Dlouhé pruty vinné révy trčící z pergoly nebo zahradní drátěnky svádějí na podzim k tomu, abyste vzali do ruky zahradnické nůžky a keř pěkně nakrátko uklidili. Pokud ale révu seříznete na finální délku už v říjnu nebo listopadu, otevřete mrazu přímou cestu k nejcennějším pupenům a na jaře budete marně čekat, až tažeň obrazí.
Vinná réva má totiž úplně jinou stavbu dřeva než jabloně nebo rybíz. Zatímco u některých drobných bobulovin dává podzimní průklest smysl, jak ukazuje správný podzimní řez maliníku podle odrůdy, u révy představuje říjnové či listopadové krácení tažňů zbytečné riziko. Pěstitelské postupy, které pro české a moravské podmínky zpracovává Mendelova univerzita v Brně, proto doporučují nechat hlavní řez až na konec zimy a na podzim se zaměřit na pět jiných úkonů.
1. Proč podzimní řez réví nechá vymrznout plodná očka
Když rozříznete jednoletý prut vinné révy, uprostřed neuvidíte pevné jádrové dřevo, ale širokou houbovitou dřeň. Ta je přerušená pouze v kolénkách tenkou dřevitou přepážkou, u které sedí zimní očko s budoucím hroznem. Jakmile prut v listopadu ustřihnete těsně nad vybraným očkem, do porézní dřeně zateče dešťová voda a první silnější mráz skrze otevřenou ránu promrzne hluboko do letorostu. Tkáň kolem přepážky vyschne a jedno až dvě nejbližší očka pod řezem do jara odumřou.
Je tu ale ještě druhý důvod, proč nůžky nechat v kůlně. Během října a listopadu stahuje keř ze žloutnoucích listů a z horních částí letorostů zásobní cukry a škroby dolů do starého dřeva a kořenů. Tyto cukry fungují v buňkách jako přirozená nemrznoucí směs. Když révu ostříháte brzy na podzim, připravíte ji o cenné zásoby a keř navíc v případě teplého listopadu vyprovokujete k předčasnému narašení spodních oček, která pak spálí první prosincový mráz.
2. Nakopčete místo roubování a spodní očka zeminou
Místo stříhání vezměte do ruky motyku nebo rýč. Téměř všechny sazenice stolní i moštové révy prodávané v zahradnictvích jsou roubované na americké podnože, které chrání kořeny před révokazem. Ztloustlé místo srůstu těsně nad zemí je přitom nejzranitelnějším bodem celého keře. Zatímco dobře vyzrálé réví stolních odrůd přečká mrazy kolem minus patnácti až minus osmnácti stupňů, kalus v místě roubování může při holomrazech popraskat.
Do mrazových trhlinek na kmínku pak snadno proniká půdní bakterie způsobující nádorovitost révy, která uzavře cévní svazky a nadzemní část keře postupně udusí. Před příchodem trvalých mrazů proto ke každému kmínku přihrňte krtinec kypré zahradní zeminy vysoký dvacet až pětadvacet centimetrů. Kopeček hlíny musí schovat nejen samotné místo roubování, ale i spodní dvě až tři očka jednoletého dřeva. I kdyby v lednu udeřily extrémní mrazy a celá nadzemní část na pergole zmrzla, ze zasypaných oček pod zemí na jaře snadno zapěstujete nový kmínek. K přihrnování nikdy nepoužívejte čistou rašelinu ani piliny, které drží vodu a v zimě promění okolí krčku v ledový krunýř.
3. Odstraňte z drátěnky černé střapce a spadané listí
Jediné, co by mělo z keře na podzim skutečně zmizet, jsou zaschlé nevyvinuté hrozny, úponky a napadené listí. Podobně jako u ovocných stromů, kde je zásadní podzimní sběr černých mumií z korun, fungují scvrklé bobule na révě jako zimní útočiště nebezpečných hub. Jak upozorňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, na kůře letorostů a zaschlých střapcích přezimují drobné kulovité plodnice padlí révového a v tlejícím listí na zemi vyčkávají zimní spory plísně révové.
Pokud necháte spadané révové listí ležet v záhonu pod keřem, první květnové deště rozstříknou probuzené spory z hlíny přímo na mladé lístky a květenství. Všechny zaschlé hrozny proto z drátěnky oberte, listí pod keři vyhrabte a zlikvidujte mimo dosah vinohradu.
| Podzimní péče o vinnou révu | Správný postup v říjnu a listopadu | Čemu tím předejdete |
|---|---|---|
| Hlavní řez tažňů a čípků | Nechat celé vyzrálé pruty až do konce února nebo března | Vymrznutí a vyschnutí plodných oček skrze dřeň |
| Ochrana místa roubování | Přihrnout ke kmínku krtinec kypré zeminy vysoký 20 až 25 cm | Zmrznutí ušlechtilé odrůdy a bakteriální nádorovitosti |
| Hygiena pod keřem a na drátech | Obrat scvrklé hrozny a vyhrabat spadané révové listí | Jarnímu propuknutí padlí a plísně révové |
| Kontrola vyzrání dřeva dlaní | Uchopením prutu zjistit, kde končí teplé hnědé dřevo | Ponechání zelených vodnatých špiček plných padlí |
| Kontrola úvazků na konstrukci | Uvolnit zaříznuté drátky a bužírky kolem zesílených letorostů | Zaškrcení lýka a zlomení tažně v zimním větru |
4. Otestujte vyzrání dřeva holou dlaní a povolte úvazky
Zda vaše réva zimu přečká bez úhony, poznáte za chladného podzimního rána během několika vteřin bez jediného přístroje. Chytejte holou dlaní jednoletý prut postupně od kmínku směrem ke špičce. Dobře vyzrálé dřevo má teplý skořicově hnědý odstín, při mírném ohnutí v něm lehce zapraská a v dlani působí překvapivě teple, protože ho chrání izolační vrstva korku a obsahuje minimum volné vody.
Jakmile ale dlaní přejedete do horní části letorostu, která nestihla vyzrát a zůstala nazelenalá, ucítíte okamžitý chlad. Tyto studené vodnaté špičky zmrzou už při minus třech stupních a na jejich povrchu se nejčastěji drží podhoubí padlí. Pouze tyto měkké zelené konce vysoko nad úrovní budoucího jarního tažně můžete na podzim bez obav ustřihnout, abyste provzdušnili stěnu pergoly. Při té příležitosti projděte drátěnku a uvolněte pevné drátky nebo bužírky, které se během léta zařízly do zesíleného dřeva a v zimní vichřici by letorost přelomily.
5. Dopřejte hlubokým kořenům draslík a hořčík
Kořenový systém dospělé révy sahá do hloubky několika metrů, odkud čerpá živiny dlouho po sklizni hroznů. Jak uvádějí odborné materiály, které pro pěstitele a vinaře publikuje Vinařský fond České republiky, o mrazuvzdornosti zimních oček rozhoduje především dostatek draslíku, fosforu a hořčíku v půdě. Tyto prvky podporují ukládání škrobů do dřeva a zvyšují hustotu buněčné šťávy v pupenech.
Jelikož se draslík a fosfor v půdě pohybují velmi pomalu, pohozené granule na povrchu trávníku se ke kořenům révy vůbec nedostanou. Nejúčinnější je proto vyhloubit zhruba čtyřicet centimetrů od kmínku dvě rýčové rýhy hluboké dvacet až třicet centimetrů, nasypat na jejich dno odměřenou dávku podzimního draselného hnojiva nebo čistého dřevěného popela, zalít je konví vody a opět přikrýt zeminou. Na začátku března pak stačí odhrnout ochranný krtinec hlíny od kmínku, vybrat nejsilnější vyzrálý prut a seříznout ho na osm až deset zdravých oček.
