Jedno štěknutí po desáté hodině pokutu neznamená. Když ale pes sousedy opakovaně budí nebo vyje nepřiměřeně dlouho, může jít o rušení nočního klidu. Za první přestupek hrozí až 10 000 Kč, za právně opakovaný až 15 000 Kč.
Modelová situace: Je půl druhé ráno. Pes za sousedním plotem už potřetí během týdne štěká desítky minut. Zavřené okno nepomáhá a ráno se vstává do práce. Majitel psa namítá, že štěkání je pro zvíře přirozené.
Do určité míry má pravdu. Zákon netrestá každé zavrčení nebo krátké zaštěkání. Rozhodující je, zda hluk překročil míru, kterou musí lidé v daném místě běžně snášet. Podstatná je také denní doba, délka štěkání a to, jak často se situace opakuje.
Noční klid platí od 22:00 do 6:00
Podle zákona o některých přestupcích v aktuálním znění trvá doba nočního klidu od 22:00 do 6:00. Fyzická osoba, která noční klid poruší, se může dopustit přestupku proti veřejnému pořádku. Zákonná horní hranice pokuty činí 10 000 Kč.
Částka 15 000 Kč neplatí automaticky při druhém telefonátu souseda na policii. Jde o horní hranici pro právně opakovaný přestupek. To znamená, že člověk spáchá stejný přestupek do 12 měsíců od chvíle, kdy nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o jeho vině. Obě částky jsou maximální, nikoli automaticky ukládané sazby.
Postih navíc nesměřuje proti psovi, ale proti člověku, jehož odpovědnost se podaří prokázat. Úřad proto posuzuje, zda majitel o problému věděl, mohl mu zabránit a jak na opakované stížnosti reagoval.
U chovatelů se často řeší hlavně čipování a registrace. Povinnosti majitele psa však nekončí u evidence zvířete. Patří k nim i takový dohled, aby pes dlouhodobě neomezoval okolí.
Běžné štěknutí je nutné snést, dlouhé noční vytí už nemusí být v pořádku
Důležitý pohled přinesl rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 As 189/2018. Soud řešil případ deseti psů, jejichž štěkání a vytí opakovaně budilo obyvatele v okolí. Správní orgány měly k dispozici výpovědi několika svědků, kteří popisovali opakované rušení během noci.
Soud rozlišil běžné zvukové projevy zvířete od situace, kdy je štěkání opakované, nepřiměřeně dlouhé nebo výrazně vybočuje z místních poměrů. Krátký psí poplach při průchodu člověka kolem plotu proto nelze automaticky označit za přestupek. Jinak se ale může posuzovat pes, který pravidelně štěká nebo vyje desítky minut a budí několik domácností.
Rozsudek vznikl ještě za starší právní úpravy, a proto nelze přebírat částku tehdejší pokuty. Nadále je však významný způsob, jakým soud posuzoval samotné štěkání a dostupné důkazy.
Roli může hrát také prostředí. Jinou míru psích zvuků lze očekávat u několika domů na okraji vesnice a jinou v hustě obydleném vnitrobloku. Ani na venkově ale neplatí, že musí sousedé pravidelné noční vytí snášet bez omezení.
Měření decibelů není jedinou cestou k důkazu
Hluk ze stroje lze často měřit souvisle. Pes ale může štěkat nepravidelně a právě před příjezdem hlídky přestat. Nejvyšší správní soud proto připustil, že přesné měření nemusí být v podobném případě reálné a podstatným důkazem mohou být věrohodné svědecké výpovědi lidí, kteří se na místě pravidelně zdržují.
Jeden rozčilený telefonát ještě nemusí prokázat dlouhodobý problém. Mnohem užitečnější je vést si jednoduchý záznam:
- datum a přibližný začátek štěkání,
- dobu, po kterou hluk trval,
- zda se během noci opakoval,
- odkud byl slyšet a zda probudil členy domácnosti,
- zda stejný problém nezávisle zaznamenali i další sousedé.
Při skutečném rušení je vhodné zavolat městskou policii, pokud v obci působí, případně Policii ČR. Oznámení má největší smysl v době, kdy štěkání skutečně probíhá. Také doporučení městské části Praha 3 k rušení nočního klidu radí oznamovat problém bezprostředně a v případě opakování kontaktovat hlídku znovu.
Podpůrným podkladem může být krátká zvuková nebo obrazová nahrávka pořízená z vlastního bytu či zahrady. Sama o sobě nezaručuje, že úřad přestupek prokáže. Může ale zachytit délku a charakter hluku ve chvíli, kdy pes před příjezdem hlídky ztichne. Nahrávka patří úřadu nebo policii, nikoli na sociální sítě.
Jak postupovat, aby se spor zbytečně nevyhrotil
Prvním krokem bývá konkrétní domluva. Obecná výčitka, že pes „štěká pořád“, majiteli příliš nepomůže. Větší šanci na nápravu má zpráva s přesnými časy, například že pes štěkal v pondělí od půlnoci do půl jedné a ve středu znovu kolem druhé ráno.
Majitel nemusí vědět, co se děje po jeho odchodu do práce nebo během noci v zadní části zahrady. Konkrétní informace mu umožní zjistit příčinu a přijmout opatření. Je ale rozumné ponechat si písemnou komunikaci pro případ, že se situace nezmění.
Když domluva nefunguje, následuje dokumentování jednotlivých událostí a přivolání hlídky během rušení. O případné vině a pokutě následně nerozhoduje soused ani policista podle osobního dojmu, ale příslušný správní orgán na základě shromážděných podkladů.
Noční klid se vztahuje pouze na dobu od 22:00 do 6:00. Dlouhodobé a nadměrné štěkání během dne však nemusí zůstat bez řešení. Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku upozornil, že vedle přestupkového řízení může přicházet v úvahu také občanskoprávní ochrana před hlukem ze sousedství. U déle trvajícího sporu je vhodné nejprve poslat věcnou písemnou výzvu a podle okolností se poradit s právníkem.
Pokud sousedovo zvíře kromě hluku poškodí záhony, plot nebo jiný majetek, jde o samostatnou otázku. Pravidla jsme popsali v článku o odpovědnosti za škodu způsobenou sousedovým zvířetem.
Nejčastější omyl spočívá v představě, že bez profesionálního měření decibelů nelze nic prokázat. Svědecké výpovědi, opakovaná oznámení a průběžné záznamy mohou mít zásadní význam. Stejně zavádějící je ale tvrzení, že pokuta 15 000 Kč následuje už po druhé stížnosti. Tato částka připadá v úvahu až při dalším stejném přestupku po předchozím pravomocném rozhodnutí.
