Z běžné střechy steče každý rok do kanálu tolik dešťové vody, že by naplnila desítky sudů. Většina zahrádkářů ji nechá odtéct a pak zalévá pitnou vodou z kohoutku, za kterou platí. To je dvojí ztráta. Peníze utíkají do odpadu a rostlinám kohoutková voda navíc svědčí méně. Podle Královské zahradnické společnosti má dešťová voda nižší pH, které vyhovuje většině rostlin, zatímco tvrdá voda z kohoutku zvyšuje zásaditost půdy a zhoršuje dostupnost živin. Sud na dešťovku se přitom zapojí za pár desítek minut a začne šetřit hned při prvním dešti. Podzim je ideální čas ho pořídit a natočit zásobu.
Zalévání zahrady tvoří v teplé části roku velkou část domácí spotřeby vody. Přitom značná část této vody nemusí pocházet z vodovodu. Dešťová voda, která steče ze střechy, je zadarmo, pro rostliny vhodnější a její zachytávání sníží účet za vodné. Stačí ji nenechat odtéct do kanalizace. Nejjednodušší způsob je sud na dešťovku napojený na okapový svod, ze kterého pak naberete vodu kdykoli je potřeba. Podzim je pro pořízení sudu vhodná doba, protože deště natočí zásobu a na jaře máte plno.
Proč je dešťová voda pro rostliny lepší
Rozdíl mezi dešťovou a kohoutkovou vodou není jen v ceně. Liší se i chemicky, a rostliny to poznají.
Podle Královské zahradnické společnosti je dešťová voda vhodná pro většinu rostlin včetně kyselomilných druhů, jako jsou rododendrony, azalky nebo kamélie. Minerály obsažené v kohoutkové vodě, hlavně v oblastech s tvrdou vodou, naopak zvyšují pH půdy a ovlivňují dostupnost živin pro rostliny.
Hlavní výhody dešťové vody:
- Nižší pH. Dešťová voda je mírně kyselá a vyhovuje většině rostlin. Kyselomilné druhy zalévané tvrdou kohoutkovou vodou postupně strádají, protože jim voda zvyšuje zásaditost půdy.
- Bez chemické úpravy. Dešťová voda neobsahuje chlor a další látky z úpravy pitné vody.
- Měkká voda. Neobsahuje vodní kámen, takže se neusazuje v půdě ani na listech.
- Vhodná teplota. Voda ze sudu má teplotu okolí, zatímco studená voda z kohoutku rostliny v horku stresuje.
Kyselomilné rostliny jsou na typ vody nejcitlivější. Pro ně je dešťová voda ne pohodlí, ale téměř podmínka dobrého růstu.
Kolik vody střecha reálně nachytá
Množství dešťové vody, které steče ze střechy, většinu lidí překvapí. Nejde o pár konví, ale o tisíce litrů ročně.
I z malé střechy jdou zachytit velké objemy. Z malé kůlny nasbíráte v podmínkách mírného pásu řádově tisíce litrů ročně, z celého domu i desetitisíce litrů. To je množství, které stačí pokrýt podstatnou část letní zálivky zahrady.
Základní počet je jednoduchý. Každý milimetr srážek spadlý na jeden metr čtvereční střechy znamená zhruba litr vody. U střechy o půdorysu sto metrů čtverečních tak jediný vydatnější déšť naplní i několik plných sudů. Právě proto se vyplatí zachytávat, i když se jeden déšť zdá jako málo. Za rok se z toho stane objem, za který byste jinak platili vodné.
Voda ovšem nepadá rovnoměrně. Většina srážek spadne mimo hlavní zálivkovou sezónu, takže smysl dává vodu skladovat, ideálně ve více nebo větších nádržích. Tím se zásoba z deštivých měsíců přenese do suchého léta. Jak shrnuje odborný portál TZB-info v sekci o dešťové vodě, srážková voda je levný a dostupný zdroj provozní vody, kterým lze pokrýt značnou část spotřeby, jež nemusí být nutně pitná, tedy právě zálivku.
Jak sud správně zapojit
Zapojení sudu na dešťovku je jednoduchá práce, u které se hodí dodržet několik zásad, aby voda zůstala čistá a použitelná.
Podle Královské zahradnické společnosti se voda sbírá ze střechy domu, garáže, skleníku nebo kůlny, přičemž ideální jsou střechy s dostatečným spádem a relativně čistým povrchem. Zásady:
- Napojit na okapový svod. Sud se připojí ke svodu speciální odbočkou, která vodu do sudu odvede a při naplnění přebytek pustí dál do kanalizace. Odkud voda ve svodu teče a proč je důležité mít okapy čisté, jsme rozebrali v článku o tom, jak ucpaný okap žene vodu do fasády a jak ho vyčistit před podzimem.
- Zařadit filtr. Filtr nebo sítko na vstupu zachytí listí a nečistoty, které by jinak ve vodě hnily.
- Postavit sud na pevný a rovný podklad. Ideální je zpevněný stojan nebo cihly, aby se pod výpustný kohout vešla konev. Plný sud je velmi těžký, takže podklad musí být stabilní.
- Nasadit těsné víko. Těsně přiléhající víko brání vniknutí spor rostlinných chorob do vody a omezuje růst řas. Víko zároveň chrání před spadaným listím a je bezpečnostní opatření kvůli dětem.
- Propojit více sudů. Sudy lze spojit propojovací sadou nebo přepadem, čímž zvětšíte kapacitu a nachytáte i vodu z vydatných dešťů.
Pro nabírání obvykle stačí výpustný kohout u dna a konev. Kdo chce vodu hadicí pod tlakem, potřebuje čerpadlo, protože samospád ze sudu velký tlak nedá.
Jak zabránit komárům, řasám a zápachu
Stojatá voda v sudu může přitáhnout komáry, zezelenat řasami nebo začít zapáchat. Několik opatření tomu předejde.
- Těsné víko. Základ proti komárům i řasám. Bez přístupu světla řasy nerostou a bez přístupu k hladině komáři nekladou vajíčka.
- Sud ve stínu. Je vhodné umístit sud do stínu, protože chladnější voda omezuje růst bakterií a řas.
- Čisté okapy. Organický materiál z ucpaných okapů podporuje růst bakterií ve vodě, takže čištění okapů pomáhá i kvalitě dešťovky.
- Pravidelná obměna. Vodu ze sudu průběžně používat, aby se needstála. Sud občas vypláchnout.
Dešťovou vodu ze sudu je vhodné používat spíš konví nebo hrubým proudem než jemným rozprašováním, aby nevznikaly jemné kapénky ve vzduchu. Pro běžnou zálivku zahrady konví nebo hadicí to není překážka.
Voda ze sudu je určená na zahradu, ne k pití. Na zálivku užitkové zahrady je vhodná, u přímé sprchy na jedlé listy zeleniny těsně před sklizní je rozumné použít spíš čistou vodu a plodiny před jídlem omýt.
Kam dešťovku na zahradě využít
Zachycená dešťová voda se hodí skoro na všechno, k čemu byste jinak sáhli po kohoutkové.
- Zálivka záhonů a trávníku, hlavně v suchém létě.
- Kyselomilné rostliny, kterým dešťová voda přímo prospívá.
- Skleník a truhlíky, kde se zalévá často.
- Doplňování jezírka.
- Mytí zahradního nářadí a nábytku.
Zálivka dešťovou vodou navíc dobře zapadá do zásad hospodaření s vodou v horku. Jak zalévat efektivně, kdy a proč, a jaké chyby úrodu v parnu poškodí, jsme rozebrali v článku o tom, jak tři chyby v zalévání udělají z parna katastrofu. Dešťová voda je levnější a pro rostliny šetrnější zdroj téže zálivky.
Kdo nemá místo na sud, může vodu zadržet i jinak. Přidání organické hmoty, kompostu nebo mulče do půdy zvyšuje její schopnost udržet vláhu, takže zahrada přečká sucho lépe i bez nádrže.
Co si z toho odnést
Dešťová voda ze střechy je zdroj, který většina zahrádkářů zbytečně pouští do kanálu. Přitom z běžné střechy steče ročně několik tisíc až desetitisíc litrů, tedy množství, které pokryje velkou část letní zálivky. Dešťová voda je pro rostliny vhodnější než kohoutková, protože má nižší pH, neobsahuje chlor a vodní kámen a svědčí hlavně kyselomilným druhům. Sud se napojí na okapový svod přes filtr, postaví se na pevný podklad a opatří těsným víkem, které brání řasám, komárům a sporám chorob.
Proti zápachu a řasám pomáhá umístit sud do stínu a vodu pravidelně používat. Zachycená voda se hodí na zálivku záhonů, trávníku, skleníku i kyselomilných rostlin. Kdo nemá na sud místo, zvýší zádrž vody v půdě přidáním kompostu a mulče. Podzim je ideální čas sud pořídit, protože deště natočí zásobu do jara.
