Zápach z odpadu po návratu z dovolené často nevzniká hluboko v kanalizaci. U málo používaného dřezu, sprchy nebo podlahové vpusti může vyschnout sifon, který běžně brání průniku pachu do bytu. Před odjezdem proto pomůže krátká kontrola všech odtoků.
Zápach z odpadu je typická věc, kterou člověk řeší až ve chvíli, kdy otevře dveře po návratu z dovolené. Byt je zavřený, koupelna nevětrala a z umyvadla nebo sprchy se line pach, který vypadá jako větší havárie.
Často ale nejde o prasklé potrubí ani problém někde hluboko v kanalizaci. Podezřelé bývá nenápadné místo, které má doma každý. Jmenuje se sifon a při běžném provozu funguje tak dobře, že o něm skoro nikdo nepřemýšlí.
Sifon drží vodu jako malou zátku proti zápachu
Sifon pod umyvadlem, dřezem, vanou nebo ve sprchovém odtoku není jen zatočená část potrubí. Jeho důležitou funkcí je zadržet malé množství vody. Právě ta vytváří bariéru mezi místností a odpadním potrubím.
Výrobce Alcadrain v technickém letáku k zápachové uzávěře SMART popisuje, že ve standardním sifonu tvoří sloupec vody překážku proti pronikání zápachu z odpadních trubek. Když voda v sifonu vyschne, přes vpust se může zápach dostat do místnosti.
Podobně výrobce HL Hutterer & Lechner vysvětluje, že tradiční zápachové uzávěry začnou být problémem ve chvíli, kdy se ze sifonu vypaří všechna voda. Kanálové plyny pak mohou unikat do interiéru a člověk cítí zápach.
Tohle se týká hlavně míst, která se delší dobu nepoužívají. Typicky jde o odtok ve sprše, podlahovou vpust v koupelně, umyvadlo na samostatném WC, technickou místnost, sklep nebo dřez na chatě.
Před odjezdem projděte odtoky, které normálně přehlížíte
Nejjednodušší prevence je obyčejná voda. Před delší cestou se vyplatí krátce pustit vodu do všech odtoků, které v domácnosti nejsou pravidelně používané. U podlahové vpusti stačí opatrně nalít vodu přímo přes mřížku.
Nejde o velkou práci. Důležité je myslet i na místa, kam se jinak pozornost nedostane. V koupelně to bývá sprchový žlab nebo odtok v podlaze. V kuchyni dřez. V technické místnosti výlevka nebo odpad od pračky.
S koupelnou souvisí i další drobnosti, které umí ovlivnit účet za vodu i následné opravy. ChytřeNaTo už psalo, že splachování na WC může zbytečně stát tisíce, když nádržka netěsní. U odpadu je princip podobný. Malý detail se projeví až ve chvíli, kdy už je problém cítit.
Na sociálních sítích se někdy objevují rady s olejem do odtoku. Tady je na místě opatrnost. Pražské vodovody a kanalizace upozorňují, že oleje a tuky nepatří do dřezu ani toalety. V potrubí mohou zhoršovat průtočnost a přidávat další problém místo řešení.
Kdy voda stačí a kdy už volat odborníka
Když zápach po prolití odtoku vodou zmizí a nevrací se, šlo velmi pravděpodobně o vyschlý vodní uzávěr. V takové situaci dává smysl zařadit krátkou kontrolu sifonů před každou delší nepřítomností.
Jiná situace nastává, když se pach rychle vrací, voda v odpadu bublá, odtok odtéká pomalu nebo je pod umyvadlem vidět netěsnost. Tady už může být problém v zaneseném potrubí, špatném odvětrání kanalizace, netěsném spoji nebo chybně osazeném sifonu.
U sprchových žlabů a podlahových vpustí existují i kombinované nebo suché zápachové uzávěry. Ty jsou určené hlavně pro místa s nižším využitím. Výběr ale patří podle konkrétního typu vpusti, rozměru a návodu výrobce.
Podobně jako u spotřebičů se vyplatí začít jednoduchou kontrolou. U myčky jsme už psali, že zanesený filtr může zhoršit mytí a prodražit další cyklus. U odpadu platí stejná logika. Nejdřív se kontroluje nejjednodušší místo, potom až složitější oprava.
Nejpraktičtější pravidlo je jednoduché. Před dovolenou projít všechny odtoky, doplnit do nich vodu a zkontrolovat místa, která se používají jen občas. Zabere to pár minut a po návratu domů může být rozdíl mezi běžným vyvětráním a nepříjemným hledáním instalatéra.
