Papriky patří mezi nejvděčnější zeleninu na záhonu i v truhlíku, ale zároveň mezi nejcitlivější na chlad. Sazenice vysazená do studené půdy dokáže tři týdny stát na místě, zatímco sousedova ve fólii už nasazuje květy. O úrodě paprik rozhoduje teplota, pravidelná zálivka a pár drobností v prvních týdnech po výsadbě.
Paprika pochází z teplých oblastí Střední a Jižní Ameriky a chlad jí vadí víc než rajčatům. Její růst se zastavuje při teplotě kolem 10 °C, což v českém červnu není nic výjimečného. Proto se nevyplácí spěchat s výsadbou ven a zároveň se vyplácí nepodcenit péči v prvních týdnech, kdy rostlina koření.
Výsev paprik začíná v únoru, sazenice potřebuje teplo a světlo
Kdo si papriky předpěstovává sám, vysévá od poloviny února do poloviny března. Semena klíčí pomalu a potřebují stabilní teplo. Royal Horticultural Society doporučuje vysévat v teple kolem 18 až 21 °C, vzcházení trvá jeden až tři týdny. Studený parapet nad radiátorem, který v noci chladne, klíčení výrazně zpomalí.
Po vytvoření prvních pravých listů se sazenice přepichují do vlastních květináčů. Od té chvíle potřebují hlavně světlo. Vytáhlá bledá sazenice s dlouhým stonkem je známka nedostatku světla, ne přemíry péče.
Komu se předpěstování nepovedlo nebo na něj neměl čas, koupí v květnu hotové sazenice. U nich se vyplatí vybírat kompaktní rostliny se zdravými tmavě zelenými listy, ne ty nejvyšší.
Papriky ven až po zmrzlících a do prohřáté půdy
Papriky se vysazují ven až po polovině května, kdy pomine riziko pozdních mrazíků. Ani potom není vyhráno. Důležitá je teplota půdy. Do studené země paprika neuhyne, ale zastaví růst a několik týdnů jen přežívá. Když je předpověď chladná, je lepší výsadbu o týden odložit nebo záhon předem prohřát černou netkanou textilií.
Stanoviště má být slunné a chráněné před větrem, ideálně u jižní zdi nebo ve fóliovníku. Optimální denní teplota se pohybuje mezi 24 a 28 °C, průvan papriky špatně snášejí. Sází se zhruba 40 × 50 cm, aby rostliny měly vzduch a světlo a sází se do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči. Po výsadbě se důkladně zalije.
Čerstvě vysazené sazenice jsou snadný cíl pro slimáky, kteří dokážou mladou rostlinu zlikvidovat za jednu noc. O tom, jak je ze zahrady dostat, jsme se věnovali v samostatném článku.
Nepravidelná zálivka se projeví hnilobou na plodech paprik
Paprika potřebuje stejnoměrnou vlhkost. Střídání přeschnutí a přelití se projeví později na plodech tmavou propadlou skvrnou na špičce. Tato vada se popisuje jako hniloba květních konců, která vzniká nedostatkem vápníku v plodu. Příčinou většinou není chudá půda, ale nepravidelná zálivka, kvůli které se vápník do plodů nedostane.
Prakticky to znamená zalévat raději méně a častěji, ke kořenům a ne na listy. Vrstva mulče kolem rostlin výkyvy vlhkosti zmírní. V truhlících a květináčích je pravidelnost ještě důležitější, protože malý objem substrátu vysychá rychleji.
Jakmile rostliny nasadí první plody, pomáhá přihnojování draselným hnojivem, stejným jako pro rajčata. Dusíkem se naopak šetří. Přehnojená paprika žene do listů a plodů nasadí méně.
U vyšších odrůd se hodí opora. Stonek papriky je křehký a větev obtěžkaná plody se ve větru snadno vylomí. Stačí bambusová tyčka a úvazek.
Průběžná sklizeň paprik zvyšuje celkový výnos
Papriky se dají sklízet ve dvou fázích. Zelené plody jsou plně použitelné v kuchyni a jejich sklizeň uvolní rostlině síly na nasazení dalších. Vybarvené plody, červené, žluté nebo oranžové podle odrůdy, jsou sladší a mají víc vitamínu C, ale dozrávání trvá o několik týdnů déle a rostlina mezitím nasazuje méně nových květů.
Kdo chce maximum plodů, sklízí průběžně část úrody zelenou. Kdo chce maximum chuti, nechá plody vybarvit a smíří se s menším počtem. Plody se nestrhávají, ale odstřihávají i se stopkou, aby se nepoškodila větev.
Na konci sezóny, obvykle v září, už nové květy nestihnou dát plody. Jejich odstranění nasměruje sílu rostliny do dozrání těch, které na rostlině už visí.
Papriky tedy nejsou složitá plodina, jen nesnášejí spěch a nepravidelnost. Výsadba do prohřáté půdy po polovině května, závětrné slunné místo, stejnoměrná zálivka s mulčem a přihnojování draslíkem od prvních plodů. To je celý recept. Kdo k tomu sklízí průběžně, má plody od července do prvních mrazíků.
