Vlhké léto po dešti znamená v Česku pravidelnou pohromu. Plzák španělský, hovorově slimák, invazivní druh, který sem přišel z Pyrenejského poloostrova, dokáže během jedné noci zlikvidovat záhon salátu nebo mladé zeleniny. Jeden dospělý jedinec sní za sezónu až 1 kilogram rostlin. Obchody nabízí desítky produktů, které mají problém vyřešit. Většina z nich buď nefunguje vůbec, nebo funguje jen za velmi konkrétních podmínek. Tady je přehled toho, co skutečně zabírá.
Plzák španělský (Arion vulgaris) není v Česku původní druh. Přišel po druhé světové válce z Pyrenejského poloostrova a v ČR se poprvé objevil v roce 1991. Za třicet let se stal jedním z stovky nejhorších invazivních druhů Evropy. Vytlačuje původního plzáka lesního (Arion rufus), kříží se s plzákem černým a dokáže žít v podmínkách, které jiné druhy nezvládnou. Odolný je vůči suchu, vůči teplu a částečně i vůči mrazu. Vlhká léta jako to letošní jsou pro něj ideál.
Proč je plzák tak agresivní
Za noc urazí až 50 metrů, za 2 hodiny 7 metrů. Klade až 220 vajíček ročně, obvykle na přelomu srpna a září. Mladí se líhnou po 40 dnech, vajíčka nakladená v září přezimují a líhnou se na jaře.
Tělo měří 8 až 12 centimetrů, zbarvení je oranžové až hnědooranžové. Aktivní je hlavně v noci a za vlhkého počasí. Po dešti se zdržuje na rostlinách i přes den. Přes den bez deště se ukrývá pod kameny, dřevem, v mulči a v prasklinách půdy.
Podle portálu Ministerstva zemědělství hmotnost plzáka roste za 24 hodin o 30 až 40 procent. Žravost je enormní a rostlinu dokáže spořádat od kořenů po vrcholky během jedné vlhké noci.
Nejraději má:
- Mladé rostliny (semenáče salátu, ředkviček, špenátu, mrkve)
- Šťavnaté listy (salát, hlávkový salát, čínské zelí)
- Jahody, borůvky
- Květy jiřin, měsíčků, chryzantém
- Mladé rostliny okurek, cuket, dýní
Co lidé dělají špatně
Nejtypičtější chyby, které z dobré snahy dělají zbytečnost:
Hodit slimáka přes plot. Za noc urazí až 50 metrů, do zahrady se vrátí za pár dní. Odnesení do lesa jen problém přesune (a možná zavleče plzáka do lesa, kde není původní).
Posypat ho solí. Zabíjí i půdní organismy, žížaly, mikroflóru. Poškozený záhon je pak dlouho neúrodný.
Rozšlapávání a nechání v zahradě. Plzáci jsou kanibalové, mrtvé druhy sežerou. Navíc v letních měsících lze na podrážkách roznést jejich vajíčka po celé zahradě.
Sběr jen občas. Plzák se za noc rozmnoží. Sběr má smysl denně nebo obden, ne jednou za týden.
Umístění pastí bez kontroly. Pivní past nekontrolovaná několik dní je jen zapáchající voda. Musí se vylévat každé ráno.
Biologická ochrana: co skutečně zabírá
Podle atlas-skudcu.cz i Rostlinolékařského portálu jsou nejúčinnější tři přírodní metody:
1. Parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita (Nemaslug, NemaFence Phasma)
Toto jsou drobné, pouhým okem téměř neviditelné parazitické hlístice, které pronikají do těla plzáka a během několika dní ho zabijí. Pro člověka, domácí zvířata, ptáky ani jiné bezobratlé nejsou nebezpečné. Hubí jen slimáky, plzáky a hlemýždě.
- Cena: 12 milionů hlístic na 40 m² zahrady stojí přibližně 450 Kč (přípravek Nemaslug)
- Aplikace: Rozmíchat s vodou a rozprášit na záhon. Vlhká půda je klíč, aplikuje se za mokra nebo se před aplikací zalévá.
- Kdy: Ideálně květen (mladí plzáci) a znovu srpen (druhá generace). V červenci a srpnu stále funguje, ale méně účinně na dospělé.
- Doba působení: 4 až 6 týdnů
Podmínka: po aplikaci hlístic už nelze používat chemické moluskocidy, protože by je zničily. Volba mezi biologickou a chemickou ochranou je exkluzivní.
2. Indický běžec (kachna)
Domácí kachna, která se speciálně chová jako přirozený predátor plzáků. Jeden dospělý indický běžec sní desítky plzáků denně. Vyžaduje pochopitelně chov (výběh, jídlo, ochrana), takže se hodí pro rodinné domy se zahradou, ne pro městské byty s balkonem.
3. Přirození nepřátelé v zahradě
Ropuchy, ježci, slepýši, ještěrky, drozdi, kosi, střevlíci, drabčíci. Zahrada bez chemických insekticidů má vyváženou populaci predátorů, kteří plzáky drží v přijatelném počtu.
Zajímavý fakt: Domácí slimák největší (Limax maximus) loví a jí plzáka španělského. Kdo ho v zahradě najde, měl by ho nechat na pokoji.
Mechanická ochrana: co funguje jen za konkrétních podmínek
Ruční sběr do vědra s vodou
Nejlevnější metoda. Přítomnost plzáků kontrolujte večer po západu slunce nebo brzy ráno, nejlépe po dešti. Doporučuje se chirurgická rukavice kvůli slizu, který se špatně smývá. Nasbírané plzáky lze:
- Zalít vroucí vodou (rychlá smrt, doporučeno)
- Odnést na kompost daleko od záhonů (přírodní likvidátoři, plzák je rozkladač)
- Utopit v kbelíku s vodou (ne s pivem, kdyby něco pilo omylem)
Nedoporučuje se rozšlapávání ani sůl.
Pivní past
Pastička zapuštěná do půdy, naplněná pivem. Plzáci pivo cítí na desítky metrů a padají do pasti. Kontrolovat denně, jinak přitáhne plzáky z okolí a stane se spíš rozmnožovacím centrem.
Měděná páska nebo drát
Kolem kmenů rostlin, nádob a záhonů. Měď na kontaktu s plžím slizem vytváří elektrický efekt, který je odpuzuje. Funguje jen na suché mědi, po dešti nebo mokru se efekt snižuje.
Bariéry z drceného kameniva, pilin, slámy nebo skořápek
Ostré, suché a nasákavé materiály plzáci neradi překonávají. Kolem záhonu pás široký 30-50 cm. Po dešti přestane fungovat, dokud povrch znovu neuschne.
Kávová sedlina
Účinná na mladé plzáky, u dospělých méně. Kofein působí jako nervový jed. Rozsypat kolem rostlin.
Prkna a folie jako past
Plzáci se přes den ukrývají pod kryty. Umístit prkna nebo černé folie na zahradě, ráno je zvednout a sesbírat plzáky. Podle Ministerstva zemědělství je to standardní monitorovací metoda.
Chemická ochrana: rozdíl mezi Ferramolem a Granulaxem
Chemická moluskocidy jsou pelety, které plzák pozře a následně uhyne. Ne všechny jsou stejně bezpečné.
Fosforečnan železitý (Ferramol, Sluggon, ekologické granule)
- Přírodní účinná látka, biologicky rozložitelná
- Bezpečné pro domácí zvířata, ježky, ptáky, žížaly
- Registrované v biopěstování
- Cena kolem 150 až 300 Kč za balení pro 40 m²
- Účinné za sucha i za deště (voděodolné)
Metaldehyd (Granulax, Vitrol)
- Syntetická látka, toxická pro psy, kočky, drůbež, ježky
- Zvířata, která sežerou otráveného plzáka, mohou uhynout také
- Účinné rychle, ale ekologicky problematické
- Doporučuji vyhnout se, pokud máte doma zvířata
Methiokarb
- Ještě toxičtější než metaldehyd
- Zabíjí žížaly, žížaly, půdní bezobratlé, mikroflóru
- V ČR se v biocidech běžně neobjevuje, ale pozor u dovezených produktů
Pravidlo: Pokud volíte chemii, sáhněte po fosforečnanu železitém. Cena je jen mírně vyšší, ale nezabíjíte při tom nic jiného v zahradě.
Co je čistý marketing
Řada přípravků na trhu slibuje, co nesplní.
Ultrazvukové odpuzovače plžů. Prodávají se za 500-1500 Kč, ale nemají žádný vědecky prokázaný účinek. Plzáci neslyší v tomto rozsahu.
„Přírodní repelenty“ v rozprašovači. Neurčitá směs éterických olejů, které mají odpudit plzáky. Účinek je krátkodobý (po dešti pryč) a málokterý test to potvrzuje.
Elektronické pasti na sluneční panel. Prodávají se jako „chytrá řešení“, ale plzáci nereagují na světelné podněty jako hmyz. Efekt minimální.
„Zázračné“ nálepky a mřížky. Prodejce prezentuje na výrobku samolepící pásky proti plzákům bez důkazu funkčnosti.
Co dělat v červenci a srpnu
Časovka je klíčová. Konec července a srpen je období páření a kladení vajíček. Zásah teď má na příští rok větší efekt než zásah v květnu.
Doporučený postup:
- Zvýšit sběrovou aktivitu. Každý večer nebo ráno obcházet zahradu, sbírat do vědra.
- Aplikovat Nemaslug pokud jste ho letos nedělali. Zabere první generaci mláďat.
- Sledovat místa kladení vajíček. Pod kameny, prkny, ve mulči, v kompostu. Vajíčka vypadají jako malé bílé kuličky o průměru 4 mm ve shlucích.
- Zničit vajíčka. Zalití vroucí vodou nebo přesušení. Pod prkny se hromadí, což usnadňuje sběr.
- Redukovat úkryty. Odklidit hromádky trávy, dřevo na hraně kompostu, neposečený trávník pod záhony.
- Podpořit přirozené predátory. Nechat kout s divokou vegetací, budku pro ježka, malé jezírko pro ropuchy.
