Jakmile ze stromů spadne poslední listí a přepravky s jablky zamíří do sklepa, většina zahrádkářů sad do jara opustí. Právě na přelomu října a listopadu se přitom v korunách a kolem kmenů odehrává nenápadný boj o příští sklizeň, který rozhodne, zda na jaře sklidíte zdravé ovoce, nebo jen červivé plody a uschlé větve.
Zatímco stromy stahují mízu ke kořenům a chystají se k zimnímu spánku, houbové choroby a přezimující škůdci si přímo na kůře a ve větvích budují zimní základny. Podle doporučení odborníků, která zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, dokáže důsledná podzimní hygiena sadu nahradit velkou část jarních chemických postřiků. Stačí si před příchodem trvalých mrazů pohlídat pět konkrétních míst.
1. Setřeste z větví scvrklé černé mumie
Na holých větvích jabloní, hrušní, švestek i meruněk zůstávají po opadu listů viset scvrklé, zčernalé plody, které odolají i podzimním vichřicím. Nejde o neškodný zbytek sklizně pro ptáky, ale o takzvané mumie napadené moniliovou hnilobou. Jak dokládá Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, uvnitř každého takového plodu přežívá husté podhoubí, které přečká i dvacetistupňové mrazy.
S prvním jarním oteplením a deštěm začnou tyto mumie uvolňovat miliony výtrusů přímo do rozkvetlé koruny. U meruněk, višní a broskvoní způsobí moniliovou spálu, po které usychají celé letorosty, a u jádrovin zničí novou úrodu. Všechny mumifikované plody proto ze stromů důkladně shoďte hráběmi nebo česáčkem a posbírejte i kusy ležící v trávě. Do otevřeného zahradního kompostu je ale neházejte, protože nízká teplota tlení houbu nezabije, podobně jako je tomu u napadeného listí, kde má kompostování jabloňového listí se strupovitostí svá přísná pravidla. Mumie raději zakopejte alespoň třicet centimetrů hluboko do země nebo je vyhoďte do směsného odpadu.
2. Zastavte bezkřídlé samičky píďalek lepovým pásem
Pokud vám na jaře mladé lístky a květní poupata třešní, jabloní nebo švestek pravidelně ožírají drobné zelené housenky, viníkem bývá píďalka podzimní. Tento nenápadný motýl má přitom zvláštní biologickou slabinu, které můžete v říjnu a listopadu snadno využít. Zatímco samečci normálně létají, samičky píďalky mají pouze zakrnělé pahýly křídel a létat vůbec neumějí.
Po prvních podzimních mrazících vylézají oplodněné samičky z půdy pod stromem a do koruny musejí vyšplhat pěšky po kmeni, aby k pupenům nakladly stovky vajíček. Když ve výšce kolem sedmdesáti centimetrů nad zemí vyhladíte kůru a kmen i opěrný kůl ovinete lepovým pásem, žádná samička se k pupenům nedostane. Pás přitlačte do všech prohlubní kůry, aby škůdci nepodlezli spodem, a na konci zimy ho ze stromu opět sundejte.
3. Odhrňte mulč a listí na šířku dlaně od kmene
Přihrnout na podzim k mladým stromkům vysokou kupu posekané trávy, mulčovací kůry nebo listí vypadá jako starostlivá peřina proti mrazu. Ve skutečnosti jde o pozvánku pro hraboše polní a hryzce vodní. Pod teplou a vlhkou vrstvou mulče přitisknutou přímo ke kmeni mají hlodavci v zimě klid i krytí před dravci, takže v mrazech ohlodají sladké lýko po celém obvodu kmene. Takto okroužkovaný stromek na jaře ještě ze zbytkových zásob vykvete, ale v květnu náhle uschne.
Mokrá vrstva u paty stromu navíc udržuje kůru kořenového krčku neustále vlhkou a otevírá cestu hnilobám. Mulč proto rozprostírejte v kruhu pod obvodem koruny, ale kolem samotného kmene vždy nechte volný prstenec čisté půdy široký alespoň deset až patnáct centimetrů. Spodní část kmene pak obalte jemným drátěným nebo plastovým pletivem proti okusu zajíci a srnčí zvěří.
| Podzimní zásah u stromu | Ideální termín | Čemu v zahradě zabrání | Častá chyba v praxi |
|---|---|---|---|
| Sběr černých mumií z koruny a země | Říjen až listopad po opadu listů | Moniliové spále květů a hnilobě ovoce | Vyhození mumií do studeného kompostu |
| Instalace lepových pásů na kmen | Konec října před prvními mrazíky | Jarnímu holožíru housenkami píďalky podzimní | Mezery pod pásem v prasklinách borky |
| Odhrnutí mulče 15 cm od kmene | Listopad před sněhovou pokrývkou | Ohlodání kůry hraboši a hnilobě krčku | Navršení trávy či kůry těsně na kmen |
| Očištění staré borky na plachtu | Listopad za suchého počasí | Přezimování obaleče jablečného pod kůrou | Poranění živého pletiva ostrým drátem |
| Hluboká zálivka a draselné hnojivo | Přelom října a listopadu | Promrznutí suchých kořenů a nevyzrání dřeva | Použití hnojiva s obsahem dusíku |
4. Seškrábněte starou borku na plachtu před bílením
Na kmenech starších jabloní a hrušní se postupně tvoří odlupující se šupiny odumřelé kůry. Právě pod těmito šupinami si stavějí pevné hedvábné zámotky housenky obaleče jablečného, který má na svědomí červivost jablek, a ukrývá se zde i květopas jabloňový. Pokud pod strom rozprostřete starou plachtu a uvolněnou borku opatrně seškrábnete tupou škrabkou nebo tvrdým rýžovým kartáčem, zbavíte se velké části přezimujících škůdců mechanicky.
Při čištění netlačte tak, abyste sedřeli živé zelené pletivo pod kůrou. Seškrábanou drť z plachty ihned vysypte mimo zahradu, jinak se housenky a brouci znovu rozlezou. Hladký a očištěný kmen má ještě jednu velkou výhodu, protože na něm mnohem lépe drží podzimní bílení kmenů ovocných stromů, které brání vzniku mrazových trhlin při prudkých teplotních skocích v lednu a únoru.
5. Dopřejte kořenům hlubokou zálivku a draslík místo dusíku
I když strom shodil listí, jeho kořeny v zemi dál pracují a ukládají zásobní látky, dokud teplota půdy neklesne pod čtyři stupně Celsia. Suchá zemina přitom v zimě promrzá mnohem rychleji a hlouběji než půda nasycená vodou, která díky tepelné kapacitě chrání jemné kořenové vlásky. Pokud byl podzim skoupý na srážky, prolijte půdu pod obvodem koruny každého vzrostlého stromu čtyřiceti až šedesáti litry vody ještě předtím, než vypnete venkovní vodovod.
S podzimní vodou můžete do půdy zapravit také hrsť dřevěného popela nebo podzimní hnojivo se síranem draselným a fosforem. Jak potvrzují pěstitelské metodiky, které zpracovává Mendelova univerzita v Brně, draslík zahušťuje buněčnou šťávu v pletivech, čímž snižuje bod jejího mrznutí a pomáhá letorostům řádně vyzrát. Naopak jakékoliv hnojivo s obsahem dusíku či čerstvý hnůj nechte zavřené v kůlně až do jara, protože na podzim by strom vyhnaly do měkkého růstu a první mráz by mladé dřevo spálil.
