S příchodem prvních ranních mrazíků se česká sídliště i firemní parkoviště zaplní auty s trčícími ramínky stěračů vyklopenými kolmo do vzduchu. Řidiči se tímto rituálem snaží zabránit přimrznutí gumiček k čelnímu sklu, jenže z pohledu mechaniky vozidla jde o zlozvyk, který unavuje přítlačné pružiny a v mrazu snadno skončí pavučinou prasklin přímo v zorném poli.
Čisté čelní sklo a bezchybně fungující stěrače tvoří v podzimních plískanicích základní předpoklad bezpečné jízdy, přičemž oddělení BESIP Ministerstva dopravy České republiky důrazně upozorňuje, že snaha setřít ranní námrazu samotnými stěrači bez předchozího očištění skla nezajistí dostatečný výhled a odporuje pravidlům silničního provozu. Ranní mrazy kolem nuly až minus pěti stupňů Celsia jsou pro stírací lišty dokonce zákeřnější než hluboká lednová zima. Večer se totiž na ještě vlažném skle srazí vzdušná vlhkost nebo podzimní mrholení, voda zateče do mikroskopických drážek gumového profilu a nad ránem přiková lištu k povrchu skla pevným ledovým svarem.
Proč vyklopené stěrače přes noc ztrácejí přítlak a mohou rozbít sklo
Když stěrač odklopíte od čelního skla do svislé polohy, drží ho v této pozici silná vinutá pružina ukrytá uvnitř kloubu kovového ramínka. Úkolem této pružiny je tlačit stírací lištu přesně vypočítanou silou k zakřivenému sklu tak, aby gumička ani při dálniční rychlosti sto třicet kilometrů v hodině neodskakovala v náporu větru a stírala rovnoměrně po celé délce.
Pokaždé, když ramínko zvednete do horní úvrati, natáhnete tuto pružinu na její maximální konstrukční mez. Pokud v této poloze zůstává stěrač celou mrazivou noc a rituál opakujete od října do března, dochází v prochladlém kovu k postupné únavě materiálu a trvalému prodloužení závitů pružiny. Na jaře pak řidič zjistí, že i zcela nová a drahá stírací lišta nechává přímo před očima rozmazaný pruh vody, poskakuje po skle a v rychlosti nad devadesát kilometrů v hodině přestává uprostřed oblouku doléhat. Výměna samotné gumičky přitom nepomůže, protože oslabené je celé kovové ramínko.
Ještě dražší následek hrozí ve chvíli, kdy do vztyčeného stěrače v noci foukne prudký poryv větru, opře se do něj těžký mokrý sníh nebo o ramínko ráno nechtěně zavadíte rukávem zimní bundy při ometání kapoty. Napnutá pružina vymrští kovové ramínko zpět proti oknu jako past na myši. Pokud se při pádu mírně pootočí plastový úchyt lišty nebo ramínko dopadne hranou na promrzlé vrstvené sklo, soustředěný náraz vytvoří v místě dopadu hvězdicovou prasklinu, která si vyžádá výměnu celého čelního skla za mnoho tisíc korun. Stejně destruktivně působí na křehké sklo i náhlý teplotní rozdíl, kvůli němuž se nikdy nesmí namrzlé sklo auta odmrazovat horkou vodou z rychlovarné konvice.
Past moderních aut: Odřená hrana kapoty a servisní poloha stěračů
U většiny současných osobních vozů už navíc stěrače v klidovém stavu vůbec zvednout nejdou. Výrobci je kvůli nižšímu aerodynamickému hluku, menší spotřebě paliva a ochraně chodců při střetu schovávají hluboko pod zadní hranu přední kapoty. Pokud se u takového auta pokusíte po zaparkování ramínko násilím vyklopit, zarazí se kovový kloub stěrače přímo do lakované hrany kapoty.
Nezkušený řidič, který za ramínko v šeru zabere větší silou, okamžitě odštípne lak na hraně kapoty až na holý plech a zároveň ohne hřídelku pohonu stěračů. Aby bylo možné lišty od skla bezpečně odklopit, vyžadují moderní automobily nejprve aktivaci takzvané servisní neboli zimní polohy. Ta se u většiny modelů spouští tak, že bezprostředně po vypnutí zapalování stisknete páčku stěračů pod volantem jednou směrem dolů. Stěrače vyjedou do horní svislé polohy na čelním skle a tam zůstanou stát. Teprve v této pozici s nimi lze manipulovat bez kontaktu s kapotou.
Zatímco vyklápění stěračů dělají řidiči vědomě, nejčastější ranní havárie se odehrává uvnitř kabiny úplně bezděčně. Většina novějších vozů je vybavena automatickým dešťovým senzorem umístěným na čelním skle v patici vnitřního zpětného zrcátka. Řidiči mají páčku stěračů celoročně přepnutou v prvním zoubku s označením AUTO, protože systém sám spouští stírání při prvních kapkách deště.
Optický senzor funguje tak, že vysílá pod úhlem infračervené paprsky do skla a měří, kolik světla se odrazí zpět do fotodiody. Pokud je sklo suché a čisté, odráží se téměř veškeré světlo zpět. Jakmile na vnější straně okna naroste vrstva ranní jinovatky, ledových květů nebo tajícího sněhu, krystalky ledu začnou infračervený paprsek lámat a rozptylovat úplně stejně jako vodní kapky za lijáku.
V okamžiku, kdy ráno sednete do vymrzlého auta a otočíte klíčkem nebo stisknete startovací tlačítko, vyhodnotí řídicí jednotka signál ze zamrzlého senzoru jako prudký déšť a okamžitě pošle plný proud do elektromotorku stěračů. Protože jsou ale gumové lišty ve spodní části okna přimrzlé k ledu, nemohou se pohnout. Jak v technickém doporučení připomíná portál Škoda Storyboard věnovaný zimní údržbě vozidel, spuštění přimrzlých stěračů vede buď k odtržení jemného grafitového břitu od těla gumičky, který zůstane přilepený na skle, nebo k přetížení elektrického obvodu. V lepším případě praskne pojistka, v horším se strhne plastové ozubené kolo v převodovce motorku či vyskočí kloub táhel pod torpédem okna.
| Ranní chyba řidiče v mrazu | Co se odehraje v konstrukci vozu | Typický následek a náklady na opravu |
|---|---|---|
| Ponechání páčky stěračů v poloze AUTO | Dešťový senzor vyhodnotí jinovatku jako déšť a sepne motorek | Utržený břit gumičky, spálená pojistka nebo stržený převod motorku |
| Dlouhodobé zvedání ramínek stěračů přes noc | Trvalé natažení přítlačné pružiny v kloubu ramínka v mrazu | Slabý přítlak lišty, vynechávání středu skla a nutnost výměny ramínek |
| Násilné vyklopení stěračů schovaných pod kapotou | Náraz kovového ramínka do lakované hrany přední kapoty | Odštípnutý lak až na plech, koroze hrany kapoty a ohnutý čep |
| Stírání hrubé námrazy nasucho místo oškrábání | Ostré krystaly ledu přeřezávají měkkou silikonovou či kaučukovou hranu | Rozřepený břit zanechávající desítky vodních čar proti slunci |
| Ostříknutí mrznoucího skla letní směsí | Okamžité namrznutí tenkého vodního filmu na podchlazeném skle | Nulový výhled za jízdy a prasklé čerpadlo či trysky ostřikovačů |
Proč jediné setření přes jinovatku zničí novou gumičku stěrače
I když se stěrače k oknu nepřilepí, pokusit se setřít slabou ranní jinovatku pomocí ostřikovačů a stěračů bez ručního očištění skla znamená okamžitou likvidaci stíracích lišt. Samotná hrana stěrače, která přichází do styku se sklem, je široká pouhé desetiny milimetru a je pokrytá tenkou vrstvou grafitu nebo teflonu pro tichý skluz.
Ranní námraza není hladká vrstva ledu, ale soustava tisíců ostrých mikroskopických jehliček pevně přirostlých ke sklu. Když přes tento povrch přejede gumový břit rychlostí několika desítek centimetrů za vteřinu, zafunguje jinovatka jako hrubý smirkový papír. Už po dvou nebo třech kyvech vytrhají ledové krystalky do hrany gumičky drobné zuby. Jakmile pak přes den zaprší nebo proti vám v noci zasvítí reflektory protijedoucích aut, poškozený stěrač za sebou táhne souvislou clonu jemných vodních proužků. Aby ostřikovače při ranním dočišťování okna samy nenamrzaly a nezničil se jejich pohon, je v říjnu nezbytné myslet na včasné dolití zimní směsi do ostřikovačů a propláchnutí trysek ještě před první mrazivou nocí.
Jízda s malým průzorem v námraze: Jakou pokutu ukládá zákon
Ve spěchu do práce či se školáky volí řidiči za ranních mrazů nebezpečnou zkratku: škrabkou nebo sprejem očistí na čelním skle jen malý obdélník přímo před volantem, boční okénka nechají pokrytá ledem a spoléhají na to, že zbytek skla postupně rozehřeje topení během prvních kilometrů jízdy. V ranním šeru přitom skrz zamrzlou pravou polovinu okna a boční skla vůbec nevidí chodce vstupujícího na přechod ani cyklistu přijíždějícího z vedlejší ulice.
Česká legislativa je v tomto směru nekompromisní. Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. i) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nesmí řidič řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran. Zákon tedy vyžaduje plně průhledné nejen celé čelní sklo v rozsahu plochy stírané stěrači, ale také obě přední boční okna, vnější zpětná zrcátka a při absenci druhého zrcátka či při couvání i zadní sklo. Při silniční kontrole hrozí za jízdu s neočištěným zamrzlým oknem pokuta na místě až do výše patnácti set korun a ve správním řízení až pět tisíc korun. Pokud navíc řidič s tzv. tankovým průzorem způsobí dopravní nehodu, pojišťovna krátí výplatu pojistného plnění pro hrubé zanedbání základních povinností.
Jak ochránit stěrače i čelní sklo před ranním mrazem bez vyklápění
Místo riskantního zvedání ramínek do vzduchu existují mnohem šetrnější a účinnější způsoby, jak ráno odjet během dvou minut s nepoškozenými stěrači a čistým oknem:
- Při večerním parkování si vytvořte pevný návyk ještě před zhasnutím motoru zkontrolovat pravou páčku pod volantem a přepnout ji z automatického režimu AUTO do nulové polohy OFF.
- Nejúčinnější ochranou čelního skla i samotných stěračů je venkovní termoizolační clona přichycená chlopněmi do předních dveří; clonu položte na sklo a stěrače v klidové poloze nechte přitisknuté přímo na ní, takže ráno obojí sejmete jedním pohybem bez jediného škrábnutí.
- Pokud nemáte clonu po ruce a hlásí mrznoucí mrholení, vložte večer pod gumové lišty stěračů v klidové poloze proužek kartonu nebo korkové špunty, které udrží gumu milimetr nad sklem, aniž by se natahovala pružina v ramínku.
- Jednou za dva týdny otřete gumové břity stěračů hadříkem navlhčeným v zimní kapalině do ostřikovačů nebo v lihu, čímž z nich odstraníte mastný silniční film a sůl, které v mrazu podporují přimrzání ke sklu.
- Pokud ráno najdete stěrače přimrzlé ke sklu, nikdy za ně netahejte rukou vzhůru; nastartujte motor, zapněte vnitřní ventilátor na čelní sklo a podél celé délky gumové lišty nastříkejte lihový rozmrazovač skel v rozprašovači, který ledové spojení rozpustí během třiceti vteřin.
