Konec koupací sezony svádí k jednoduchému řešení: připojit hadici a vodu z bazénu poslat do nejbližší uliční vpusti. Jenže mříž před domem nemusí vést na čistírnu. Chlorovaná voda může skončit v potoce, na sousedově pozemku nebo tam, kde ji místní kanalizační řád vůbec nepovoluje.
Bazénová voda není automaticky totéž co čistá dešťovka. Může obsahovat chlor, prostředky proti řasám, přípravky na úpravu pH, vločkovače, sůl i nečistoty zachycené během celé sezony. Správný způsob vypuštění proto závisí nejen na množství vody, ale také na jejím složení a místě, kam ji chcete odvést.
Než otevřete ventil, zjistěte tři věci: zda je úplné vypuštění vůbec nutné, co jste v posledních dnech do vody přidali a kam zvolený odtok skutečně vede.
Nejbližší mříž nemusí vést do čistírny
Dešťová vpusť u silnice může být součástí oddílné dešťové kanalizace. V takovém případě voda neprochází čistírnou, ale odtéká do retenční nádrže, potoka nebo jiné povrchové vody. Technický princip takové sítě popisuje například úřad pro životní prostředí District of Columbia, který upozorňuje také na riziko chloru pro vodní organismy.
Pouhým pohledem na mříž přitom nepoznáte, zda je kanalizace dešťová, splašková nebo jednotná. Odpověď by měl dát provozovatel kanalizace, obecní úřad nebo místní kanalizační řád.
Český zákon o vodovodech a kanalizacích počítá s tím, že podmínky pro vypouštění stanovuje právě kanalizační řád. Co je možné v jedné obci, proto nemusí být povolené v sousední obci.
Voda, jejíž vlastnosti se používáním nebo přidáním chemie změnily, navíc může podle okolností spadat pod pravidla pro odpadní vody. Jejich vypouštění do povrchových nebo podzemních vod upravuje vodní zákon.
Nejjistější postup je zavolat provozovateli kanalizace, popsat typ bazénu, přibližný objem a použitou chemii a nechat si potvrdit vhodné místo i maximální rychlost vypouštění.
Pokud používáte polohu ODPAD nebo WASTE na filtraci, nejprve vypněte čerpadlo. Přepínání ventilu za chodu může filtraci poškodit, jak podrobně vysvětluje návod k obsluze šestipolohového ventilu bazénové filtrace.
Na zahradu až po odeznění chloru
Část běžné bazénové vody lze za vhodných podmínek využít na vlastním pozemku. Neznamená to však, že je bezpečné pustit celý objem na jedno místo.
Nejprve zastavte dávkování chloru, vyjměte tabletu z plováku nebo skimmeru a nechte jeho zbytkové množství klesnout. Nespoléhejte pouze na zápach. Stav vody ověřte testovacím proužkem nebo kapkovým testerem.
Iowa State University Extension doporučuje vodu bez aktivního chlorování vypouštět postupně, hadici přemisťovat a nerozlévat celý obsah bazénu na jedinou část trávníku.
Pomalé vypouštění umožní vodě vsakovat. Prudký proud naopak může odplavit zeminu, podmáčet základ domu nebo si najít cestu po svahu k sousedovi. Hadici proto nenechávejte bez dozoru a výtok pravidelně kontrolujte.
Vodu nepouštějte k vlastní ani sousedově studni, septiku, žumpě, základům domu, vodnímu toku nebo na již nasycenou půdu. Po vydatném dešti je vhodné počkat, až pozemek vyschne.
Směr odtoku není jen otázkou sousedských vztahů. Občanský zákoník v § 1013 výslovně zmiňuje vodu mezi vlivy, které nesmějí v nepřiměřené míře pronikat na cizí pozemek. Přímé svádění vody k sousedovi je bez zvláštního právního důvodu zakázané.
Slaná voda potřebuje jiný plán
U slaného bazénu nestačí počkat, až zmizí volný chlor. Sůl se ze stojící vody neodpaří a opakované vypouštění na stejné místo může zvyšovat zasolení půdy.
Opatrnost je nutná také tehdy, pokud voda obsahuje algicid, vločkovač, přípravek s mědí nebo nedávno přidaný prostředek na úpravu pH. Zkontrolujte etiketu přípravku a pokyny výrobce. Pokud složení neznáte, nevypouštějte vodu na záhon ani do uliční vpusti, dokud postup nepotvrdí provozovatel kanalizace nebo příslušný obecní úřad.
Zbytky chemie se nepokoušejte ručně „dorovnat“ přidáním dalšího přípravku. Zejména chlorové prostředky a kyseliny mohou při nesprávném spojení uvolnit nebezpečný plyn. Pro bezpečnou manipulaci platí, že je potřeba bazénovou chemii kontrolovat podle účinných látek, nikoli jen podle obchodního názvu.
Samostatnou kategorií je voda z proplachu filtru nebo čištění silně znečištěného bazénu. Obsahuje koncentrovanější nečistoty a neměla by se automaticky vypouštět stejným způsobem jako běžná bazénová voda.
Úplné vypuštění nemusí být nutné
Před vypouštěním se podívejte do návodu k bazénu. U řady konstrukcí se na zimu snižuje hladina pouze pod technologické otvory a zbytek vody v bazénu zůstává. Přesný postup závisí na konstrukci, vložce, filtraci a způsobu zazimování.
Úplné vypuštění zapuštěného nebo fóliového bazénu bez znalosti konstrukce může způsobit deformaci, posun vložky nebo jiné poškození. Má-li bazén pevnou konstrukci nebo se na pozemku drží podzemní voda, vyplatí se postup konzultovat s dodavatelem.
Než otevřete ventil, projděte pět bodů
- Ověřte v návodu, zda bazén skutečně potřebuje úplně vypustit.
- Zastavte dávkování chemie a pomocí testu zkontrolujte zbytkový chlor.
- Sepište si, zda voda obsahuje sůl, algicid, vločkovač nebo další přípravky.
- U provozovatele kanalizace nebo obce ověřte, kam lze vodu odvést.
- Vypouštějte pomalu, zůstaňte u hadice a zastavte odtok, pokud se tvoří kaluže nebo voda míří mimo váš pozemek.
Nejbližší uliční mříž tedy není automatickou odpovědí. U běžné vody bez měřitelného zbytkového chloru může být řešením pomalé využití na vlastním trávníku. Slaná voda, voda s další chemií a proplach filtrace však vyžadují individuální postup podle místních pravidel.
