Naložit před spaním plné topeniště silných polen a přiškrtit klapku přívodu vzduchu na minimum vypadá jako chytrý způsob, jak udržet v domě teplo až do rána. Ve skutečnosti tím ale přicházíte o většinu výhřevnosti zaplaceného dřeva, začerníte si sklo dvířek a vnitřek komína postupně obalíte vrstvou lesklého dehtu, kterou běžná kominická štětka neodstraní.
Kdo chce mít ráno v obýváku příjemnou teplotu bez vstávání k vyhaslému krbu, často sáhne po páčce přívodu vzduchu a zavře ji skoro nadoraz. Oheň okamžitě pohasne, plameny zmizí a polena v šeru topeniště jen líně doutnají. Na první pohled se zdá, že kamna palivo šetří. Pravidelnou péči o spalinové cesty přitom ukládá přímo vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, podle které se musí komín u celoročně používaných kamen na pevná paliva do výkonu padesáti kilowattů čistit třikrát ročně. Při nočním dušení ohně se však komínový průduch dokáže nebezpečně zanést už během několika chladných týdnů.
Kam mizí sedmdesát procent tepla při zavřené klapce
Aby bylo jasné, proč přiškrcená kamna netopí, stačí se podívat na samotné hoření dřeva. Poleno totiž nehoří jako jednolitý kus hmoty. Jakmile se dřevo v topeništi zahřeje nad dvě stě padesát stupňů Celsia, začnou se z něj uvolňovat těkavé hořlavé plyny označované jako dřevoplyn. Právě tyto plyny v sobě ukrývají přibližně sedmdesát až osmdesát procent veškeré energie, kterou ze dřeva můžete získat. Jak upozorňuje Společenstvo kominíků České republiky, ke vzplanutí a čistému vyhoření dřevoplynu je zapotřebí dostatek kyslíku a teplota v topeništi alespoň pět set padesát až šest set stupňů Celsia.
Když před spaním zavřete přívod vzduchu, teplota v komoře rychle spadne pod čtyři sta stupňů. Dřevo sice v horku dál pyrolýzou uvolňuje dřevoplyn, ten se už ale kvůli chybějícímu kyslíku a nízké teplotě nedokáže vznítit. Místo aby vám ohříval místnost, odchází nespálený přímo do kouřovodu. Z komína se pak valí hustý žlutošedý kouř, ze kterého by zakašlal i parní vlak, a vy doslova pouštíte většinu peněz za palivové dřevo pánubohu do oken. Ještě horší je situace ve chvíli, kdy zatopíte nedostatečně proschnutými poleny, protože špatně vysušené palivové dřevo s vysokou vlhkostí spotřebuje zbytek tepla na odpařování vody a proces dehtování několikanásobně urychlí.
Lesklý dehet v průduchu a proč hozená voda komín roztrhne
Nespálené dehtové páry smíchané s vodní párou stoupají z přiškrcených kamen do chladnějšího komína. Jakmile teplota spalin klesne pod rosný bod kolem šedesáti až sedmdesáti stupňů, páry se vysrážejí na vnitřních stěnách vložky. Vzniká lepkavý černý povlak zvaný kreozot, který po vychladnutí ztvrdne na sklovitou krustu. Zatímco běžné prachové saze kominík snadno vymete ocelovou nebo silonovou štětkou, napečený dehet drží na stěnách jako asfalt a vyžaduje mechanické frézování nebo odborné vypálení.
Dehtová krusta je přitom extrémně hořlavá. Stačí, když po týdnech nočního škrcení přijde mrazivý víkend, vy v kamnech zatopíte naplno a vyšší plamen šlehne do kouřovodu. Usazený kreozot v komíně vzplane, při hoření až sedmkrát zvětší svůj objem a teplota uvnitř komínového tělesa vyskočí nad tisíc stupňů Celsia. Komín začne hučet jako startující letadlo a z ústí na střeše létají jiskry.
V takové chvíli dělají vyděšení majitelé domů osudovou chybu a snaží se oheň uhasit vodou. Jak důrazně varuje Hasičský záchranný sbor České republiky, do hořícího komína nesmí nikdy přijít ani kapka vody. Z jednoho litru vody totiž při teplotě kolem tisíce stupňů okamžitě vznikne tisíc sedm set litrů přehřáté vodní páry. Tento prudký nárůst tlaku působí jako parní výbuch a komínové zdivo či keramickou vložku na místě roztrhne. Při požáru sazí je nutné ihned opatrně vybrat žhavé palivo z topeniště do nehořlavé nádoby, zavřít přívody vzduchu, zavolat linku 150 a případně komín hasit vhazováním suchého písku nebo kuchyňské soli. Pokud u požáru vyjde najevo, že majitel zanedbal povinnou roční kontrolu kominíkem podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, hrozí mu nejen pokuta až deset tisíc korun za chybějící revizi a pětadvacet tisíc korun za způsobení požáru, ale také výrazné krácení pojistného plnění.
| Režim provozu krbových kamen | Teplota v topeništi | Co se děje s dřevoplynem a komínem | Spotřeba dřeva na vytopení domu |
|---|---|---|---|
| Přiškrcený vzduch (noční dušení ohně) | Pod 400 °C | Dřevoplyn neshoří, sklo zčerná a v komíně kondenzuje lepkavý dehet | Vysoká, až polovina energie vyletí bez užitku komínem |
| Optimální hoření se sekundárním vzduchem | 550 až 700 °C | Čisté spálení plynů, světlé šamotové cihly a komín téměř bez kouře | Nízká, palivo odevzdá maximum tepla do místnosti či výměníku |
Jak topit úsporně a udržet čisté sklo i komín
Čisté spalování začíná už samotným podpalováním. Stále rozšířený zvyk nakupit na dno kamen zmačkané noviny, zasypat je třískami a navrch položit těžká polena vede k tomu, že počáteční plamen naráží na studené dřevo nad sebou. Oheň se ochlazuje a kamna prvních dvacet minut hustě čoudí, podobně jako když vás na podzim překvapí studená vzduchová zátka v komíně při prvním zatopení.
Mnohem lepších výsledků dosáhnete odhoříváním shora. Na dno topeniště položte dvě až tři silnější suchá polena, kolmo na ně vyskládejte vrstvu tenčích štěpin a úplně nahoru dejte smotky dřevité vlny s třískami. Po zapálení vrchní vrstvy se okamžitě prohřeje spalinová cesta, šamotové obložení i horní deflektor. Plyny uvolňované ze spodních polen pak stoupají přímo skrz rozpálené plameny nahoře, kde beze zbytku shoří.
Během topení regulujte výkon kamen množstvím přiloženého dřeva, nikoliv uzavíráním vzduchu. Primární přívod pod rošt slouží pouze k rychlému rozhoření při zátopu a poté se uzavírá, zatímco sekundární vzduch priváděný nad plameny a podél skla musí zůstat pootevřený po celou dobu hoření. Poznáte to jednoduše podle pohledu do ohniště: šamotové desky mají být světlé, sklo průzračné a plameny klidné a světle žluté. Na noc pak místo dušení plného topeniště přiložte dva lisované dřevěné briketové válce z tvrdého dřeva s ponechaným přívodem sekundárního vzduchu, které vyhoří čistě a naakumulují teplo do zdiva i kamen bez jediného gramu dehtu v komíně.
