Tažní ptáci odlétají na podzim do teplejších krajů hlavně za potravou, které jim tu s příchodem zimy ubývá, a na jaře se vracejí hnízdit. Kdy vyrazit, jim napovídá hlavně zkracující se délka dne. Někteří ptáci ale zůstávají u nás celou zimu a přečkají ji na krmítku.
Na podzim mizí z oblohy vlaštovky, slétají se hejna špačků a nad krajinou táhnou husy a jeřábi na jih. Není to náhoda ani vrtoch, ale promyšlená strategie přežití. Ptáci neodlétají ani tak před chladem, který by řada z nich zvládla, jako spíš za potravou, které jim tu v zimě zoufale ubývá. A že je čas vyrazit, jim napoví hlavně zkracující se den. Přitom ne všichni ptáci odlétají, někteří u nás zůstávají celou zimu. Vyplatí se vědět, proč ptáci táhnou, kam letí a jak se orientují a kteří druhy zůstávají a jak jim pomoct.
Proč ptáci táhnou
Hlavní důvod tahu není zima, ale prázdný stůl. Chlad totiž ptáci snesou lépe než nedostatek potravy.
Většina našich tažných ptáků se živí hmyzem a drobnými živočichy, kterých v zimě prudce ubývá, takže musí odletět tam, kde potrava je. Podle Královské společnosti pro ochranu ptáků spouští migraci vnější podněty, hlavně postupně se zkracující délka dne na sklonku léta, která v těle ptáků vyvolá hormonální změny a s nimi i neklid a nutkání vydat se na cestu. K tomu je dobré vědět:
- Táhnou za potravou, ne před zimou. Řada ptáků chlad zvládne, ale bez hmyzu a semen by v zimě neměla co jíst.
- Spouštěčem je délka dne. Zkracující se den je stejný podnět, který stojí i za podzimním zbarvením listí, jak jsme rozebrali v článku o tom, proč listí na podzim mění barvu a padá.
- Na jaře se vracejí kvůli mláďatům. Podle České společnosti ornitologické se ptáci vracejí proto, že tu mají lepší podmínky pro vyvedení mláďat, tedy více hmyzu, méně predátorů a více denního světla.
Před odletem si ptáci vytvoří tukové zásoby na vyčerpávající cestu, u některých druhů se hmotnost těla zvýší i o desítky procent.
Kam letí a jak se orientují
Cesty ptáků nejsou náhodné a vedou přes celé kontinenty. A přestože letí tisíce kilometrů, spolehlivě trefí cíl.
Podle České společnosti ornitologické zdolávají nejdelší vzdálenosti kolem deseti tisíc kilometrů z našich druhů čápi, vlaštovky a rorýsi, kteří létají do střední a jižní Afriky, přičemž se při tahu orientují podle polohy hvězd a slunce a za zhoršených světelných podmínek i podle magnetického pole Země. Jak tah probíhá:
- Míří do Středomoří a Afriky. Naši ptáci táhnou do jižní Evropy, k severní Africe a řada druhů až za Saharu.
- Vrchol tahu je září a říjen. V tomto období se nad naším územím může v jediné noci přesunout i několik milionů ptáků.
- Orientují se podle přírody. Vodítkem jsou slunce, hvězdy, magnetické pole Země i krajinné body jako řeky a pohoří.
- Letí v úsporných formacích. Husy a jeřábi táhnou ve tvaru písmene V, kdy zadní ptáci využívají proudění od předních a šetří energii.
Zajímavé je, že mnozí mladí ptáci zvládnou cestu i napoprvé sami, zatímco třeba u hus a jeřábů se mláďata učí trasu od rodičů.
Kteří ptáci zůstávají a jak jim pomoct
Ne všichni ptáci odlétají. Část jich u nás přezimuje a právě jim můžeme přes zimu pomoct.
U nás zůstávají takzvaní stálí ptáci, kteří si dokážou najít potravu i v zimě, například sýkory, vrabci, straky nebo zčásti kosi. Právě je můžeme v mrazech přikrmovat, o čemž jsme psali v článku o tom, jak a čím přes zimu přikrmovat ptáky. Tažným ptákům zase pomůže, když jim cestu neztížíme:
- Zhasínejte zbytečná světla. Silné noční osvětlení dezorientuje ptáky, kteří se řídí hvězdami, a zvyšuje riziko nárazu do budov.
- Ošetřete velká skleněná okna. Prosklené plochy jsou pro ptáky neviditelné, pomůže polepení nebo vzory na skle.
- Nechte na zahradě divoký kout. Křoví, semeníky a klid poskytnou ptákům potravu i úkryt při zastávce na cestě.
Podzimní tah je tak nejen krásné divadlo, ale i náročná a nebezpečná cesta, na které ptákům rozhodne o přežití i drobná lidská ohleduplnost.
Ptáci na podzim táhnou na jih hlavně za potravou, protože chlad by řada z nich zvládla, ale hmyzu a semen v zimě prudce ubývá. Signálem k odletu je zejména zkracující se délka dne, která v ptácích vyvolá neklid, a před cestou si vytvoří tukové zásoby. Na jaře se vracejí, protože tu mají lepší podmínky pro vyvedení mláďat.
Nejdelší vzdálenosti kolem deseti tisíc kilometrů zdolávají čápi, vlaštovky a rorýsi mířící do Afriky, přičemž vrchol tahu nad naším územím připadá na září a říjen. Orientují se podle slunce, hvězd, magnetického pole a krajinných bodů a husy a jeřábi táhnou v úsporné formaci do V. Někteří ptáci, jako sýkory a vrabci, u nás zůstávají a dají se v zimě přikrmovat. Tažným ptákům pomůže, když zhasínáme zbytečná noční světla a ošetříme velké skleněné plochy.
