Větrání při dešti nemusí přinést další vlhkost. V modelovém výpočtu má venkovní vzduch při 10 °C a 90 % po ohřátí na 21 °C jen asi 44 %. Za teplejšího deště ale může být výsledek opačný.
Venku prší a aplikace ukazuje 90% vlhkost. Doma je na vlhkoměru 60 %. Nechat okna zavřená se zdá rozumné, jenže samotná procenta nestačí. Abychom poznali, zda výměna vzduchu může odvést vlhkost, potřebujeme znát také teplotu na obou stranách okna.
Proč venkovních 90 % nemusí znamenat vlhčí vzduch
Relativní vlhkost říká, jak blízko je vodní pára nasycení při dané teplotě. Stejných 90 % proto za chladného rána představuje jiné množství páry než za teplého odpoledne. Při ohřátí vzduchu bez přidání vody relativní vlhkost klesá. Princip vysvětluje také Umweltbundesamt v přehledu o vlhkosti vnitřního a venkovního vzduchu.
Právě proto může vzduch z chladného deštivého dne po vstupu do vytopeného bytu přijímat další vodní páru. Déšť na skle sám neříká, zda je venkovní vzduch pro vysoušení vhodný. Samozřejmě nesmí otevřeným oknem zatékat.
Stejná vlhkost venku, čtyři různé výsledky
Pro srovnání jsme 8. září 2026 spočítali čtyři modelové situace podle vztahu pro tlak vodní páry americké meteorologické služby NWS. V místnosti předpokládáme 21 °C a 60% relativní vlhkost, venku vždy 90 %. Tabulka ukazuje venkovní vzduch po ohřátí na pokojovou teplotu bez přidání či odebrání páry.
| Teplota venku při 90 % | Relativní vlhkost tohoto vzduchu po ohřátí na 21 °C | Vůči domácím 60 % |
|---|---|---|
| 5 °C | přibližně 32 % | nižší |
| 10 °C | přibližně 44 % | nižší |
| 15 °C | přibližně 62 % | mírně vyšší |
| 20 °C | přibližně 85 % | vyšší |
Výsledek ukazuje i hranici jednoduché rady „větrejte, když je venku chladněji“. Při 15 °C je venku o šest stupňů méně než doma, ale za uvedené 90% vlhkosti už takový vzduch modelovou místnost nevysušuje. Hranice vychází zhruba na 14,6 °C. Platí pouze pro zvolenou kombinaci 21 °C a 60 % uvnitř a 90 % venku; při jiných hodnotách se posune.
Nejde o měření bytu ani o slib, že po otevření okna uvidíte na vlhkoměru 44 %. Venkovní vzduch se mísí s původním, místnost dočasně chladne a další vlhkost se uvolňuje z prádla, povrchů i od lidí. Výpočet porovnává podmínky, nikoli dobu potřebnou k vyvětrání.
Zapište si domácí teplotu a vlhkost před otevřením okna. Po vyvětrání nehodnoťte jen číslo, které přístroj ukazuje v proudu studeného vzduchu. Porovnejte stav znovu, až se místnost přiblíží původní teplotě a údaj přístroje se ustálí. Tento postup vyplývá ze stejné teplotní závislosti jako tabulka.
Pokud se vlhkost po krátkém poklesu vrací, hledejte pokračující zdroj. Může jít například o sušení prádla nebo vaření. U kuchyně pomůže rozlišit, co odvádí recirkulační digestoř a co zůstává v místnosti.
Otevřené okno nemá zbytečně ochlazovat stěny
Pro běžné větrání okny doporučuje Umweltbundesamt intenzivní výměnu vzduchu s okny dokořán. Dlouho vyklopené okno v topné sezoně zvyšuje energetické ztráty a ochlazuje okolní konstrukce. Délka větrání závisí na počasí, proudění i dispozici, takže jednu dobu nelze předepsat každému bytu.
Omezení vlhkosti navíc není jediný důvod k výměně vzduchu. Jak připomíná Verbraucherzentrale v doporučení k vytápění a větrání, v interiéru se hromadí také CO₂ a další látky. Nevhodné podmínky pro vysoušení tedy neznamenají, že máte přestat větrat. Samotné přitopení zase sníží relativní vlhkost, ale vodu z místnosti neodvede.
Pro studený sklep platí jiné podmínky než pro teplý pokoj
Čísla z tabulky nepřenášejte na nevytápěný sklep. Příchozí vzduch se tam nemusí ohřát na 21 °C a u chladných povrchů může kondenzovat. Odlišnou situaci popisujeme v článku o větrání vlhkého sklepa v létě.
Ani přijatelný údaj uprostřed pokoje není zárukou suchých rohů. Verbraucherzentrale upozorňuje na vyšší relativní vlhkost u studených povrchů. Opakovaně mokré místo proto vyžaduje hledání příčiny; nelze je automaticky připsat špatnému větrání.
Při dešti tedy sledujte teplotu i vlhkost a po vyvětrání porovnávejte podobně teplou místnost. Chladný venkovní vzduch může pomoci, ale šestistupňový rozdíl v našem příkladu ještě nestačil.
