Obyčejný neglazovaný květináč může v záhonu fungovat jako jednoduchá podzemní zásobárna vody. Stačí utěsnit jeho otvor, zakopat ho mezi rostliny a pravidelně doplňovat. Voda potom pomalu prostupuje porézními stěnami do okolní půdy.
Metoda vychází z tradičních zavlažovacích nádob označovaných jako olla. Ty se vyrábějí z neglazované pálené hlíny a zakopávají poblíž rostlin. Voda se tak nedostává nejprve na povrch záhonu, ale přímo do zeminy v okolí kořenů.
Nejde však o automatické zavlažování, na které můžete celé léto zapomenout. Květináč je nutné doplňovat a zpočátku kontrolovat, kam až se vlhkost v konkrétní půdě šíří.
Funguje pouze neglazovaný květináč
Pro tuto vychytávku potřebujete obyčejný terakotový květináč bez glazury, nátěru a dalších nepropustných vrstev. Právě drobné póry ve vypálené hlíně umožňují vodě pomalu prostupovat do půdy.
Glazovaný keramický ani plastový květináč tuto vlastnost nemají. Prasklá nádoba zase může vodu vypustit příliš rychle.
Jednoduchou kontrolu provedete ještě před zakopáním. Postavte prázdný květináč venku na suchý povrch a naplňte ho vodou. Stěna by měla postupně ztmavnout a zvlhnout, voda však nemá vytékat proudem.
Princip zavlažování pomocí porézní hlíny popisuje také University of Arizona Cooperative Extension. Pohyb vody ovlivňuje zejména vlhkost okolní půdy, její složení, počasí a spotřeba rostlin.
Jak z květináče vyrobit jednoduchou ollu
Budete potřebovat čistý neglazovaný květináč, malý plochý střep nebo dlaždici, voděodolný tmel a misku, která poslouží jako víčko.
- Květináč důkladně očistěte a nechte vyschnout.
- Odtokový otvor zevnitř překryjte střepem a utěsněte voděodolným tmelem. U nádoby používané v zeleninovém záhonu volte výrobek, který je podle výrobce vhodný pro daný účel a neobsahuje fungicidní přísady.
- Po vytvrzení tmelu naplňte květináč vodou a ověřte, že otvor neprotéká.
- Nádobu zakopejte ve svislé poloze. Nad povrchem ponechte přibližně dva až pět centimetrů horního okraje.
- Zeminu kolem květináče přitlačte, aby mezi stěnou a půdou nezůstaly velké vzduchové mezery.
- Květináč naplňte vodou a otvor zakryjte obrácenou miskou nebo vhodným víčkem.
Zakrytí omezuje odpařování a zabraňuje padání nečistot či hmyzu do vody. Podobný postup s utěsněním otvoru a zakrytím nádoby doporučuje také Colorado State University Extension.
Použijete-li zachycenou vodu ze střechy, vyplatí se pohlídat její kvalitu. První déšť po delším suchu může ze střechy spláchnout prach a další nečistoty, a proto by neměl automaticky skončit v zásobníku.
Kam květináč zakopat a jak často dolévat vodu
Jednoduchá olla se hodí především do kypré zeminy, vyvýšených záhonů a k rostlinám, které mají kořeny v její blízkosti. Umístit ji můžete například mezi rajčata, papriky nebo cukety.
Přesný dosah vlhkosti nelze určit jedním univerzálním číslem. V písčité půdě může voda mizet rychleji, zatímco v těžké jílovité zemině se nemusí šířit rovnoměrně. První týden proto stav vody kontrolujte každý den. Podle rychlosti poklesu brzy zjistíte, jak často ji musíte doplňovat.
Pomoci může také vrstva mulče, která zpomaluje vysychání povrchu. Jestli zatím dešťovou vodu nezachytáváte, inspiraci nabízí i jednoduché způsoby jejího svedení do sudu.
Semena a čerstvé sazenice musíte zalévat také shora
Zakopaný květináč nenahrazuje povrchovou zálivku ve všech situacích. Čerstvě vysetá semena a mladé sazenice ještě nemají kořeny dostatečně hluboko ani blízko nádoby. Dokud nezakoření, zalévejte je běžným způsobem.
Opatrnost je namístě také u dřevin. Silnější kořeny mohou časem hliněnou nádobu poškodit. Před silnými zimními mrazy je bezpečnější květináč vyjmout, vyprázdnit a uložit v suchu. Na tato omezení upozorňuje rovněž návod UC Agriculture and Natural Resources.
Největší chybou by bylo považovat zakopaný květináč za bezobslužné zavlažování. Jeho výhodou je pomalé předávání vody v těsné blízkosti kořenů. Zda však skutečně postačuje, vždy ověřte kontrolou půdy a podle stavu rostlin.
