměnu různých údajů jsme rozebrali u kapacity powerbanky a skutečného počtu nabití telefonu. Velké číslo na obalu zkrátka popisuje jen jednu vlastnost výrobku.
A pokud se vleče samotné nabíjení, ne kopírování, může být příčina úplně jinde. Apple například popisuje automatické zpomalení či pozastavení nabíjení při nevhodné teplotě. Praktické situace najdete v našem článku o přehřátém mobilu v autě. Silnější kabel takový problém nevyřeší.
Před dalším zálohováním tedy nemusíte rovnou měnit telefon. Nejprve zjistěte, jakou datovou rychlost zvládá kabel, který právě držíte v ruce. Až budete mít ověřeno, který se hodí k disku a který hlavně k nabíječce, můžete si je označit malým štítkem. Při příštím hledání v šuplíku už nebudete vybírat jen podle toho, který má správnou koncovku.