Domů ZahradaZasaďte stromek takhle a do jara zplesniví. Detail, který českým zahrádkářům uniká

Zasaďte stromek takhle a do jara zplesniví. Detail, který českým zahrádkářům uniká

od Romana Krátká
Doba čtení: 4 minut

Podzim je nejlepší čas na výsadbu stromů a keřů, půda je teplá a vlhká a dřeviny do zimy zakoření. Jenže stačí drobnost a strom se buď neujme, nebo pomalu chřadne, až za pár let uschne. Rozhoduje jedna věc, kterou spousta lidí odbyde.

Podzim je hlavní sezónou pro výsadbu stromů a keřů a zkušení zahradníci ho jaru dávají přednost. Po létě prohřátá a vlhká půda dřevinám dovolí zakořenit ještě před zimou, takže na jaře vyrazí silné a s náskokem. Přesto se mnoho čerstvě vysazených stromků neujme nebo během jednoho až dvou let odejde. Nejčastější příčinou nebývá špatné počasí ani nekvalitní sazenice, ale chyba při samotné výsadbě, zejména špatná hloubka. Vyplatí se proto vědět, proč je podzim ideální, jaká chyba dřevinu zabíjí a jak strom nebo keř zasadit tak, aby se mu dařilo.

Proč je podzim na výsadbu ideální

Podzimní výsadba má oproti jarní hned několik výhod. Rostlina dostane čas se v klidu zabydlet.

Podle Královské zahradnické společnosti se dřeviny pěstované v kontejneru sázejí snáz na podzim nebo v zimě, protože potřebují méně zálivky než ty vysazené na jaře nebo v létě. Prostokořenné a balové stromky jsou navíc k dispozici právě jen na podzim a v zimě a mají se sázet co nejdříve po zakoupení.

Výhody podzimní výsadby:

  • Teplá a vlhká půda. Zemina je po létě prohřátá a drží vláhu, což podporuje růst kořenů.
  • Čas zakořenit před zimou. Dřevina si stihne vytvořit kořenový základ, než přijdou mrazy.
  • Náskok na jaře. Zakořeněná rostlina na jaře rovnou naskočí do růstu, místo aby teprve zapouštěla kořeny.
  • Méně zálivky. Na podzim a v zimě je potřeba mnohem méně zalévat než na jaře.

Ideální je vyhnout se jen výsadbě do rozbahněné, podmáčené nebo naopak zmrzlé půdy, kde se dřevině nedaří.

Nejčastější smrtelná chyba je špatná hloubka

Tady je jádro věci, na kterém výsadba nejčastěji ztroskotá. Strom zasazený příliš hluboko je odsouzený k pomalému chřadnutí.

Podle Královské zahradnické společnosti se má dřevina umístit tak, aby první kořenové náběhy, tedy kořenový krček, byly v úrovni povrchu půdy. Příliš hluboká výsadba brání přístupu vzduchu ke kořenům a vystavuje spodní část kmene hnilobě a chorobám, což vede ke špatnému ujímání. Jak vysvětluje poradenské pracoviště Univerzity státu Michigan, zdravý kmen se u země rozšiřuje do kořenových náběhů, a když kmen mizí v zemi rovně jako plotový kůl bez tohoto rozšíření, je zasazený moc hluboko. Takový strom nemůže normálně dýchat, dřív slábne, na podzim předčasně shazuje listí a hůř snáší sucho i mrazy.

Právě moc hluboká a úzká jáma je nejčastější a nejzávažnější chyba při výsadbě.

  • Jáma má být široká, ne hluboká. Ideálně alespoň dvakrát až třikrát širší než kořenový bal, ale ne hlubší než kořeny.
  • Krček zůstává nahoře. Raději sázejte mírně výš než příliš hluboko, protože zemina po zálivce ještě sedne.
  • Dno se nekypří. Na nakypřeném dně by strom sedl a klesl příliš hluboko.
Sicencia58 / Wikimedia CC0
Jáma má být široká, ne hluboká. Ideálně alespoň dvakrát až třikrát širší než kořenový bal, ale ne hlubší než kořeny.

Jak strom nebo keř správně zasadit

Když se vyhnete hloubkové chybě, zbytek už je přímočarý. Postup má několik kroků, které se vyplatí neošidit.

  1. Připravte sazenici. Prostokořenné dřeviny namočte na zhruba půl hodiny do vody, kontejnerové před vyjmutím dobře zalijte.
  2. Vykopejte širokou jámu. Dvakrát až třikrát širší než kořeny, ale ne hlubší. Stěny jámy narušte, aby do nich kořeny prorostly.
  3. Usaďte dřevinu do správné výšky. Kořenový krček musí být v úrovni terénu, ne pod ním.
  4. Zasypejte původní zeminou. Zeminu vracejte postupně mezi kořeny, aby nezůstaly vzduchové kapsy, a jemně ji přitlačte.
  5. Důkladně zalijte. Zálivka usadí půdu ke kořenům a dodá potřebnou vláhu.
  6. U stromu zatlučte kůl. Kůl ze strany převládajícího větru zafixuje mladý kmen proti vyvrácení. Po zakořenění se odstraní.

U keřů je postup obdobný, jen bývají bez kůlu. Podzim je vhodný i pro výsadbu okrasných a ovocných dřevin, které tak získají náskok, podobně jako na podzim sázené cibuloviny, o kterých jsme psali v článku o tom, kdy a jak vysadit jarní cibuloviny, aby na jaře vykvetly.

Chyby po výsadbě: zálivka, mulč a hnojení

Výsadbou práce nekončí. Několik chyb po výsadbě dokáže dřevinu poškodit i poté, co je správně zasazená.

  • Nepřelévejte. Po zálivce sledujte vlhkost a dolévejte, jen když půda osychá. Přemokření škodí kořenům stejně jako sucho.
  • Mulč ano, ale ne ke kmeni. Vrstva mulče udrží vláhu a chrání kořeny před mrazem, nesmí ale být navršená k kmeni. Mulčová hromada u kmene drží vlhkost na kůře a poškozuje ji.
  • Nehnojte dusíkem a čerstvým hnojem. Do jámy nepatří čerstvý hnůj a dusíkaté hnojivo před zimou žene měkký růst náchylný k mrazu.
  • Chraňte před okusem. Mladé kmínky ochraňte před hlodavci a zvěří pletivem nebo chráničkou.

Ke správné podzimní péči o zahradu patří i to, co naopak nedělat. Kterým podzimním úklidem si zahradě spíš uškodíte, jsme rozebrali v článku o tom, jaké podzimní chyby na zahradě se nevyplácí dělat.

Zasazený stromek přivázaný ke kůlu, kolem kmene je vrstva mulče
Fructibus / Wikimedia CC0
Mladý strom po výsadbě přivázaný ke kůlu s vrstvou mulče kolem kmene.

Podzim je pro výsadbu stromů a keřů ideální, protože teplá a vlhká půda jim dovolí zakořenit před zimou a na jaře mají náskok. Nejčastější a nejzávažnější chyba je špatná hloubka, kdy je dřevina zasazená příliš hluboko, kořeny nemají přístup vzduchu a kmen hnije, což strom pomalu zabíjí. Kořenový krček proto má být v úrovni terénu a jáma spíš široká než hluboká, ideálně dvakrát až třikrát širší než kořeny, ale ne hlubší.

Dřevinu je potřeba zasypat původní zeminou bez vzduchových kapes, důkladně zalít a u stromu zafixovat kůlem. Po výsadbě se nemá přelévat, mulč nesmí být navršený ke kmeni a před zimou se nehnojí dusíkem ani čerstvým hnojem. Když se těmto chybám vyhnete, dřevina se dobře ujme a na jaře vyrazí silná.

Mohlo by se vám líbit