Okna a dveře má doma každý, ale jejich těsnění většina lidí řeší až ve chvíli, kdy je v bytě průvan, hluk nebo chlad. Přitom právě malá těsnicí páska může rozhodovat o tom, zda teplo v zimě zůstává uvnitř a zda se v létě zbytečně neztrácí ochlazený vzduch. Kontrola zabere jen pár minut a často odhalí problém, který se dá vyřešit bez velké rekonstrukce.
Když se doma řeší úspory, většina lidí začne u spotřebičů, žárovek nebo topení. Jenže část peněz může unikat úplně obyčejnou škvírou kolem okna nebo dveří. Nejde přitom jen o staré domy. Netěsnost se může objevit i u plastových oken, která mají za sebou několik let provozu, časté otevírání, změny teplot a ztvrdlé gumové části.
Americké ministerstvo energetiky ve svém přehledu k těsnění oken a dveří upozorňuje, že těsnicí prvky slouží k omezení úniku vzduchu kolem pohyblivých částí, tedy hlavně okenních křídel a dveří. U nepohyblivých prasklin se podle něj používá spíše tmel. To je důležité, protože ne každá mezera se řeší stejným materiálem.
Na ChytřeNaTo už jsme psali, že fólie na okna v létě slibuje chladnější byt, ale u některých skel rozhoduje jejich typ a tepelné namáhání. Těsnění je jiný případ. Nezastaví slunce, ale pomáhá tam, kde se vzduch dostává dovnitř nebo ven spárou, která tam být nemá.
Průvan se dá doma poznat bez drahé techniky
Netěsné okno se často prozradí nenápadně. Závěs se u zavřeného rámu lehce hýbe, u parapetu je slyšet šumění, v zimě je kolem křídla chladněji a v létě se místnost rychleji ohřívá po vypnutí klimatizace nebo ventilátoru. Jednoduchá kontrola se dá udělat i papírem. Vloží se mezi rám a křídlo, okno se zavře a papír se zkusí vytáhnout. Když jde ven úplně volně, těsnění nebo přítlak okna pravděpodobně nepracuje dobře.
Program ENERGY STAR uvádí, že utěsnění úniků vzduchu a doplnění izolace může domácnosti přinést až desetiprocentní úsporu ročních účtů za energie. Neznamená to automaticky stejný výsledek v každém českém bytě, protože záleží na velikosti domu, zdroji tepla, ceně energie i stavu oken. Směr je ale jasný. Vzduch, který nekontrolovaně proudí spárami, zvyšuje nároky na vytápění i chlazení.https://chytrenato.cz/dilatacni-spara-podlahy/
Podobně britská organizace Energy Saving Trust uvádí, že utěsnění průvanu kolem oken, podlah a dveří může v tamních podmínkách ušetřit kolem 85 liber ročně. Pro českého čtenáře je důležitější samotný princip než přesný přepočet. Malá netěsnost se během celé sezony nasčítá, zvlášť v domácnosti, kde se topí plynem, elektřinou nebo se v létě často chladí.
S tématem přehřívání bytu souvisí i článek o tom, že v létě doma rozhoduje hlavně stínění. Stínění řeší slunce před sklem, těsnění zase nechtěný pohyb vzduchu. Nejlepší efekt obvykle vzniká kombinací drobných opatření, ne jedním zázračným trikem.
Páska se nelepí naslepo
Těsnění do oken a dveří vypadá jednoduše. Role pásky, nůžky, čistý rám a za pár minut hotovo. Právě tady ale vzniká dost chyb. Materiál má odpovídat velikosti mezery. Příliš tenké těsnění nic nevyřeší, příliš silné může bránit zavření okna nebo zbytečně namáhat kování.
Ministerstvo energetiky doporučuje před aplikací zjistit, kde úniky opravdu jsou, a zohlednit také větrání a kvalitu vnitřního vzduchu. Samotné lepení má probíhat na čistý a suchý povrch. Těsnění má po zavření okna nebo dveří dosednout tak, aby se stlačilo, ale zároveň nebránilo běžnému používání.
U plastových a dřevěných oken se vyplatí nejdřív zkontrolovat stav původního těsnění. Staré gumové těsnění bývá tvrdé, popraskané nebo slepené špínou. Někdy pomůže vyčištění a ošetření vhodným přípravkem, jindy už dává větší smysl výměna. U oken, která se špatně zavírají nebo drhnou, může být problém také v seřízení kování.
Tady se nabízí podobná logika jako u článku o tom, že dilatační spára u podlahy rozhoduje o drahé opravě. I tam jde o detail, který není na první pohled vidět, ale chrání větší a dražší celek. U oken je tím dražším celkem komfort v bytě, spotřeba energie a někdy i samotné kování.
Těsnit ano, zadusit byt ne
Utěsnění oken neznamená udělat z bytu neprodyšnou krabici. V domácnosti se vaří, sprchuje, suší prádlo a dýchá. Vzniká vlhkost, která se někde projeví. Přílišné omezení větrání může přispět ke kondenzaci vody na skle, vlhkým rohům nebo plísním. Proto má těsnění řešit nechtěný průvan, ne nahrazovat pravidelné větrání.
Manuál Ministerstva průmyslu a obchodu k úsporám energie připomíná, že při chlazení je základem vhodné stínění oken a že rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku by neměl být přehnaný. U vytápění zase upozorňuje na význam regulace teploty a na to, že každý stupeň dolů může snížit náklady o 5 až 10 procent. Manuál MPO k úsporám energie se týká veřejných budov, ale základní principy úspor platí obecně i pro domácí uvažování.
Nejrozumnější postup je jednoduchý. Nejprve najít místo, kudy táhne. Potom zjistit, zda jde o pohyblivou spáru kolem křídla, nebo pevnou prasklinu kolem rámu. U pohyblivé části se volí těsnicí profil, u pevné mezery tmel. Nakonec přijde kontrola, zda se okno zavírá lehce a těsnění se při zavření opravdu stlačí.
Nenápadná páska tedy není kouzelný lék na všechny účty za energie. V domě se špatnými okny, bez stínění nebo s nevhodným větráním sama zázrak neudělá. Je to ale typická kutilská věc, kterou lidé často přehlížejí, přestože ji mají doslova před očima. Právě proto se vyplatí začít u ní dřív, než z malého průvanu vznikne celoroční zbytečný výdaj.
