Domů Rady a tipyStaré pečivo může srnčí zvěři vážně ublížit. Ani dokonale suchý chléb do krmelce nepatří

Staré pečivo může srnčí zvěři vážně ublížit. Ani dokonale suchý chléb do krmelce nepatří

od Redakce
Skupina srnčí zvěře stojící na sněhu u lesního porostu
Doba čtení: 5 minut

Nošení starého pečiva do lesa představuje pro zvěř obrovské nebezpečí. Tvrdý chléb a rohlíky vyvolávají u srnčí zvěře smrtelnou acidózu bachoru, která způsobuje trýznivý a neodvratný úhyn během několika dnů.

S příchodem prvních sněhových přeháněk a mrazivých dnů začíná mnoho rodin s dětmi i svátečních výletníků schraňovat ztvrdlé rohlíky, suché patky chleba nebo zbytky vánočního cukroví s dobrým úmyslem přilepšit lesním zvířatům. V taškách a pytlích pak tyto zásoby nosí ke krmelcům, na okraje remízků nebo je jednoduše sypou pod stromy. Jak však důrazně připomíná oficiální tisková zpráva státního podniku Lesy České republiky o pomoci lesní zvěři v zimě, taková laická pomoc mívá pro volně žijící obyvatele lesa naprosto tragické následky. To, co lidé považují za projev lásky k přírodě, představuje pro srnčí zvěř smrtící past plnou nesnesitelných bolestí.

Lesní zvěř se během podzimu přirozeně připravuje na zimní strádání. Její organismus zpomaluje látkovou výměnu a složité složení žaludečních mikroorganismů se postupně adaptuje na velmi chudou stravu bohatou na hrubou vlákninu. Pokud v této choulostivé fázi zvíře narazí na hromadu snadno dostupného pečiva, jeho přirozený instinkt mu velí nasytit se co nejrychleji velkým objemem koncentrované energie. Tento okamžik spouští lavinu biochemických reakcí, které organismus přežvýkavce nedokáže zvládnout.

Proč suché rohlíky a chléb působí v žaludku jako časovaná bomba

Mezi laickou veřejností stále koluje hluboce zakořeněný mýtus, že zvířatům škodí pouze čerstvé pečivo, zatímco to řádně vysušené a tvrdé je naprosto neškodné. Skutečnost je ovšem taková, že usušením se chemické složení mouky vůbec nemění. Bílý i tmavý chléb, rohlíky, veky i sladké koláče jsou tvořeny téměř výhradně snadno rozpustnými sacharidy a jemně mletým pšeničným či žitným škrobem. Dále obsahují sůl, kypřidla a tuky, které jsou pro volně žijící býložravce naprosto cizorodé.

Zatímco lidský žaludek tráví potravu pomocí žaludečních šťáv a kyseliny chlorovodíkové, srnčí a jelení zvěř spoléhá na předžaludky, z nichž nejdůležitější je bachor. Bachor funguje jako obrovská biologická kvasná nádoba osídlená miliardami symbiotických bakterií a nálevníků. Tyto mikroorganismy jsou přesně uzpůsobeny k rozkladu celulózy a suchých trav. Na tuto skutečnost poukazuje také varování Českého rozhlasu před nebezpečím pečiva pro lesní zvěř, kde zkušení myslivci popisují každoroční nálezy uhynulých kusů v bezprostřední blízkosti vesnic a rekreačních chat.

Dřevěný lesní krmelec se stříškou a jeslemi na seno
Migebert / Wikimedia CC BY-SA 4.0
Dřevěný krmelec v lese slouží k předkládání kvalitního sena a letniny.

Smrtelná acidóza bachoru a rychlý rozvrat vnitřního prostředí

Když srna spolyká velké množství suchého pečiva, škrob se v bachorové tekutině bleskově rozpustí. Během několika desítek minut dojde k prudkému přemnožení bakterií produkujících kyselinu mléčnou, především druhu Streptococcus bovis. Jak podrobně vysvětluje odborná metodika Českomoravské myslivecké jednoty o péči o srnčí zvěř v období nouze, přirozené pH bachoru, které se běžně pohybuje mezi šesti až sedmi stupni, prudce klesne hluboko pod hodnotu pět. Tento stav se odborně nazývá akutní bachorová acidóza.

Kyselina mléčná v takto vysoké koncentraci doslova poleptá jemnou sliznici bachoru a zničí veškeré prospěšné mikroorganismy. Zvíře ztrácí schopnost trávit jakoukoliv další potravu. Z krevního oběhu se do zažívacího traktu začne stahovat obrovské množství vody, což vede k těžké dehydrataci, rozvratu minerálové rovnováhy a otravě organismu metabolickými toxiny. Zvíře trpí prudkými křečemi, vodnatým průjmem, leží bezvládně v závějích a během jednoho až dvou dnů v krutých mukách umírá. Pomoc veterináře v terénu bývá v této fázi prakticky nemožná.

Podobně závažné následky má neznalost správných zásad krmení také u volně žijícího ptactva na zahradách, kde nevhodná potrava nebo špatné umístění krmítka u okna může ptákům způsobit zbytečná zranění a úhyn.

Srovnání vhodných a rizikových krmiv pro lesní zvěř

Přehledná tabulka přináší souhrn nejčastějších složek potravy a jejich vliv na zdraví volně žijících zvířat v zimním období.

Druh krmivaVhodnost pro zvěřDoporučený způsob předkládáníZdravotní rizika při chybě
Suché luční senoZcela bezpečné a základní krmivoVýhradně do jeslí krmelce v suchém stavuŽádná rizika pokud není zapařené či plesnivé
Žaludy a bukvicePřirozená a velmi výživná potravaV menších dávkách do korýtek nebo na suchou zemHromadné hromady mohou ve vlhku zplesnivět
Kořenová zeleninaVhodné doplňkové krmivo v mírném množstvíČerstvá nakrájená mrkev a krmná řepaZmrzlá zelenina způsobí těžké záněty žaludku
Pečivo a chlébZcela nevhodné a život ohrožujícíDo lesa a ke krmelcům vůbec nepatříAkutní překyselení bachoru a rychlá bolestivá smrt
Kuchyňský odpadPřísně zakázané nebezpečné zbytkyZákaz vyhazování do volné přírodyOtrava solí kořením a záněty trávicího ústrojí
Spadané hnědé žaludy dubu na zemi v podzimním listí
W.carter / Wikimedia CC BY-SA 4.0
Suché dubové žaludy představují přirozený a bezpečný zdroj živin pro lesní zvěř.

Skryté nebezpečí neviditelných plísní a toxických látek

Dalším obrovským rizikem sušeného pečiva je přítomnost plísňových spor. Většina lidí suší zbylé rohlíky a chléb v igelitových taškách, spížích nebo papírových krabicích. I když kůrka na povrchu působí tvrdě a zdánlivě zdravě, uvnitř pečiva se často rozrůstají mikroskopická vlákna plísní rodů Aspergillus, Penicillium či Fusarium. Tyto plísně produkují mykotoxiny, které představují prudké jedy poškozující játra, ledviny i nervovou soustavu zvířat.

Když pečivo navíc leží několik hodin v lesním krmelci nebo na zemi, okamžitě nasaje vzdušnou vlhkost ze sněhu a mlhy. Promění se v lepkavou, kašovitou hmotu, která začne okamžitě kvasit a hnít. Vedle toho obsahuje kupované pečivo vysoké množství chloridu sodného. Divoká zvěř sice sůl k životu potřebuje, avšak výhradně ve formě kamenné soli v pevném solníku, kterou si dávkuje lízáním podle své přirozené potřeby. Pozření přesoleného pečiva vede k těžkému rozvratu hospodaření s vodou a zničení ledvin.

Co říká zákon o myslivosti a jaké hrozí sankce

Přikrmování volně žijící zvěře v české krajině není volnočasová zábava, ale odborně řízená činnost, kterou detailně upravuje zákon o myslivosti. Podle tohoto zákona je uživatel honitby povinen v době nouze o zvěř řádně pečovat a zakládat do krmelců pouze zdravotně nezávadná a biologicky vhodná krmiva. Zákon zároveň výslovně zakazuje poškozovat zvěř a její životní prostředí nevhodnými zásahy.

Kdo do lesa svévolně vyváží biologický odpad z kuchyně, plesnivé ovoce nebo staré pečivo, dopouští se porušení legislativy na úseku ochrany přírody i myslivosti. Za zakládání nepovolených skládek krmiva a ohrožování zdraví zvířat mohou orgány státní správy myslivosti a České inspekce životního prostředí uložit pokuty v řádu desítek tisíc korun. Jak zdůrazňují oficiální pokyny Českomoravské myslivecké jednoty k zimnímu přikrmování, krmelce nejsou odpadkové koše a laická veřejnost by měla krmení přenechat odborníkům.

Zákony na ochranu čistoty prostředí platí nejen v hlubokém lese, ale také v obcích a zahradách, kde například pravidla pro sousedské vztahy a obtěžování okolí kouřem či zápachem rovněž podléhají přísným sankcím.

Jak můžete lesním zvířatům v zimě skutečně pomoci

Pokud chcete lesní zvěři během zimy opravdu ulehčit život, existuje několik spolehlivých a bezpečných způsobů. Nejlepší cestou je kontaktovat místního lesníka, mysliveckého hospodáře nebo spolek v místě vašeho bydliště. Zkušení hospodáři přesně vědí, v jakém stavu se zvěř v dané honitbě nachází, která krmiva momentálně potřebuje a na jaká místa je bezpečné je uložit.

Během podzimu můžete na procházkách sbírat kaštany a žaludy. Tyto lesní plody jsou pro spárkatou i černou zvěř přirozeným zdrojem bílkovin a tuků. Před odevzdáním myslivcům je však nutné plody důkladně usušit v tenké vrstvě na vzdušném místě, aby nezačaly plesnivět. Myslivci tyto nasbírané plody v zimě dávkují po malých částech tak, aby zvěři nezpůsobily trávicí šok. Vítaným darem je také kvalitní luční seno sebrané v letních měsících a sušená letnina z větví jeřábu, břízy či lípy.

Zásadní pomocí pro lesní zvířata je rovněž dopřát jim absolutní klid. Během tuhých mrazů a v hlubokém sněhu zvěř šetří každou kalorii energie. Pokud ji neukáznění pejskaři nechají pronásledovat volně pobíhajícími psy nebo pokud houfy lidí procházejí přímo kolem krmelců a zimních stávanišť, vystresovaná zvěř prchá v hlubokém sněhu. Tento obrovský energetický výdej ji vyčerpá natolik, že často podlehne zápalu plic nebo celkovému vysílení i bez požití nevhodného krmiva.

Shrnutí hlavních zásad pomoci lesní zvěři

Zachování zdraví lesních zvířat v zimním období vyžaduje dodržování základních pravidel. Do lesa ani ke krmelcům nikdy nenoste žádné suché pečivo, chléb, rohlíky, cukroví ani zbytky lidských pokrmů. Přežvýkavcům hrozí po požití mouky a škrobu smrtelná acidóza bachoru spojená s těžkým poleptáním sliznice. Chcete li pomoci, nasbírejte na podzim žaludy nebo kaštany, důkladně je usušte a předejte místním myslivcům. Při zimních procházkách mějte psy vždy na vodítku a nevstupujte do klidových zón, kde zvěř v tichu čerpá síly k přečkání zimy.

Mohlo by se vám líbit