Leží to na zemi, vypadá to suché a nikdo se o to nehlásí. Přesto si z lesa nemůžete odnést každou větev ani poleno. Zákon povoluje jen úzce vymezený sběr suché klesti pro vlastní potřebu.
U lesní cesty leží ulomené větve, opodál několik špalků a o kus dál hromada zbytků po těžbě. Na první pohled může všechno působit jako nepotřebný materiál. Z právního hlediska jsou mezi tím ale podstatné rozdíly.
Rozhodující není, zda dřevo vypadá opuštěně. Důležité je, zda jde skutečně o suchou klest ležící na zemi.
Volně lze sbírat jen to, co splní čtyři podmínky
Podle aktuálního znění § 19 lesního zákona zveřejněného Ministerstvem zemědělství může každý sbírat lesní plody a suchou klest ležící na zemi. Platí přitom několik podmínek současně:
- Jde o klest, tedy drobné větve, nikoli o kmeny, polena nebo silné části stromů.
- Větve jsou suché.
- Už leží na zemi. Nesmíte je lámat, ořezávat ani stahovat ze stromu.
- Sbíráte je pro vlastní potřebu, nikoli za účelem prodeje.
Toto obecné právo platí i v soukromém lese. Neznamená však, že všechno mrtvé dřevo přestává mít vlastníka. Při sběru navíc nesmíte poškozovat les a musíte respektovat pokyny vlastníka i případná místní omezení.
Sedm centimetrů je praktická hranice, nikoli číslo ze zákona
Samotný lesní zákon žádný přesný průměr větve neuvádí. Pracuje pouze s pojmem klest.
V lesnické praxi se jako hranice mezi klestí a dřívím používá průměr přibližně sedm centimetrů. Stejnou hranici popisuje také Český rozhlas v rozhovoru s pracovníkem odboru životního prostředí.
Sedm centimetrů proto berte jako praktické maximum, ne jako povolenku k odnesení každého kusu dřeva této velikosti. Větev musí zároveň být suchá, ležet na zemi a být určena pro vlastní potřebu. Pokud se pohybuje na hraně nebo připomíná spíše malé poleno, bezpečnější je nechat ji v lese.

Pokácené kmeny, špalky a stojící soušky klest nejsou
Bez souhlasu vlastníka si nemůžete odnést:
- pokácený nebo spadlý kmen,
- nařezaná polena a špalky,
- dřevo složené u lesní cesty,
- stojící suchý strom,
- čerstvě ulomené nebo zelené větve,
- materiál připravený k odvozu či štěpkování.
Úhledná hromada větví může být výsledkem lesnických prací a může být určena k dalšímu zpracování. Ani tenké větve proto není rozumné brát ze svazků, skládek nebo očividně připravených hromad bez předchozí domluvy.
Stojící soušku nesmíte porazit ani tehdy, když vypadá zcela mrtvá. Kácení stromů je jiný režim než sběr klesti. Základní přehled obsahuje také náš článek o tom, kdy je ke kácení stromu potřeba povolení.
Auto musí zůstat mimo les
Sběr klesti nepovoluje vjezd autem až k místu nálezu. § 20 lesního zákona obecně zakazuje v lese vjíždět a stát s motorovými vozidly, pokud pro daný případ neplatí zákonná výjimka nebo povolení.
Auto proto zaparkujte mimo les na místě, kde je stání dovolené. Volně sebraná klest se z lesa odnáší, nikoli odváží autem po lesní cestě.
Nevstupujte ani do prostoru, kde právě probíhá těžba, do oplocených školek nebo za značku zakazující vstup. Úřad může kvůli požáru, polomům či ohrožení návštěvníků vstup do lesa dočasně omezit. Podmínky těchto opatření vysvětluje Portál veřejné správy.

Před odnesením větve si položte pět otázek
- Je větev skutečně suchá?
- Ležela už volně na zemi?
- Jde o tenkou klest, nikoli o poleno nebo část kmene?
- Beru ji pouze pro vlastní potřebu?
- Nejsem ve skládce dřeva, prostoru těžby nebo v místě se zákazem vstupu?
Pokud si u některé odpovědi nejste jistí, větev nechte na místě nebo se zeptejte vlastníka či správce lesa.
Ani zákonně sebraná „suchá“ klest nemusí být dostatečně vyschlá pro okamžité topení. Před uložením ke kamnům se proto hodí ověřit, jak poznat správnou vlhkost palivového dřeva.
Jednoduché pravidlo zní: tenká suchá větev volně ležící na zemi pro vlastní potřebu ano. Poleno, stojící souška nebo dřevo připravené k odvozu ne.