Listí na podzim mění barvu, protože strom přestává tvořit zelené barvivo chlorofyl a odhalí se žlutá a oranžová barviva, která v listu byla po celou dobu. Padá pak proto, že se strom chrání před zimou, kdy by mu listy jen škodily. Spouštěčem obojího je hlavně zkracující se délka dne.
Podzimní zbarvení lesů a stromořadí patří k nejhezčím divadlům roku a padající listí k němu neodmyslitelně patří. Málokdo ale ví, že za tou proměnou stojí docela přesná chemie a že strom listí neshazuje nahodile, ale kvůli přežití zimy. Barva se mění proto, že v listech ubývá zelené barvivo a odhalí se ostatní odstíny, které tam byly celé léto skryté. A opad je promyšlená ochrana, díky které strom zimu přečká. Vyplatí se vědět, proč listí mění barvu, proč vůbec padá a proč jehličnany zůstávají zelené celý rok.
Proč listí mění barvu
Za zelenou barvou listů stojí jediné barvivo, a jakmile ho ubude, vyplavou napovrch ostatní. Není to tedy tak, že by se listy barvily, spíš se odkrývají.
Zelenou barvu dává listům chlorofyl, který přes léto pohlcuje sluneční světlo a pohání fotosyntézu, tedy výrobu cukrů, ze kterých strom žije. Podle Smithsonova institutu se s ubývajícím sluncem a klesající teplotou chlorofyl rozkládá, a jak zelená mizí, odhalí se žlutá a oranžová barviva, která v listech byla po celou dobu skrytá. Jednotlivé barvy vznikají takto:
- Žlutá a oranžová. Za ně mohou karotenoidy, barviva přítomná v listu celé léto, jen překrytá zelení. Stejná barviva dávají barvu třeba mrkvi.
- Červená a purpurová. Podle poradenského pracoviště Univerzity Illinois vznikají nově na podzim z cukrů uvězněných v listu, kterým se říká antokyany, a nejsou u všech dřevin.
- Hnědá a měděná. Za ni mohou třísloviny, které se ukazují u dubů a buků, když ostatní barviva vyblednou.
Intenzitu barev přitom ladí počasí. Slunečné dny a chladné, ale ne mrazivé noci dávají nejjasnější barvy, zatímco hodně deště nebo brzký mráz je ztlumí a listí opadá dřív.
Proč listí padá
Opad listí není znak umírání, ale příprava na zimu. Strom se listů zbavuje záměrně a předem si z nich vezme, co potřebuje.
Podle poradenského pracoviště Univerzity Illinois si strom před opadem stáhne z listů zpět živiny do větví a kmene, aby je na jaře znovu využil, a na bázi řapíku vytvoří takzvanou oddělovací vrstvu, korkovou přepážku, která přeruší spojení mezi listem a stromem. Jakmile je vrstva hotová, list se odpojí a spadne, obvykle ho utrhne vítr nebo déšť. Proč to strom dělá:
- Listy by v zimě jen škodily. Přes zimu by namrzaly a odpařovaly vzácnou vodu, kterou strom z promrzlé půdy nedokáže doplnit.
- Sníh by lámal větve. Na olistěných větvích by se držel sníh a jeho tíha by je lámala.
- Oddělovací vrstva chrání ránu. Korková přepážka po opadlém listu zároveň chrání citlivé místo před chladem, větrem a vyschnutím.
Opad je tedy chytrá strategie, jak přečkat období, kdy se listy nevyplatí udržovat. Co s napadaným listím na zahradě, jsme rozebrali v článku o tom, proč přehnaný podzimní úklid zahradě uškodí.
Proč jehličnany zůstávají zelené
Zatímco listnaté stromy se na zimu obnaží, jehličnany zůstávají zelené. Není to náhoda, ale jiná strategie přizpůsobená mrazu.
Jehličnany mají místo širokých listů úzké jehlice s pevnou voskovou vrstvou, která je chrání před mrazem a ztrátou vody. Díky tomu je nemusí na zimu shazovat a jednotlivé jehlice na stromě vydrží i několik let. Proto jsou smrky, borovice nebo jedle zelené po celý rok a jehlice obměňují jen postupně, ne najednou jako listnaté stromy na podzim. Existují sice výjimky, jako je modřín, který jehlice na zimu shazuje, ale většina našich jehličnanů zůstává stále zelená.
Právě rozdíl mezi listnatými a jehličnatými stromy je hezky vidět na podzimní krajině. Zatímco listnáče hrají barvami a postupně se obnažují, jehličnany drží zelený základ. Když sázíte stromy sami, hodí se vědět, jak na to, o čemž jsme psali v článku o tom, jak na podzim správně vysadit stromy a keře.
Listí na podzim nemění barvu proto, že by se barvilo, ale proto, že v něm ubývá zelené barvivo chlorofyl. Ten přes léto pohání fotosyntézu a překrývá ostatní barviva, a jak se s krátícími se dny a chladem rozkládá, odhalí se žluté a oranžové karotenoidy, které v listu byly celou dobu. Červené a purpurové antokyany naopak vznikají nově z cukrů uvězněných v listu a hnědou barvu dávají třísloviny u dubů a buků.
Nejjasnější barvy přinášejí slunečné dny a chladné noci. Listí padá záměrně, protože si strom nejdřív stáhne z listů živiny a pak na bázi řapíku vytvoří oddělovací korkovou vrstvu, která list odpojí. Chrání se tím před zimou, kdy by listy namrzaly, odpařovaly vodu a sníh by lámal olistěné větve. Jehličnany mají odolné voskové jehlice, a proto zůstávají zelené celý rok.
