Hřeje vám radiátor jen ve spodní polovině a nepříjemně bublá? Zjistěte, proč běžící čerpadlo zmaří odvzdušnění a jak správně postupovat.
Zahájení podzimní topné sezóny přináší v mnoha domácnostech nepříjemné zjištění v podobě vlažných nebo podivně bublajících otopných těles. Mnoho lidí v takové chvíli automaticky sáhne po termostatické hlavici a otočí ji na nejvyšší stupeň v naději, že se místnost konečně prohřeje.
Podle technických norem německého svazu inženýrů VDI, konkrétně směrnice VDI dva tisíce třicet pět pro prevenci škod v teplovodních soustavách, a doporučení německého svazu topenářského průmyslu BDH však zvýšení výkonu na termostatu problém nevyřeší. Přítomnost vzduchových kapes v radiátorech totiž dramaticky snižuje přenos tepla, zvyšuje spotřebu paliva a vede k vnitřní korozi ocelových plechů. Odborníci z německého institutu pro normalizaci DIN navíc upozorňují, že většina kutilů provádí odvzdušnění při běžícím oběhovém čerpadle, což celý proces zcela znehodnotí.
Contents
- 1. Proč radiátor hřeje jen v dolní části a nahoře zebe
- 2. Zásadní chyba s běžícím oběhovým čerpadlem
- 3. Správné pořadí a postup odvzdušňování krok za krokem
- 4. Pozor na tlak v soustavě a chybové hlášení kotle
- 5. Srovnání typických příčin špatného vytápění radiátoru
- 6. Přehledný kontrolní seznam pro dokonalé odvzdušnění
Proč radiátor hřeje jen v dolní části a nahoře zebe
Základním principem teplovodního vytápění je cirkulace ohřáté vody, která předává své teplo ocelovému plášti radiátoru a ten následně ohřívá okolní vzduch v místnosti. Teplá voda přitéká do tělesa horním přívodním ventilem a po ochlazení odtéká spodním šroubením zpět do kotle. Pokud je však v otopné soustavě přítomen vzduch, fyzikální zákony se postarají o vznik nepříjemného problému.
Vzduch má mnohonásobně nižší hustotu než voda, a proto se přirozeně hromadí v nejvyšším bodě každého radiátoru. V horní části tělesa se vytvoří neprostupný vzduchový polštář, který zabrání horké vodě zaplnit horní kanálky. Horká otopná voda si proto najde cestu nejmenšího odporu a proteče pouze spodní polovinou nebo úzkým pruhem kolem přívodu přímo do zpátečky. Horní polovina radiátoru zůstává ledová, zatímco spodní část je horká.
Kromě chladu v místnosti způsobuje vzduch v potrubí také nepříjemné akustické projevy. Proudící voda naráží do vzduchových bublin, což vyvolává hlasité šplouchání, klokotání a bublání, které dokáže v noci rušit spánek. Kotel navíc v takovém režimu pracuje neekonomicky. Voda se v napůl studeném radiátoru nestačí dostatečně ochladit a vrací se do kotle příliš teplá, což vede k neustálému spínání hořáku a zbytečnému plýtvání plynem či elektřinou.
Zásadní chyba s běžícím oběhovým čerpadlem
Nejčastějším omylem, kterého se lidé při pokusu o nápravu dopouštějí, je odvzdušňování za plného chodu otopné soustavy. Když majitel domu slyší bublání, vezme klíček, povolí ventil a diví se, že z radiátoru stříká pouze zpěněná voda nebo se po chvíli syčení situace vůbec nezlepší. Příčinou je právě zapnuté oběhové čerpadlo.
Oběhové čerpadlo kotle vytváří v potrubí silný dynamický tlak a žene vodu soustavou vysokou rychlostí. Tento proud strhává vzduchové bubliny s sebou, rozptyluje je do tisíců drobných mikrobublinek a neustále je víří po celém okruhu. Vzduch v takovém víru nemá šanci vystoupat k odvzdušňovacímu ventilu a zůstat v klidu. Pootočením ventilu tak vypouštíte pouze směs vody a pěny, ale samotná vzduchová kapsa v tělese přetrvává.

V horních patrech rodinných domů může navíc při běžícím čerpadle nastat ještě závažnější jev. Na sací straně čerpadla nebo v nejvyšších bodech rozvodu může vzniknout lokální podtlak. Pokud v takovém okamžiku otevřete odvzdušňovací ventil, z tělesa neunikne ani kapka vzduchu, ale naopak dojde k nasátí okolního vzduchu z místnosti přímo do otopné soustavy. Před každým odvzdušňováním je proto naprosto nezbytné oběhové čerpadlo vypnout a vyčkat minimálně třicet až šedesát minut, aby se voda v trubkách uklidnila a všechen vzduch přirozeně vystoupal nahoru.
Správné pořadí a postup odvzdušňování krok za krokem
K úspěšnému vyčištění soustavy od vzduchových kapes budete potřebovat speciální čtyřhranný odvzdušňovací klíček, savý hadr a malou misku nebo kelímek na zachycení vytékající vody. Pokud klíček nemáte, některé moderní ventily mají drážku pro plochý šroubovák. Nikdy však nepoužívejte kleště ani kombinačky, kterými byste měkkou mosaznou hlavičku ventilu nenávratně strhli.
Po vypnutí kotle a čerpadla otevřete termostatické hlavice na všech radiátorech v celém domě na maximální hodnotu. Tím zajistíte, že ventily budou plně otevřené a vzduch nebude blokován vnitřní kuželkou ventilu. Následně dodržujte přísné hydraulické pořadí. V patrovém rodinném domě začínejte vždy u radiátorů v nejnižším podlaží, tedy v suterénu nebo v přízemí, a postupujte postupně směrem vzhůru do prvního patra a podkroví. V rámci jednoho podlaží postupujte od těles nejbližších ke kotli k těm nejvzdálenějším.
Přidržte hadr a misku přímo pod výtokovým otvorem ventilu a klíčkem velmi opatrně pootočte o čtvrtinu až polovinu otáčky proti směru hodinových ručiček. Uslyšíte syčení unikajícího vzduchu. Ventil nikdy nevyšroubujte úplně, hrozil by masivní únik špinavé vody pod tlakem. Jakmile syčení ustane a z ventilu začne vytékat souvislý tenký pramínek vody bez vzduchových bublin, ventil klíčkem ihned pevně uzavřete.
Pozor na tlak v soustavě a chybové hlášení kotle
Druhým nejčastějším zádrhelem při domácím odvzdušňování je opomenutí kontroly provozního tlaku vody v kotli. Každý litr vzduchu a vody, který z radiátorů vypustíte, totiž chybí v uzavřeném hydraulickém okruhu. Vypuštěním vzduchu z několika těles může tlak v soustavě dramaticky poklesnout.
Moderní plynové, kondenzační i elektrické kotle jsou vybaveny bezpečnostním tlakovým čidlem. Pokud statický tlak v systému klesne pod hodnotu osm desetin baru nebo jeden bar, elektronika kotle okamžitě vyhodnotí stav jako nebezpečný pro oběhové čerpadlo i výměník tepla. Kotel zhasne plamen, na displeji naskočí chybový kód a topení se uprostřed chladného večera zcela vypne.

Před začátkem odvzdušňování i po jeho dokončení se proto vždy podívejte na ručičkový manometr nebo digitální displej kotle. Pro běžný rodinný dům o jednom až dvou podlažích by se měl provozní tlak za studena pohybovat mezi jednou celou dvěma desetinami až jednou celou pěti desetinami baru. Pokud tlak klesl pod doporučenou hodnotu, otevřete dopouštěcí ventil napojený na vodovodní řad a vodu pomalu doplňte. Po dopuštění znovu zapněte oběhové čerpadlo, nechte systém několik minut běžet a zkontrolujte, zda jsou všechna tělesa teplá po celé své ploše.
Srovnání typických příčin špatného vytápění radiátoru
| Projev závady | Pravděpodobná příčina | Správný postup opravy | Riziko při zanedbání |
|---|---|---|---|
| Nahoře studený a dole teplý | Vzduchová kapsa v horní části | Vypnout čerpadlo a odvzdušnit klíčkem | Ztráta poloviny topného výkonu |
| Celý radiátor zůstává ledový | Zatuhlá jehla termostatického ventilu | Sundat hlavici a kolíček rozhýbat kleštěmi | Místnost zůstane zcela nevytopená |
| Hlasité šplouchání a bublání | Vířící bubliny v potrubním rozvodu | Klidové odvzdušnění a doplnění tlaku | Kavitace a zničení oběhového čerpadla |
| Nahoře horký a dole ledový | Pomalý průtok způsobený nečistotami | Zvýšit výkon čerpadla či vyvážit soustavu | Kotel zbytečně cykluje a přetápí |
| Kotel hlásí chybu po odvzdušnění | Pokles tlaku vody pod jeden bar | Dopustit vodu dopouštěcím ventilem | Zablokování kotle bezpečnostní pojistkou |
Přehledný kontrolní seznam pro dokonalé odvzdušnění
- Před zahájením práce vždy vypněte oběhové čerpadlo a kotel na třicet minut.
- Nikdy neodvzdušňujte za chodu čerpadla, vzduch se v tělese pouze rozvíří.
- Otevřete termostatické hlavice na všech radiátorech v domě na maximum.
- Používejte výhradně originální čtyřhranný klíček, kleště poškodí měkkou mosaz.
- Postupujte od nejnižších pater směrem k nejvyšším a od kotle k nejvzdálenějším tělesům.
- Ventil otvírejte opatrně o čtvrt otáčky a ihned po vytékání vody jej uzavřete.
- Po dokončení zkontrolujte manometr na kotli a doplňte tlak na požadovanou hodnotu.
- Znovu spusťte vytápění a rukou ověřte rovnoměrné prohřátí celé plochy tělesa.