Domů Rady a tipyRadiátory neodvzdušňujte při běžícím čerpadle. Pokles tlaku může odstavit kotel

Radiátory neodvzdušňujte při běžícím čerpadle. Pokles tlaku může odstavit kotel

od Jiří Lhotský
Bílý deskový radiátor ústředního topení umístěný na stěně v obývacím pokoji
Doba čtení: 6 minut

Šplouchání v trubkách a vlažná horní polovina radiátoru patří k běžným problémům na začátku topné sezóny. Spěšné otočení odvzdušňovacího ventilu bez dodržení správného postupu však může celý otopný systém zcela vyřadit z provozu.

Když se po chladné noci dotknete radiátoru a zjistíte, že jeho spodní část příjemně hřeje, zatímco horní zůstává studená, diagnóza bývá jednoznačná. V otopném tělese se nahromadil vzduch, který brání teplé vodě v cirkulaci. Většina lidí v takové chvíli popadne klíček, odvzdušňovací šroub okamžitě povolí a nechá syčící vzduch unikat. Málokdo si však uvědomuje, že provádění tohoto úkonu při běžícím oběhovém čerpadle situaci v celém domě často ještě zhorší. Navíc každé vypuštění vzduchu a vytékající vody znamená pokles tlaku v uzavřeném potrubí. Jak varuje německý portál NDR ve svém servisním průvodci pro efektivní vytápění, neodborné odvzdušnění bez následné kontroly manometru může vyústit v bezpečnostní odstavení kotle uprostřed největších mrazů. Správný postup vyžaduje systémový přístup a dodržení přesné posloupnosti kroků.

Proč vzduch v topení vadí a jak vzniká

Voda je vynikajícím teplonosným médiem, ale vzduch se naopak chová jako mimořádně účinný tepelný izolant. Jakmile se v horní komoře radiátoru vytvoří vzduchová kapsa, teplá otopná voda je nucena protékat pouze spodní cestou mezi přívodem a zpátečkou. Radiátor ztratí klidně polovinu svého jmenovitého výkonu. Kotel přitom spotřebovává energii na ohřev vody, oběhové čerpadlo běží na plné obrátky, ale v místnosti zůstává chladno. Uživatelé pak často reagují tím, že otočí termostatickou hlavici na vyšší stupeň, což vede pouze ke zbytečnému plýtvání plynem nebo elektřinou.

Kde se však vzduch v těsně uzavřené soustavě bere? Cest existuje několik. Nejčastěji se do systému dostává s čerstvou doplňovací vodou, v níž jsou rozpuštěné plyny, které se při prvním zahřátí nad padesát stupňů Celsia z vody vyloučí. Další příčinou je mikrodifuze kyslíku přes plastová potrubí podlahového vytápění, drobná netěsnost spojů nebo nesprávně natlakovaná expanzní nádoba, která při chladnutí soustavy nedokáže udržet přetlak a podtlakem přisává vzduch přes odvzdušňovací ventily.

Zásadní chyba: Proč před odvzdušněním musíte vypnout čerpadlo

Nejčastější a nejzávažnější chybou domácích kutilů je otáčení odvzdušňovacího ventilu za plného chodu otopné soustavy. Když oběhové čerpadlo v kotli nebo technické místnosti běží, žene vodu potrubím značnou rychlostí. Proudící kapalina vzduchové bubliny v radiátoru strhává, drtí je na mikroskopickou pěnu a roznáší je po celém topném okruhu. Když otevřete ventil, odpustíte sice malou část vzduchu, ale zbytek mikrobublin putuje dál do trubek a za několik hodin se radiátor opět zavzdušní.

V horních patrech rodinných domů může navíc dojít k ještě nebezpečnějšímu jevu. Na sací straně silného čerpadla může vzniknout lokální podtlak. Pokud v nejvyšším radiátoru otevřete odvzdušňovací šroub při běžícím čerpadle, vzduch nezačne syčet ven, ale naopak jej podtlak nasaje z místnosti přímo dovnitř do trubek. Místo odvzdušnění tak soustavu ještě více zavzdušníte.

Jak ve svých doporučeních zdůrazňuje Německý spolkový úřad pro životní prostředí v přehledu správného vytápění, prvním krokem před jakoukoliv manipulací s ventily musí být vypnutí oběhového čerpadla. U moderních plynových kotlů či tepelných čerpadel stačí zařízení přepnout do pohotovostního režimu nebo letního módu, případně zvolit servisní režim pro odvzdušnění. Po vypnutí čerpadla je nutné vyčkat minimálně třicet až šedesát minut. Během této doby se proudění v trubkách zcela uklidní a mikrobubliny se díky své nižší hustotě přirozeně shromáždí v nejvyšších místech jednotlivých radiátorů.

Ruční nasazení odvzdušňovacího klíčku na čtyřhranný ventil deskového radiátoru
Foto: Sil10napel, licence CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons.
Odvzdušňovací klíček nasaďte na čtyřhran ventilu a povolte jej maximálně o půl otáčky.

Správné pořadí: Od přízemí až do podkroví

Před samotným vypuštěním vzduchu otevřete termostatické hlavice na všech radiátorech v domě na maximum. Tím zajistíte plný průchod ventilových sedel a uvolnění případných vzduchových kapes zachycených přímo v těle ventilu. Poté vezměte speciální čtyřhranný klíček, savý hadr a malou misku na zachycení kapek vody.

Zásadní je dodržet správné prostorové pořadí. V patrových domech začínejte vždy u radiátorů v nejnižším podlaží, tedy v suterénu nebo v přízemí, a postupujte směrem nahoru do patra a podkroví. I v rámci jednoho patra postupujte od těles nejblíže ke kotli směrem k těm nejvzdálenějším. Tímto postupem vytlačujete vzduchové kapsy směrem nahoru v souladu s přirozeným hydrostatickým tlakem sloupce vody.

Klíček nasuňte na čtyřhran odvzdušňovacího ventilu a opatrně jím otočte proti směru hodinových ručiček maximálně o čtvrt až půl otáčky. Nikdy ventil nevyšroubujte úplně, protože tlak vody by mohl vnitřní kuželku vystřelit a horká voda by zaplavila podlahu. Uslyšíte syčení unikajícího vzduchu. Jakmile syčení ustane a z trysky začne vytékat souvislý proud vody bez prskání a bublinek, ventil ihned pevně utáhněte.

Pokles tlaku a odstavení kotle: Hranice, kterou nesmíte podkročit

Zde přichází moment, na který většina lidí zapomíná. Vzduch stlačený v radiátorech představoval určitý objem, který udržoval tlak v soustavě. Jakmile vzduch vypustíte, tlak v potrubí nevyhnutelně klesne. Pokud odvzdušníte šest nebo osm radiátorů v celém domě, tlak může snadno spadnout o několik desetin baru.

V technickém rozboru, který zpracovala Coloradská státní univerzita ve své studii o úsporách energie v otopných soustavách, se uvádí, že správný provozní tlak je kritickým parametrem pro ochranu oběhových čerpadel i samotného tepelného výměníku před kavitací a lokálním přehříváním. Moderní plynové závěsné kotle i tepelná čerpadla mají zabudovaný elektronický tlakový spínač. Pokud provozní tlak v soustavě klesne pod kritickou hodnotu, obvykle pod 0,8 až 1,0 baru, řídicí elektronika kotel okamžitě z bezpečnostních důvodů odstaví. Na displeji se rozsvítí chybové hlášení a kotel odmítne topit i ohřívat teplou užitkovou vodu, dokud tlak ručně nedoplníte.

Správný tlak ve studeném stavu se v běžném rodinném domě pohybuje mezi 1,2 a 1,5 baru. Obecné pravidlo říká, že statický tlak musí odpovídat výšce otopné soustavy: na každý jeden metr výškového rozdílu mezi kotlem v suterénu a nejvyšším radiátorem v podkroví připadá 0,1 baru, k čemuž se přičítá bezpečnostní rezerva přibližně 0,3 až 0,5 baru.

Termostatický ventil na radiátoru s vyznačenými stupni teploty
Foto: T.Voekler, licence CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons.
Před odvzdušněním otevřete termostatické ventily na všech radiátorech na maximum.

Srovnání provozních stavů a parametrů otopné soustavy

Správné nastavení otopné soustavy vyžaduje rovnováhu mezi tlakem, teplotou a čistotou média. V následující tabulce najdete přehledné srovnání optimálních hodnot oproti rizikovým stavům.

Parametr a provozní stavOptimální doporučená hodnotaRiziková mezní hodnotaDůsledek pro provoz kotle a topení
Tlak v soustavě za studena1,2 až 1,5 baru dle výšky domuMéně než 0,8 baruOdstavení kotle na chybový kód nízkého tlaku
Tlak v soustavě za tepla1,5 až 1,8 baruVíce než 2,5 baruOtevření pojistného ventilu a únik vody na podlahu
Stav oběhového čerpadla při odvzdušněníZcela vypnuto minimálně 30 minutBěžící čerpadlo v provozuRozptyl mikrobublin do pěny a riziko nasátí vzduchu
Poloha termostatických hlavicOtevřeno na maximum (stupeň 5)Zavřeno nebo poloviční nastaveníZablokování vzduchu v kuželce ventilu
Postup odvzdušňováníOd přízemí do nejvyššího patraNáhodné odvzdušňování po místnostechPřesun vzduchových kapes do sousedních větví

Jak správně dopustit vodu do systému bez zavlečení nového vzduchu

Pokud po odvzdušnění zjistíte, že ručička manometru spadla do červeného pole pod jeden bar, musíte do systému dopustit vodu. I zde však číhá technologická past. Většina lidí vezme zahradní hadici, jeden konec připojí k napouštěcímu kohoutu kotle, druhý ke kohoutku s vodou a oba ventily otevře. Tímto způsobem však do uzavřené soustavy natlačíte celý sloupec vzduchu, který byl předtím v prázdné hadici.

Správný instalatérský trik je velmi prostý. Hadici nejprve připojte k vodovodnímu kohoutku a druhý volný konec vložte do kbelíku. Pomalu pusťte vodu a nechte ji proudit tak dlouho, dokud z hadice nevytlačí veškeré vzduchové bubliny. Teprve plnou hadici s vytékající vodou pevně našroubujte na napouštěcí ventil topení. Jak uvádí Německá spotřebitelská centrála v pokynech pro bezpečný provoz topení, zavlečení nového vzduchu doplňováním vody je nejčastější příčinou, proč se problémy se šploucháním v trubkách neustále vracejí.

Odborníci z Německého spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu exportu v metodikách energetické efektivity rovněž připomínají, že dopouštění vody by mělo probíhat velmi pomalu, aby nedocházelo k prudkým tlakovým rázům na membránu expanzní nádoby. Vodu dopouštějte za studeného stavu zhruba na úroveň 1,3 až 1,5 baru. Poté napouštěcí kohout pevně uzavřete, odpojte hadici a znovu zkontrolujte těsnost ventilů.

Prověřený postup odvzdušnění v šesti krocích

Před začátkem mrazivých dnů věnujte otopné soustavě hodinu času a projděte celý dům podle tohoto systematického návodu:

  1. Otevřete termostatické hlavice na všech radiátorech v celém objektu na nejvyšší možný stupeň.
  2. Vypněte oběhové čerpadlo přepnutím kotle do pohotovostního režimu a vyčkejte třicet až šedesát minut, aby se vzduch shromáždil v tělesech.
  3. Zkontrolujte výchozí tlak na manometru kotle, který by měl být alespoň na úrovni 1,2 baru.
  4. Začněte odvzdušňovat od nejnižšího podlaží k nejvyššímu, přičemž ventil povolujte pouze o čtvrt otáčky a ihned po vytlačení souvislé vody jej uzavřete.
  5. Po dokončení všech radiátorů zkontrolujte manometr a v případě poklesu pod 1,2 baru pomalu doplňte vodu odvzdušněnou hadicí na požadovanou hodnotu.
  6. Zapněte kotel a oběhové čerpadlo zpět do běžného provozu a po hodině zkontrolujte, zda všechna tělesa hřejí rovnoměrně po celé své ploše.

Díky tomuto postupu udržíte otopnou soustavu v tichém, vysoce úsporném chodu a předejdete zbytečným zimním haváriím i nouzovým výjezdům topenářů.

Mohlo by se vám líbit