Sotva na zahradě otevřete limonádu nebo nakrojíte koláč, jsou tady. Na konci léta se z vos stávají neodbytní společníci každého posezení a první instinkt bývá po nich ohnat se rukou. Jenže právě to je ta nejrychlejší cesta k bodnutí.
Konec léta má na zahradě jednu nepříjemnou stálici. Vosy, které obletují jídlo, lezou do sklenic a zdánlivě bezhlavě útočí. Člověk u grilování nebo u odpolední kávy se po nich ožene rukou, a přesně tím riziko bodnutí zvyšuje. Vosy totiž na konci léta nejsou útočnější ze zlé vůle, ale kvůli hladu. Když pochopíte, co se v srpnu a září ve vosím hnízdě děje, přestanete se chovat jako terč a naučíte se, jak se bodnutí vyhnout, jak ho ošetřit a kdy je namístě volat pomoc.
Proč jsou vosy na konci léta tak dotěrné
Změna chování vos není náhodná ani zákeřná. Souvisí s koncem životního cyklu vosí kolonie.
Po většinu léta mají dělnice jasný úkol. Loví hmyz a nosí ho larvám v hnízdě, a ty jim na oplátku vylučují sladkou tekutinu bohatou na energii. Dělnice tak mají celé léto zajištěný přísun cukru přímo doma a o naše jídlo nejeví zájem. Na konci léta se ale situace mění. Larvy dospívají, jejich počet klesá a produkce sladkých výměšků ustává. Dělnice tím přijdou o svůj hlavní zdroj energie a začnou horečně hledat náhradu.
Právě proto je najednou přitahuje to, čeho si dřív nevšímaly:
- Sladké nápoje a jídlo. Limonáda, pivo, zmrzlina, ovoce nebo koláč jsou pro hladovou vosu vítaný zdroj cukru.
- Kvasící padané ovoce. Přezrálé a spadané ovoce na zahradě kvasí a vosy se v něm mohou takřka opít, načež jsou podrážděnější a bodají snáz. Padané ovoce láká i další hmyz, jak jsme psali v článku o tom, proč jabloň shazuje nezralá jablka a co s tím.
- Zbytky a odpadky. Otevřené koše a zbytky jídla venku jsou pro ně magnet.
Ke všemu se přidává rozpad kolonie, kdy se organizovaný systém rozpadá a jednotlivé vosy se soustředí na vlastní přežití. Vosa tedy neřeší vás, ale kde sehnat cukr.
Jak se chovat, aby vás vosa nebodla
Tady je klíčová věc, kterou většina lidí dělá špatně. Prudké mávání rukama vosu neodežene, ale vyprovokuje.
Vosa vyhodnotí rychlý pohyb jako útok a začne se bránit. Navíc při rozdrcení nebo bodnutí uvolňuje poplašné feromony, které přivolají další dělnice z okolí. Klid je proto nejlepší obrana.
- Nemávejte a nervózně se nehýbejte. Když kolem vás vosa krouží, zůstaňte v klidu a nechte ji odletět, případně se pomalu vzdalte.
- Zakrývejte sladké nápoje. Venku používejte nápoje s víčkem nebo brčkem a sklenice zakrývejte.
- Kontrolujte, z čeho pijete. Než se napijete z plechovky nebo kelímku, podívejte se dovnitř, jestli v něm vosa není. Spolknutá nebo do úst bodnutá vosa je vážné riziko.
- Uklízejte jídlo a zbytky. Nenechávejte sladké a maso volně na stole a zavírejte odpadkové koše.
- Sbírejte padané ovoce. Přezrálé ovoce ze země vosy přitahuje nejvíc.
Kdo nechce vosy k jídlu lákat, měl by tedy hlavně omezit dostupný cukr a zachovat klid.
Bodnutí a kdy volat záchrannou službu
I při vší opatrnosti k bodnutí občas dojde. U většiny lidí jde o nepříjemnost, ale u alergika může být bodnutí životu nebezpečné.
Podle Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje vzniká u většiny lidí po bodnutí jen malý svědivý pupen, který během několika hodin zmizí. Nejde o alergickou reakci, ale o reakci na hmyzí jed. Ránu stačí omýt vodou a mýdlem a přiložit studený obklad. Pokud vás bodla včela, je potřeba co nejdříve odstranit žihadlo i s jedovým váčkem, a to hranou nehtu nebo platební karty, kterou žihadlo vyškrábnete. Na rozdíl od včely vosa žihadlo v ráně nenechává a může bodnout opakovaně.
Zásadní je poznat, kdy jde o víc než jen bolestivý pupen. Podle Zdravotnické záchranné služby je nutné volat pomoc, když se objeví systémová alergická reakce, tedy anafylaktický šok. Ten se pozná podle příznaků mimo místo bodnutí:
- Otok obličeje, rtů, jazyka nebo v krku
- Dušnost nebo hvízdavý dech
- Kopřivka nebo vyrážka po celém těle
- Závrať, extrémní slabost, pocit na omdlení nebo kolaps
Tyto příznaky se objevují velmi rychle, často během několika minut po bodnutí. V takovém případě je potřeba okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155 nebo 112. Kdo má od lékaře předepsaný autoinjektor s adrenalinem, měl by ho nosit u sebe a při známkách anafylaxe použít. Zvlášť nebezpečné je bodnutí do úst nebo krku, kde otok může ztížit dýchání i bez alergie.
Vosí hnízdo a kdy volat hasiče
Když objevíte na pozemku vosí hnízdo, láká to zavolat hasiče. Jenže ti nevyjíždějí ke každému hnízdu.
Podle Hasičského záchranného sboru zasahují hasiči v případech, kdy je vosí nebo sršní hnízdo na veřejném místě, jako jsou úřady, parky, školy a školky, nebo se usídlí tam, kde by mohlo ohrozit alergika. Naopak když hnízdo nikoho bezprostředně neohrožuje, například na odlehlém místě v zahradě, o likvidaci se má postarat specializovaná firma. Na běžná hnízda na soukromém pozemku bez bezprostředního nebezpečí tedy hasiči nevyjíždějí.
Několik zásad kolem hnízda:
- Neničte hnízdo svépomocí za dne. Rozzuřený roj je nebezpečný a domácí prostředky bývají málo účinné.
- Hnízdo se řeší večer nebo v noci, kdy je uvnitř nejvíc jedinců, a jen ve vhodném ochranném oděvu. Podle Hasičského záchranného sboru je v závažných případech u alergiků riziko až život ohrožujícího anafylaktického šoku.
- U hnízda na soukromém pozemku volejte odbornou firmu. Deratizační a dezinsekční firmy mají vybavení i zkušenosti.
- Držte od hnízda odstup. Vosy brání hnízdo obzvlášť agresivně, proto se k němu nepřibližujte a nedráždíte ho.
Dobrá zpráva na závěr je, že vosí kolonie na konci sezóny stejně zaniká a hnízdo se v dalším roce už neobydlí. Tam, kde nepřekáží, se často vyplatí počkat, než vosy s prvními mrazy zmizí samy.
Vosy jsou na konci léta dotěrné proto, že jim skončil zdroj cukru z larev v hnízdě a horečně hledají náhradu, nejčastěji v našem sladkém jídle a v kvasícím padaném ovoci. Nejsou útočnější ze zlé vůle a mávání rukama je jen vyprovokuje, navíc rozdrcená vosa přivolá feromony další dělnice. Nejlepší obrana je klid, zakrývání nápojů, kontrola kelímku před napitím, úklid jídla a sběr padaného ovoce.
U bodnutí většině lidí stačí ránu omýt, chladit a případně vzít antihistaminikum, vosa přitom žihadlo nenechává. Když se ale objeví otok obličeje, dušnost, kopřivka po těle nebo slabost, jde o anafylaktickou reakci a je potřeba okamžitě volat 155 nebo 112. Vosí hnízdo hasiči řeší jen na veřejném místě nebo při ohrožení alergika, jinak patří odborné firmě, a rozhodně se nemá ničit svépomocí za dne.
